ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 402 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
sedláček: okolnostem? Jaká? Láska, sebezapření!* Štěstím druhých pracujeme svému štěstí. Ale jest ovšem jen pojem. Cit takovéto lásky může učinit z člověka hrozné ukrutné zvíře. Láska bližnímu jest dle Tolstého jediná rozumná činnost člověkova, není snad pouze jednou tisíce rozlič­ ných nálad životě, nýbrž úplným vyplněním života, ži­ votem samým. Není lásky pro bu­ doucnost není nijaké stupnice lásky. Při altruismu stává život blahem, působí sjednocení bytostí světa, přestávají zločiny, války, otroctví, zabíjení zvířat, hubení rostlin. Tolstoj často důrazem opakuje, jeho pojem lásky jest vážení jiných osobností nad sebe. Patrno, není-li dobře možno zvětšiti čitatele, snaha naše’ nésti zmenšení jme­ novatele, zmenšení svých požadavků potřeb. Veličina lásky skutečné pak jest dle něho zlomek, jehož čitatel značí lásku ostatním, jmenovatel pak sebe­ lásku. Láska mající následek utrpení jiných není láskou. Při tomto ponětí pak zmizí ihned boj bratrovražedný, zmizí strasti osobní, zmizí klamnost roz­ koší zmizí konečně smrt. To jen rozšířený egoismus. Neboť začnu-li rozlišovat dobu lidi, nebude konce mým výmluvám. »Milujete-li milující vás, není láska, ale milujte ne­ přátele své, milujte ty, kteří vás nenávidí!* Cit lásky řídící se stupnicí jest citem zvířat, která milují více svá mláďata a stáda než zvířata ostatní. Dám jej.394 DR. Pravda však, člověk nemůže přinutit milovat, ale toho ne­ následuje, možno jednat lidmi bez lásky. tom je Tolsťoj důsledný krajnosti: každého miluj stejně, bližní jeden jako druhý! Stupnici: sám, děti, žena, otec, přátelé, vlast, lidé udělali lidé základě svého so­ bectví. Vezme-li otec cizímu dítěti kousek chleba, aby jím nasytil své dítě, odejme-li matka ci­ zímu dítěti mléko jeho matky, aby jím kojila své dítě, svede-li muž milovanou ženu hubí tím sebe, pokrývají-li lidé za urážku milované vlasti bojiště mrtvými raněnými, není to láska. »Dovol sijednati lidmi bez lásky není pak . Přišel pravě hladový stařec, kterého nemám mnoho rád, prosí oděv, který by hodil někdy mým dětem. Toto činění dobra vztahuje vždy jen přítomnosti, někdy bu­ doucnosti všem lidem stejně. Čím menší jmenovatel, tím větší hodnota. Jakmile se stýkám člověkem, musím ním zacházet láskou. taková láska pak při­ náší světu větší zlo než dobro. Čitatel není v naší moci, ale jmenovatel může zvětšit nekonečnosti, takže hodnota lásky naší pak rovná nule člověk nemá lásky, jest pro lidstvo mrtev. Milovati znamená niti dobro. jos. Necítíš-li lásky lidem, sed* pokojně, zabývej sebou nebo čímkoli, jen lidmi