čeřitých
stěnách, složených tisíců perleťových vypuklin, blýská to;
uprostřed každé vypuklině vsazen malý, jasně modrý
safír.
Když Rakkóx vyspal, ohlašují mladého vynálezce
jménem Kazimír Stummel.
Tam, jakož Korutanech jedí kyselici pod jménem Geislatz,
Geislitz (muž. Ten jest ovšem draho
cennější než všechny harémy císaře čínského. Skleněná kopule tak
pestrá jako břicho staré ropuchy, četné bílé kožešiny Rak-
kóxových nohou nabývají také takové pestrosti.)
J^akkóx, bilionář.
Rakkóx leží svém bílém sametovém divanu dřímá.
A Stummla vedou přijímací sál.
V době obořuje ředitel Rakkóxova oddělení pro
vynálezy prudce svého vrchního genia Schultze Sedmého.
Malý, tučný pán tlustou hlavou. Při hromové síle
velikých slov zalézají řiditelovi mopslíci regály akty.). Skleněná kopule zpestřuje také tento
perleťově šedý šat.
A Sedmý rozlítí jako španělský býk. Široká prsa zvedají klesají jako pevný
stroj. Bílá obočí jsou tak chomáčkovitá jako kožešiny
z bílých medvědů. (Daia. Dokazuje Dr.)
Na kožešinách bílých medvědů, jež pokrývají celou
podlahu, pohrávají žlutavé zelenavé svazečky světla, při
cházející shora skleněnou kopulí. Volný, perleťově šedý oblek visí mdle nepořádně na
krátkém, tlustém těle. >Přijímací sál!< šeptá bilionář. Nejjemnější
emailové stěny průhledný email1 červené zelené —
modré třpytící jako rybky, blyskotající záři sluneční. Biedermann (>Slavenreste Tyrol<,
Slavische Blätter, Wien 1865, leden), poukazuje zejména také
k jistému slovanskému zbytku ústech tamního lidu: Sa
moty horách roztroušené několika dvorcích jmenují se
tam >Rotten«, zbytek staroslovanských rodů, kteří bydlili
vždy pohromadě pod nejstarším hospodářem jako hlavou.) nebo Geislatzen (žen. staré kuchařské
knize stojí: >Geislitz der vasten sol nemen und lass
sy ain weil stán, das gefall. Krátký šedý vous, krátký
je Šedý vlas.376 Paul scheerbart:
Ze také Tyroly byly kdysi částečně slovanskými, ne
uvěřil ani nejkonservativnější Pusterthalák, přec bydleli
tito Slované jako naschvál právě Pusterthalu (t. údolí
Bystré). seud denn und ge-
wtlrtz dem hafen, und wann dann essen wild,
so thue ain wenig 611 ain pfannen und thue den geyslitz
darein.« (Příště konec
