ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 404 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Bud živ tak, abys nikomu nepřekážel při jeho snaze slasti. Ale může státi skuteč­ nosti? Četl jsem kdesi případě vlas tomuto podobném: Rybářský člun >Firelight«, nesoucí rybáře Taylora jeho čtyři syny, ztroskotal. Ale připuštění této možnosti jest již nedůslednost. I tento pojem sobě spor, nehledě ani tomu, jest propagováním bezohledné nespravedlnosti vykořisťování jedněch druhými příčí citu lidskému naprosto.— Ano, jest jednání životě, jednání správné.396 DR. Tolstoj často mluví sebeobětování. . Tolstoj tuto možnost ovšem připouští (viz citát shora uvedený člověku nemajícím lásky), ale nečiní zásadou. Tři synové zahynuli. Míním totiž altruism zv. pustil se syn našel hrob vlnách mořských. Poněvadž oba jsou naprostí altruisté každý nich mysli jenom blaho druhého, skočí oba vody, aby navzájem zachránili, Tak toho vyžaduje pojem. Altruism vůbec konec konců vede sebevraždě, to i nejslabší jeho druh, jejž ovšem Tolstoj neuznává hodna postaviti normu své ethiky. Altruisté tom případě nutně vymrou zů­ stanou sami egoisté. Každá slast, které člověk zažívá, následek strast někoho jiného. Spor ten vězí této věci: Pracují-li jen pro jiné nic pro sebe, od jiných ovšem také nic nedostávám, toho následuje? Strádání tělesné, seslabení konečně smrt, smrt nevyhnu­ telná jistá. záporný, jehož zásada zní: >Nečiň nikomu nic zlého!* Po­ žaduje jím tedy pouze spravedlnost. Brzy však spozoroval, veslo oba neudrží a jeden musí pustit, aby oba nezahynuli. Vždyť Tolstoj praví, že není možno, aby člověk chtěje sám své blaho, druhému ne­ překážel. Tedy dělej dělej, zase sebevražda. tím ovšem blahu lidskému nebude pomoženo, lidstvo bude ještě ubožejší než bylo dříve. Byla by zdánlivě nezávadná theorie sebevraždy. Otec chopil uraženého vesla rovněž čtvrtý syn, který plaval počátku po boku otcově. Tedy člověk záporně altruistický musí překážet druhým, vždyť také své potřeby kdyby je na nejměnší míru omezil. Vidí však, dřevo oba neunese. Otec zachránil. Aby jeden se mohl obětovati pro druhého, musí tomto druhém býti trochu sebelásky, neboť jinak onen marně obětuje. toho následuje? Kdy nebudu překáželi druhým? Když mne vůbec nebude, když spro­ vodím světa. Ale ani takovýto altruism není možný jako pravidlo mravní. Nemyslí tedy snad altruismem svým onen všeobecný altruism, týkající všech lidí stejně, nýbrž míní snad jím altruism, jejž nazvati by­ chom mohli částečným? altruism, jímž cítil vázán jen nějaký počet lidí naproti jiným lidem egoistickým. jos. sedláček: dřeva