Angličina příklad jen jen
se hemží cizími slovy přes (či snad právě proto?) je
dnes nejvíce mluvenou řečí světě.
Divoši Madagaskaru nazývají svou obuv bota, jako my; oba jsme
je převzali Francouzů (la botte), již Karla IV.
Do němčiny dostali dvojí cestou. běžné názvy
polního hospodářství, jemuž nás Němci přiučili, začež
nás opět naučili užívání názvům svých zbraní (často velice
názorně); druhý pak způsob, řidčí, ale mnohem zajíma
vější, takřka opakem způsobu prvního. Tak asi
budeme již říkati navždy >fortepiano« >silnoslabinec<,
Poláci >ratusz« >radnica<, Němci >Wurst« >Säckel-
fleisch
*
. Tito
Slované, prodělávajíce ponenáhlou metamorfosu svou na
>vícecennou« ragu člověčenstva, užívali dále pro mnohé
předměty denní potřeby buď neznali ještě německého
výrazu nebo vůbec nebylo starých slovanských
názvů, zachovaly porůznu jako vzácné zbytky vymřelé
řeči záplavě slov nových, nichž nyní obcovací jazyk po
němčeného potomstva sestává. Předně obvyklou
výměnou mezinárodním trhu, jako př. bývají často
dosti zajímavého původu, tito nešťastníci.
Der Balken balcon der Balcon. Slušný počet takto
vyznamenaných bratrů Slovanů bylo lze jejich mluvě
a nesčetných nářečích jejích nalézti, vliv germánský mnohdy
zhoubně již působil jejich slovanskou tvář., Madagasové
od okupačních vojsk Třetí republiky!
Není ostatně neštěstí. Jest jich poměrně již poskrovnu,
ale zajisté jsou při nejmenším právě tak cenným vodítkem
při hledání starých hranic Slovanstva západ, jako názvy
místní zeměpisné, nimž tím účelem téměř výhradně
brává zřetel. Známoť, velká
část dnešního Němectva záleží slovanské krve germaniso-
vané nebo germánskou slité jeden národ míšenců. Obzvláště francouz
ských výrazech sháněla všech dob mánií bezpříkladnou.
* Jest neuvěřitelno, jakými pěšinkami chodí někdy jednotlivá slova.SLAVISMY NĚMČINĚ. Die Vorburg le
faubourg der Faubourg atd *
Ale nejen Francouzů, také nás Slovanů verbovali
Němci nováčky pro armádu svých slov.
. 373
vetřelce společnosti legitimních příslušníků národního slov
níku setkaly pravidelně zdarem pranepatrným.
Lze již vskutku nazvati mánií, když Němci dobrá německá
slova, jež sobě Francouzové kdysi nich vypůjčili, jim opět
v domnění, jsou francouzská, franské zkomolenině vzali
a dnes jich užívají: Die Breche bréche die Bresche. Ani němčina neštítila
se bráti kde jaké slovo svým nejúhlavnějším nepřátelům (a
komu jinému také byla brala?)
