ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 401 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
boj blaho nerozmnožuje, je jisto. Z toho následuje, všecky nesčíslné bytosti světa pro do­ sažení svého vlastního blaha jsou hotovy každou minutu za- hubiti člověka zkrátka všeobecný vzájemný boj. Touha blahu je však člověka nevyhladítelná nemůže býti ukojena ani snad představou blaha budoucím nějakém životě (za hro­ bem). Kristus. Proto nutno, praví Tolstoj, zříci blaha osobního. Uspokojuje- me-li egoisticky, vyhledávajíce totiž pro sebe bohatství, slávu, pohodlí života, lásky, může státí, okolnosti utváří tak, nelze upospokojiti tohoto přání. Tak dochází Tolstoj altruismu: Jelikož dosažení slasti egoismcm je nemožno (doklad »Smrt Ivana Iljiče«), nutno sídlo její po­ ložití altruismu. Necítí-li člověk sobě touhy blahu, ne­ cítí, žije. Jedině tehdy by Člověk počtu jejich došel toho blaha, němž touží. I. Tolstoj. Co jest účelem života lidského Otázka tato jest základ­ ním kamenem filosofické soustavy Tolstého. Patrno toho, docházíme tak nesrovnalosti: člověk chce blaho dochází boji. Jaká přání mohou vždy býti uspokojena, nehledě vnějším . tom záleží štěstí žiti pro druhé,< praví Tolstoj již 1852 ústy Oljeninovými Kozácích podává stručně argumentaci shora položenou těmito slovy: >Člověku vrozena touha štěstí; jest tudíž zákonitá. Tak jest tomu, chce-li dosíci blaha člověk cestou egoismu, chce-li dosíci rozkoší osobních. Miluj bližního více než sebe sama.STUDIE TOLSTÉM 393 Následující kapitoly mají účel vytknouti hlavní body filosofie Tolstého nehledíc tomu, patří-li ethiky socio­ logie snad metafysiky nebo náboženství. Tolstoj odpovídá k takto: Člověk žije jedině proto, aby bylo dobře, pro své blaho. Je toliko jeden stav, při němž žádost blaha může býti splněna, stav, při němž všecky bytosti žily pro blaho ostatních a milovaly ostatní více než sebe. Avšak každá ostatních bytostí rovněž ta­ kový cíl, chce svému blahu pro blaho hotova zba- viti bláha třeba života kteroukoli bytost jinou, člověka. konec pak chceme shrnouti přehlednou soustavu. Egoism vůbec jakožto snaha osobním blahu obsa­ huje sobě spor: můj osobní život osobní blaho je nutně zlo nesmysl; neboť jím ničí blaho ostatních. Tedy: tato přání jsou nezákonitá, ale není nezákonitá potřeba štěstí. Altruism? Miluj bližního jako sebe saméhô