ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 383 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V celé Solní Komoře vykonávají sedláci státních lesích služebnost sekání chvoje chrastí stelivo pro svůj do­ bytek salaších.SLAVISMY NĚMČINĚ. A duch ten jmenuje »Zimitzgeist« jeho bydliště »Die Zimitz«. . potok slove ještě dnes Zlanbach. Přímo pře­ kvapující výraz >Jezůk« Zunge nejbližším okolí No- rimberka užívaný! celém Bavorsku jsou ještě běžná slova >Pablatsche« budova spadnutí, »Babe« nebo >Waberl« = stará žena, >Badwabe« lázeňská, Durnz nebo Dtlrnitz = jídelna, komnata slov, dvornica, polab. dwornaica svět­ nice j. ** Nejeden právník proto asi divil, proč náš lesní zákon pro­ hlašuje lesní pych >das Anlachen der Bäume*. Bydlí ledové jeskyni vysoké hoře, odkud sníh nikdy nesejde kam lidská noha nevkročí. Solní Komoře, území zdánlivě věků německém. 375 lese, tedy zcela mimo obvod zde vytčený, okolí Eisenachu, nazývají sedláka brusinky >Bruinschnetzen« vsi Ruhle, dvanáct kilometrů Eisenachu, volají při náhlém leknutí: Bôgen! můj bože!) celém tomto kraji slaví neděli Laetare ^vynášení Smrti * rybníka vlas tímže způsobem, jako kdekoliv Moravě, neboť jak tvrdí není jim třeba více »bóhzen« (báti se) * mrazů, je-li Smrt čili Zima utopena. Patrné zbytky upomínky někdejší slovanské oby­ vatelstvo lze pozorovati hornorakouské solnohradské t zv. hallstadtského jezera ústí potok, němž tamní obyvatelé vypravují, jeho březích pradávných dob vařila také sůl. * Téhož původu bude asi >pogitzen« (chvěti strachy) rakousko- bavorského nářečí. Lesní parcely jednotlivcům za tím účelem přikázané nazývají pak >Gelache« nebo »Gelacke«, slov, líha (původně Ijaha, česky lízá) arbo- rum incisio, rabuše; lízy stromů řezati jest »anlachen«. Ale kroje zvyky jsou namnoze do­ dnes slovanské. Chrastí nazývá tam >Grass« čili »Krasset«, sekání jeho »grassen«. Pisatel této stati dal Išlu školních dětí vypravovat! místní pověsti pohádky, mezi jinými také jednu jistém horském duchu, který jeví neobyčejnou podobu krkonoš­ ským Rýbrcoulem. ** Hranice rakousko-salcpurské (poblíže průsmyku »Gschůtt« l vsi Gosau) sluje »Auf der Granitz * , *** samé zajisté vý- azy, jež nebyly importovány odjinud. ♦♦♦ Odtud také mnohá příjmení místního obyvatelstva jako Grainz, Kreinz, Grantzer pod. Také Horní Střední Franky dnešním Bavorsku pa­ třily kdysi terra Slavorum, přece tam není toho více památek místopisných. tam vynášejí Smrt neděli Judica), ženy nosí bud franský čepec nebo »vendskou holubičku * , podobně jako Plzeňsku, praví Kollárovi netopýři