ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 385 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vaše bohatství však, pane Rakkóxi, dovoluje vám, abyste vzal na mušku grandiosní ano, dobrodružné pohádkovité. nemluvte jen kul­ tuře, vypadá tak lidumilně. Tenké skleněné sloupy, mající uvnitř nejjemnější barevné kostky svítící, jdeme-li mimo, jako kaleidoskopu. Dřívější knížata země byla příliš chudá, aby mohla pracovati větším slohu. Všecko jen tak pološeru osvětleno pouze okny rubínového skla, jež jsou rozdělena nepravidelně různých velikostech po stranách klenutém stropu. Stoly achátů s vyřezáváním chrysolitu všemožných tvarech. Židle řezané slono­ viny měkkým hedvábným tkanivem. »Dobrý den, pane Stummle!* praví Rakkóx, vcházeje rychle otevřenými dveřmi pavích per, podá Stummlovi ruku a prosí přívětivě, aby posadil sesli slonoviny. Musí tudíž býti také vašem zájmu, abyste vytvořil kolosální díla architektonickým charakterem. Leč pokračujte klidně po­ slouchám velmi pozorně. Nová zařízení, jež jsou pro lidstvo nutným činitelem vývoje, prorazí dráhu také bez mého přičinění. Stummel vzchopí, vykoktá nejprve nejsrdečnějšf dík za přijetí počne plynně německy: >Pane Rakkóxi, let sledoval jsem činnost vašeho od­ dělení pro vynálezy čilým zájmem byl jsem údivu, že vám bylo doporučováno provedení tolik zbytečných my­ šlenek. Dobře-Ii jsem vám porozuměl, záleží vám pouze tom, abyste ta­ kové myšlenky prováděl, jež sledují závažné uspíšení kultury a spolu vypočteny jsou větší rozměry.RAKKÓX, BILIONÁŘ. Nadchnul jsem přece pro zlepšení poměrů obytných ale myslíte, při tom nějak vyšli vstříc? směšno! Pro většinu lidí prasečí chlív jako byt něco přirozeného. pak ko­ berce pracované pomocí mikroskopu miliony taju­ plných znamení! tak poutavě komponované, sněhové květy celého světa nejsou ničím proti tomu. Nejsem však lidumil, dav ne­ jednal mnou dosti jemně.< Rakkóx přerušil mladého muže poznamenal: »To po­ slední rozměrech zcela správné.* A Stummel, nezmaten, pokračuje: »Knížata země doku­ mentovala svoji existenci vždy kolosálními stavbami. Byl jsem vždy vydán posměch a soudilo se, tím dělá něco pro radost pro lid nejsem nadšen, dejte jen kulturou pokoj. Nezná ještě toho pána. Denní zprávy tisku pomalu mne dráždily. Ostnaté šedé vásy z korálů, sahající téměř stropu každý tisíců ostnů s malým, lesknoucím smaragdem špičce. . 377 nejjemnější tepané ornamenty zlata mezi tím. Stummel diví přece trochu, ačkoliv nezdá strop dostatečně rozčleněn