ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 401 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tak dochází Tolstoj altruismu: Jelikož dosažení slasti egoismcm je nemožno (doklad »Smrt Ivana Iljiče«), nutno sídlo její po­ ložití altruismu. Tak jest tomu, chce-li dosíci blaha člověk cestou egoismu, chce-li dosíci rozkoší osobních. Je toliko jeden stav, při němž žádost blaha může býti splněna, stav, při němž všecky bytosti žily pro blaho ostatních a milovaly ostatní více než sebe. Kristus. Avšak každá ostatních bytostí rovněž ta­ kový cíl, chce svému blahu pro blaho hotova zba- viti bláha třeba života kteroukoli bytost jinou, člověka. Z toho následuje, všecky nesčíslné bytosti světa pro do­ sažení svého vlastního blaha jsou hotovy každou minutu za- hubiti člověka zkrátka všeobecný vzájemný boj. Co jest účelem života lidského Otázka tato jest základ­ ním kamenem filosofické soustavy Tolstého. Uspokojuje- me-li egoisticky, vyhledávajíce totiž pro sebe bohatství, slávu, pohodlí života, lásky, může státí, okolnosti utváří tak, nelze upospokojiti tohoto přání. Tolstoj odpovídá k takto: Člověk žije jedině proto, aby bylo dobře, pro své blaho. Jaká přání mohou vždy býti uspokojena, nehledě vnějším . boj blaho nerozmnožuje, je jisto. Miluj bližního více než sebe sama. Proto nutno, praví Tolstoj, zříci blaha osobního. Egoism vůbec jakožto snaha osobním blahu obsa­ huje sobě spor: můj osobní život osobní blaho je nutně zlo nesmysl; neboť jím ničí blaho ostatních. konec pak chceme shrnouti přehlednou soustavu. tom záleží štěstí žiti pro druhé,< praví Tolstoj již 1852 ústy Oljeninovými Kozácích podává stručně argumentaci shora položenou těmito slovy: >Člověku vrozena touha štěstí; jest tudíž zákonitá. Tedy: tato přání jsou nezákonitá, ale není nezákonitá potřeba štěstí. Altruism? Miluj bližního jako sebe saméhô. Jedině tehdy by Člověk počtu jejich došel toho blaha, němž touží. Tolstoj. Touha blahu je však člověka nevyhladítelná nemůže býti ukojena ani snad představou blaha budoucím nějakém životě (za hro­ bem).STUDIE TOLSTÉM 393 Následující kapitoly mají účel vytknouti hlavní body filosofie Tolstého nehledíc tomu, patří-li ethiky socio­ logie snad metafysiky nebo náboženství. I. Patrno toho, docházíme tak nesrovnalosti: člověk chce blaho dochází boji. Necítí-li člověk sobě touhy blahu, ne­ cítí, žije