Vždyť Tolstoj praví, že
není možno, aby člověk chtěje sám své blaho, druhému ne
překážel. Otec zachránil. Tři synové zahynuli. Každá slast, které člověk zažívá, následek
strast někoho jiného. Otec chopil
uraženého vesla rovněž čtvrtý syn, který plaval počátku
po boku otcově. Míním totiž altruism zv. Tolstoj tuto
možnost ovšem připouští (viz citát shora uvedený člověku
nemajícím lásky), ale nečiní zásadou. jos.
Ale ani takovýto altruism není možný jako pravidlo mravní. Poněvadž oba jsou
naprostí altruisté každý nich mysli jenom blaho
druhého, skočí oba vody, aby navzájem zachránili,
Tak toho vyžaduje pojem. Aby jeden
se mohl obětovati pro druhého, musí tomto druhém býti
trochu sebelásky, neboť jinak onen marně obětuje. Altruisté tom případě nutně vymrou zů
stanou sami egoisté. Ale připuštění
této možnosti jest již nedůslednost. sedláček:
dřeva.—
Ano, jest jednání životě, jednání správné. pustil se
syn našel hrob vlnách mořských.
záporný, jehož zásada zní: >Nečiň nikomu nic zlého!* Po
žaduje jím tedy pouze spravedlnost.
. Tedy člověk záporně altruistický musí
překážet druhým, vždyť také své potřeby kdyby je
na nejměnší míru omezil.396 DR. Bud živ tak, abys
nikomu nepřekážel při jeho snaze slasti.
Altruism vůbec konec konců vede sebevraždě, to
i nejslabší jeho druh, jejž ovšem Tolstoj neuznává hodna
postaviti normu své ethiky. toho následuje? Kdy nebudu
překáželi druhým? Když mne vůbec nebude, když spro
vodím světa. Byla
by zdánlivě nezávadná theorie sebevraždy. tím ovšem blahu lidskému nebude
pomoženo, lidstvo bude ještě ubožejší než bylo dříve. Spor ten
vězí této věci: Pracují-li jen pro jiné nic pro sebe, od
jiných ovšem také nic nedostávám, toho následuje?
Strádání tělesné, seslabení konečně smrt, smrt nevyhnu
telná jistá. Vidí však, dřevo oba neunese. Ale může státi skuteč
nosti? Četl jsem kdesi případě vlas tomuto podobném:
Rybářský člun >Firelight«, nesoucí rybáře Taylora jeho
čtyři syny, ztroskotal. Brzy však spozoroval, veslo oba neudrží
a jeden musí pustit, aby oba nezahynuli.
I tento pojem sobě spor, nehledě ani tomu, jest
propagováním bezohledné nespravedlnosti vykořisťování
jedněch druhými příčí citu lidskému naprosto. Nemyslí tedy snad
altruismem svým onen všeobecný altruism, týkající všech
lidí stejně, nýbrž míní snad jím altruism, jejž nazvati by
chom mohli částečným? altruism, jímž cítil
vázán jen nějaký počet lidí naproti jiným lidem egoistickým.
Tolstoj často mluví sebeobětování. Tedy dělej dělej, zase sebevražda
