374 hofmeister:
Podívejme několik příkladů. Vdolek Talk dočkal Rakousích také přenese
ného významu >nemehlo<, hloupým klukům říkají Vídni
>a talkata Bua<. místě něme
ckého Meerrettig všude slovanský Křen, >Kren ma-
chen« znamená Vídni důmyslně: býti pyšným. Svačina nazývá Rakousku snad
v celém Německu Jause (polský juzyna), patrně vlivem slez
ských Němců, nichž pochází také výraz Schmetten (pol. Ziegler »L)as thůringische Walddorf Ruhl?
Dresden 1867 Krajané mezi Němci žijící mohli tom ohle
mnoho zajímavého sebrati urvati zapomenutí!
. 297 n. Čechách
opečárky) lze všude dostati. Ale Durynskf
♦ Vedle vlastního pozorování použil jsem zejména článků A
dreových >Slavische Findlinge<, Globus XxX.«, Alex.
šmietana) místo Rahm, Sáhne neb Obers. str. Hranici tuto lze
přibližně označiti čárou taženou meklenburského Wismaru
na jihozápad přes Zvěřin Labi Boitzenburgu, odtud do
Glinu (Lůneburg) říčce Ilmenau, podél téže jižním směrem
až téměř Alleře, pak východně Tangermůnde Labi,
a dále podle této řeky Sály Šumavě. >Die geographische Verbreitung deutschr
Ortsnamen etc. Naše
švestky přešly německé Zwetschken naše okurka Gurke,
ač sama původně neslovanskou orientálkou (řecký angy-
rion). našem uzavřeném území prodávají všude Tscha-
slawken, Kajanken jiné oblíbené druhy hrušek, jablek
nejlepší jsou Mischenken, ale Merunken, Durantschken,
Askeruschken Petschinken křížaly, východ., >Ausland^
1875 str. Zajímavější jest, tyto slovanské
střepy lidové mluvě zachované mnohých místech hra
nice slovanských místních názvů překročují tím zvýšené
nabývají důležitosti jako zřejmý průkaz, jazykové rozhraní
starého Slovanstva třeba hledati hodně západ nynější
západní hranice slovanských jmen místních. Sasku znají
>Pfannenkuchen« (lívance) jen městech, vsi mají »Plin-
zen«. srdci Pruska jedí zvěřinu
>vom Lopatchen mit Kapustensalat< nebo také >Wruken«
(brukve), nejněmečtější Němec, braniborský sedlák, zná jen
»Kruschken< žádné >Birnen«.*
Patrně způsobem prvním (vzájemným stykem) osvojili si
Němci především řadu moučných jídel české kuchyně, čili,
jak oni říkají, >Wiener Ktichec Mají své Kolatschen, Poga-
tscherln, Pirogen, Talken, Wuchteln (buchty), Stavanken (šku-
bánkyl), Povideln, Meth (medovinu) jiné. 303, Globus XV. Jaký také div, když pro
dávají samém Berlíně ovocném trhu »Malineken«!
To již nejsou výrazy ciziny zavezené, nýbrž zřejmé
zbytky mluvy braniborských Slovanů, prozrazující jich původ
právě tak, jako jména jejich měst, hor, řek krajin při
prvním pohledu mapu
