ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 402 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Čitatel není v naší moci, ale jmenovatel může zvětšit nekonečnosti, takže hodnota lásky naší pak rovná nule člověk nemá lásky, jest pro lidstvo mrtev. Láska bližnímu jest dle Tolstého jediná rozumná činnost člověkova, není snad pouze jednou tisíce rozlič­ ných nálad životě, nýbrž úplným vyplněním života, ži­ votem samým. tom je Tolsťoj důsledný krajnosti: každého miluj stejně, bližní jeden jako druhý! Stupnici: sám, děti, žena, otec, přátelé, vlast, lidé udělali lidé základě svého so­ bectví. Jakmile se stýkám člověkem, musím ním zacházet láskou. Neboť začnu-li rozlišovat dobu lidi, nebude konce mým výmluvám. Veličina lásky skutečné pak jest dle něho zlomek, jehož čitatel značí lásku ostatním, jmenovatel pak sebe­ lásku.394 DR. Milovati znamená niti dobro. Čím menší jmenovatel, tím větší hodnota. Necítíš-li lásky lidem, sed* pokojně, zabývej sebou nebo čímkoli, jen lidmi. Při tomto ponětí pak zmizí ihned boj bratrovražedný, zmizí strasti osobní, zmizí klamnost roz­ koší zmizí konečně smrt. Přišel pravě hladový stařec, kterého nemám mnoho rád, prosí oděv, který by hodil někdy mým dětem. »Dovol sijednati lidmi bez lásky není pak . Láska mající následek utrpení jiných není láskou. Patrno, není-li dobře možno zvětšiti čitatele, snaha naše’ nésti zmenšení jme­ novatele, zmenšení svých požadavků potřeb. taková láska pak při­ náší světu větší zlo než dobro. Cit takovéto lásky může učinit z člověka hrozné ukrutné zvíře. sedláček: okolnostem? Jaká? Láska, sebezapření!* Štěstím druhých pracujeme svému štěstí. Ale jest ovšem jen pojem. To jen rozšířený egoismus. jos. Toto činění dobra vztahuje vždy jen přítomnosti, někdy bu­ doucnosti všem lidem stejně. Dám jej. Vezme-li otec cizímu dítěti kousek chleba, aby jím nasytil své dítě, odejme-li matka ci­ zímu dítěti mléko jeho matky, aby jím kojila své dítě, svede-li muž milovanou ženu hubí tím sebe, pokrývají-li lidé za urážku milované vlasti bojiště mrtvými raněnými, není to láska. Není lásky pro bu­ doucnost není nijaké stupnice lásky. Pravda však, člověk nemůže přinutit milovat, ale toho ne­ následuje, možno jednat lidmi bez lásky. »Milujete-li milující vás, není láska, ale milujte ne­ přátele své, milujte ty, kteří vás nenávidí!* Cit lásky řídící se stupnicí jest citem zvířat, která milují více svá mláďata a stáda než zvířata ostatní. Tolstoj často důrazem opakuje, jeho pojem lásky jest vážení jiných osobností nad sebe. Při altruismu stává život blahem, působí sjednocení bytostí světa, přestávají zločiny, války, otroctví, zabíjení zvířat, hubení rostlin