ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 404 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Aby jeden se mohl obětovati pro druhého, musí tomto druhém býti trochu sebelásky, neboť jinak onen marně obětuje. Brzy však spozoroval, veslo oba neudrží a jeden musí pustit, aby oba nezahynuli. pustil se syn našel hrob vlnách mořských. Vždyť Tolstoj praví, že není možno, aby člověk chtěje sám své blaho, druhému ne­ překážel. Otec zachránil. Tedy dělej dělej, zase sebevražda. sedláček: dřeva. Bud živ tak, abys nikomu nepřekážel při jeho snaze slasti. Tři synové zahynuli. Tedy člověk záporně altruistický musí překážet druhým, vždyť také své potřeby kdyby je na nejměnší míru omezil. Altruism vůbec konec konců vede sebevraždě, to i nejslabší jeho druh, jejž ovšem Tolstoj neuznává hodna postaviti normu své ethiky. Otec chopil uraženého vesla rovněž čtvrtý syn, který plaval počátku po boku otcově. Míním totiž altruism zv. Byla by zdánlivě nezávadná theorie sebevraždy. Altruisté tom případě nutně vymrou zů­ stanou sami egoisté.396 DR. Každá slast, které člověk zažívá, následek strast někoho jiného. jos. tím ovšem blahu lidskému nebude pomoženo, lidstvo bude ještě ubožejší než bylo dříve. Tolstoj často mluví sebeobětování. záporný, jehož zásada zní: >Nečiň nikomu nic zlého!* Po­ žaduje jím tedy pouze spravedlnost. Nemyslí tedy snad altruismem svým onen všeobecný altruism, týkající všech lidí stejně, nýbrž míní snad jím altruism, jejž nazvati by­ chom mohli částečným? altruism, jímž cítil vázán jen nějaký počet lidí naproti jiným lidem egoistickým. I tento pojem sobě spor, nehledě ani tomu, jest propagováním bezohledné nespravedlnosti vykořisťování jedněch druhými příčí citu lidskému naprosto. Ale připuštění této možnosti jest již nedůslednost. Vidí však, dřevo oba neunese. toho následuje? Kdy nebudu překáželi druhým? Když mne vůbec nebude, když spro­ vodím světa. Tolstoj tuto možnost ovšem připouští (viz citát shora uvedený člověku nemajícím lásky), ale nečiní zásadou. Ale může státi skuteč­ nosti? Četl jsem kdesi případě vlas tomuto podobném: Rybářský člun >Firelight«, nesoucí rybáře Taylora jeho čtyři syny, ztroskotal. Spor ten vězí této věci: Pracují-li jen pro jiné nic pro sebe, od jiných ovšem také nic nedostávám, toho následuje? Strádání tělesné, seslabení konečně smrt, smrt nevyhnu­ telná jistá. Poněvadž oba jsou naprostí altruisté každý nich mysli jenom blaho druhého, skočí oba vody, aby navzájem zachránili, Tak toho vyžaduje pojem. Ale ani takovýto altruism není možný jako pravidlo mravní. .— Ano, jest jednání životě, jednání správné