ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 402 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Neboť začnu-li rozlišovat dobu lidi, nebude konce mým výmluvám. sedláček: okolnostem? Jaká? Láska, sebezapření!* Štěstím druhých pracujeme svému štěstí. Čím menší jmenovatel, tím větší hodnota. Vezme-li otec cizímu dítěti kousek chleba, aby jím nasytil své dítě, odejme-li matka ci­ zímu dítěti mléko jeho matky, aby jím kojila své dítě, svede-li muž milovanou ženu hubí tím sebe, pokrývají-li lidé za urážku milované vlasti bojiště mrtvými raněnými, není to láska. Milovati znamená niti dobro. Přišel pravě hladový stařec, kterého nemám mnoho rád, prosí oděv, který by hodil někdy mým dětem. jos. Jakmile se stýkám člověkem, musím ním zacházet láskou. Při altruismu stává život blahem, působí sjednocení bytostí světa, přestávají zločiny, války, otroctví, zabíjení zvířat, hubení rostlin. Čitatel není v naší moci, ale jmenovatel může zvětšit nekonečnosti, takže hodnota lásky naší pak rovná nule člověk nemá lásky, jest pro lidstvo mrtev. Veličina lásky skutečné pak jest dle něho zlomek, jehož čitatel značí lásku ostatním, jmenovatel pak sebe­ lásku. Dám jej. To jen rozšířený egoismus. Necítíš-li lásky lidem, sed* pokojně, zabývej sebou nebo čímkoli, jen lidmi. tom je Tolsťoj důsledný krajnosti: každého miluj stejně, bližní jeden jako druhý! Stupnici: sám, děti, žena, otec, přátelé, vlast, lidé udělali lidé základě svého so­ bectví. Láska bližnímu jest dle Tolstého jediná rozumná činnost člověkova, není snad pouze jednou tisíce rozlič­ ných nálad životě, nýbrž úplným vyplněním života, ži­ votem samým. Tolstoj často důrazem opakuje, jeho pojem lásky jest vážení jiných osobností nad sebe. Pravda však, člověk nemůže přinutit milovat, ale toho ne­ následuje, možno jednat lidmi bez lásky. taková láska pak při­ náší světu větší zlo než dobro. Toto činění dobra vztahuje vždy jen přítomnosti, někdy bu­ doucnosti všem lidem stejně. Cit takovéto lásky může učinit z člověka hrozné ukrutné zvíře. Není lásky pro bu­ doucnost není nijaké stupnice lásky.394 DR. Při tomto ponětí pak zmizí ihned boj bratrovražedný, zmizí strasti osobní, zmizí klamnost roz­ koší zmizí konečně smrt. »Dovol sijednati lidmi bez lásky není pak . Ale jest ovšem jen pojem. »Milujete-li milující vás, není láska, ale milujte ne­ přátele své, milujte ty, kteří vás nenávidí!* Cit lásky řídící se stupnicí jest citem zvířat, která milují více svá mláďata a stáda než zvířata ostatní. Patrno, není-li dobře možno zvětšiti čitatele, snaha naše’ nésti zmenšení jme­ novatele, zmenšení svých požadavků potřeb. Láska mající následek utrpení jiných není láskou