Ostnaté šedé vásy
z korálů, sahající téměř stropu každý tisíců ostnů
s malým, lesknoucím smaragdem špičce. Nová zařízení,
jež jsou pro lidstvo nutným činitelem vývoje, prorazí dráhu
také bez mého přičinění.
Stummel vzchopí, vykoktá nejprve nejsrdečnějšf dík
za přijetí počne plynně německy:
>Pane Rakkóxi, let sledoval jsem činnost vašeho od
dělení pro vynálezy čilým zájmem byl jsem údivu, že
vám bylo doporučováno provedení tolik zbytečných my
šlenek. Vaše
bohatství však, pane Rakkóxi, dovoluje vám, abyste vzal na
mušku grandiosní ano, dobrodružné pohádkovité. Dřívější knížata země
byla příliš chudá, aby mohla pracovati větším slohu.*
A Stummel, nezmaten, pokračuje: »Knížata země doku
mentovala svoji existenci vždy kolosálními stavbami. Denní zprávy tisku pomalu mne dráždily.
. Nejsem však lidumil, dav ne
jednal mnou dosti jemně. Stummel diví přece
trochu, ačkoliv nezdá strop dostatečně rozčleněn.
»Dobrý den, pane Stummle!* praví Rakkóx, vcházeje
rychle otevřenými dveřmi pavích per, podá Stummlovi ruku
a prosí přívětivě, aby posadil sesli slonoviny. Dobře-Ii
jsem vám porozuměl, záleží vám pouze tom, abyste ta
kové myšlenky prováděl, jež sledují závažné uspíšení kultury
a spolu vypočteny jsou větší rozměry. Tenké skleněné
sloupy, mající uvnitř nejjemnější barevné kostky svítící,
jdeme-li mimo, jako kaleidoskopu. pak ko
berce pracované pomocí mikroskopu miliony taju
plných znamení! tak poutavě komponované, sněhové
květy celého světa nejsou ničím proti tomu. Musí
tudíž býti také vašem zájmu, abyste vytvořil kolosální
díla architektonickým charakterem. 377
nejjemnější tepané ornamenty zlata mezi tím.
Nezná ještě toho pána. Židle řezané slono
viny měkkým hedvábným tkanivem. Byl jsem vždy vydán posměch
a soudilo se, tím dělá něco pro radost pro lid
nejsem nadšen, dejte jen kulturou pokoj. Stoly achátů
s vyřezáváním chrysolitu všemožných tvarech. Leč pokračujte klidně po
slouchám velmi pozorně. Nadchnul jsem přece pro zlepšení
poměrů obytných ale myslíte, při tom nějak
vyšli vstříc? směšno! Pro většinu lidí prasečí chlív
jako byt něco přirozeného.<
Rakkóx přerušil mladého muže poznamenal: »To po
slední rozměrech zcela správné.RAKKÓX, BILIONÁŘ. nemluvte jen kul
tuře, vypadá tak lidumilně. Všecko
jen tak pološeru osvětleno pouze okny rubínového
skla, jež jsou rozdělena nepravidelně různých velikostech
po stranách klenutém stropu
