srdci Pruska jedí zvěřinu
>vom Lopatchen mit Kapustensalat< nebo také >Wruken«
(brukve), nejněmečtější Němec, braniborský sedlák, zná jen
»Kruschken< žádné >Birnen«. Ziegler »L)as thůringische Walddorf Ruhl?
Dresden 1867 Krajané mezi Němci žijící mohli tom ohle
mnoho zajímavého sebrati urvati zapomenutí!
. Jaký také div, když pro
dávají samém Berlíně ovocném trhu »Malineken«!
To již nejsou výrazy ciziny zavezené, nýbrž zřejmé
zbytky mluvy braniborských Slovanů, prozrazující jich původ
právě tak, jako jména jejich měst, hor, řek krajin při
prvním pohledu mapu.«, Alex. Svačina nazývá Rakousku snad
v celém Německu Jause (polský juzyna), patrně vlivem slez
ských Němců, nichž pochází také výraz Schmetten (pol. Vdolek Talk dočkal Rakousích také přenese
ného významu >nemehlo<, hloupým klukům říkají Vídni
>a talkata Bua<. 297 n., >Ausland^
1875 str. Zajímavější jest, tyto slovanské
střepy lidové mluvě zachované mnohých místech hra
nice slovanských místních názvů překročují tím zvýšené
nabývají důležitosti jako zřejmý průkaz, jazykové rozhraní
starého Slovanstva třeba hledati hodně západ nynější
západní hranice slovanských jmen místních.374 hofmeister:
Podívejme několik příkladů. Ale Durynskf
♦ Vedle vlastního pozorování použil jsem zejména článků A
dreových >Slavische Findlinge<, Globus XxX. místě něme
ckého Meerrettig všude slovanský Křen, >Kren ma-
chen« znamená Vídni důmyslně: býti pyšným. Čechách
opečárky) lze všude dostati. >Die geographische Verbreitung deutschr
Ortsnamen etc. Hranici tuto lze
přibližně označiti čárou taženou meklenburského Wismaru
na jihozápad přes Zvěřin Labi Boitzenburgu, odtud do
Glinu (Lůneburg) říčce Ilmenau, podél téže jižním směrem
až téměř Alleře, pak východně Tangermůnde Labi,
a dále podle této řeky Sály Šumavě. 303, Globus XV. str. našem uzavřeném území prodávají všude Tscha-
slawken, Kajanken jiné oblíbené druhy hrušek, jablek
nejlepší jsou Mischenken, ale Merunken, Durantschken,
Askeruschken Petschinken křížaly, východ. Naše
švestky přešly německé Zwetschken naše okurka Gurke,
ač sama původně neslovanskou orientálkou (řecký angy-
rion).*
Patrně způsobem prvním (vzájemným stykem) osvojili si
Němci především řadu moučných jídel české kuchyně, čili,
jak oni říkají, >Wiener Ktichec Mají své Kolatschen, Poga-
tscherln, Pirogen, Talken, Wuchteln (buchty), Stavanken (šku-
bánkyl), Povideln, Meth (medovinu) jiné. Sasku znají
>Pfannenkuchen« (lívance) jen městech, vsi mají »Plin-
zen«.
šmietana) místo Rahm, Sáhne neb Obers
