Touha blahu je
však člověka nevyhladítelná nemůže býti ukojena ani
snad představou blaha budoucím nějakém životě (za hro
bem).
Jaká přání mohou vždy býti uspokojena, nehledě vnějším
. Tak jest tomu, chce-li dosíci blaha člověk cestou
egoismu, chce-li dosíci rozkoší osobních.
Co jest účelem života lidského Otázka tato jest základ
ním kamenem filosofické soustavy Tolstého. Egoism vůbec jakožto snaha osobním blahu obsa
huje sobě spor: můj osobní život osobní blaho je
nutně zlo nesmysl; neboť jím ničí blaho ostatních.
Proto nutno, praví Tolstoj, zříci blaha osobního. Tak
dochází Tolstoj altruismu: Jelikož dosažení slasti egoismcm
je nemožno (doklad »Smrt Ivana Iljiče«), nutno sídlo její po
ložití altruismu. Tolstoj odpovídá
k takto: Člověk žije jedině proto, aby bylo dobře,
pro své blaho. Jedině tehdy by
Člověk počtu jejich došel toho blaha, němž touží. Necítí-li člověk sobě touhy blahu, ne
cítí, žije. konec pak
chceme shrnouti přehlednou soustavu. Tolstoj.
Altruism?
Miluj bližního jako sebe saméhô.
Z toho následuje, všecky nesčíslné bytosti světa pro do
sažení svého vlastního blaha jsou hotovy každou minutu za-
hubiti člověka zkrátka všeobecný vzájemný boj. tom záleží štěstí žiti pro druhé,< praví
Tolstoj již 1852 ústy Oljeninovými Kozácích podává
stručně argumentaci shora položenou těmito slovy: >Člověku
vrozena touha štěstí; jest tudíž zákonitá.
Patrno toho, docházíme tak nesrovnalosti: člověk
chce blaho dochází boji. boj blaho nerozmnožuje,
je jisto. Kristus.STUDIE TOLSTÉM 393
Následující kapitoly mají účel vytknouti hlavní body
filosofie Tolstého nehledíc tomu, patří-li ethiky socio
logie snad metafysiky nebo náboženství. Avšak každá ostatních bytostí rovněž ta
kový cíl, chce svému blahu pro blaho hotova zba-
viti bláha třeba života kteroukoli bytost jinou, člověka.
Miluj bližního více než sebe sama. Tedy: tato
přání jsou nezákonitá, ale není nezákonitá potřeba štěstí.
Je toliko jeden stav, při němž žádost blaha může býti splněna,
stav, při němž všecky bytosti žily pro blaho ostatních a
milovaly ostatní více než sebe.
I. Uspokojuje-
me-li egoisticky, vyhledávajíce totiž pro sebe bohatství,
slávu, pohodlí života, lásky, může státí, okolnosti
utváří tak, nelze upospokojiti tohoto přání
