Tenké skleněné
sloupy, mající uvnitř nejjemnější barevné kostky svítící,
jdeme-li mimo, jako kaleidoskopu.
Stummel vzchopí, vykoktá nejprve nejsrdečnějšf dík
za přijetí počne plynně německy:
>Pane Rakkóxi, let sledoval jsem činnost vašeho od
dělení pro vynálezy čilým zájmem byl jsem údivu, že
vám bylo doporučováno provedení tolik zbytečných my
šlenek.
»Dobrý den, pane Stummle!* praví Rakkóx, vcházeje
rychle otevřenými dveřmi pavích per, podá Stummlovi ruku
a prosí přívětivě, aby posadil sesli slonoviny. Nová zařízení,
jež jsou pro lidstvo nutným činitelem vývoje, prorazí dráhu
také bez mého přičinění. Nejsem však lidumil, dav ne
jednal mnou dosti jemně. Nadchnul jsem přece pro zlepšení
poměrů obytných ale myslíte, při tom nějak
vyšli vstříc? směšno! Pro většinu lidí prasečí chlív
jako byt něco přirozeného.
. Stoly achátů
s vyřezáváním chrysolitu všemožných tvarech. Byl jsem vždy vydán posměch
a soudilo se, tím dělá něco pro radost pro lid
nejsem nadšen, dejte jen kulturou pokoj. pak ko
berce pracované pomocí mikroskopu miliony taju
plných znamení! tak poutavě komponované, sněhové
květy celého světa nejsou ničím proti tomu. Vaše
bohatství však, pane Rakkóxi, dovoluje vám, abyste vzal na
mušku grandiosní ano, dobrodružné pohádkovité.
Nezná ještě toho pána. Denní zprávy tisku pomalu mne dráždily. Dobře-Ii
jsem vám porozuměl, záleží vám pouze tom, abyste ta
kové myšlenky prováděl, jež sledují závažné uspíšení kultury
a spolu vypočteny jsou větší rozměry.RAKKÓX, BILIONÁŘ. Židle řezané slono
viny měkkým hedvábným tkanivem. Leč pokračujte klidně po
slouchám velmi pozorně.<
Rakkóx přerušil mladého muže poznamenal: »To po
slední rozměrech zcela správné. Musí
tudíž býti také vašem zájmu, abyste vytvořil kolosální
díla architektonickým charakterem.*
A Stummel, nezmaten, pokračuje: »Knížata země doku
mentovala svoji existenci vždy kolosálními stavbami. nemluvte jen kul
tuře, vypadá tak lidumilně. Stummel diví přece
trochu, ačkoliv nezdá strop dostatečně rozčleněn. 377
nejjemnější tepané ornamenty zlata mezi tím. Dřívější knížata země
byla příliš chudá, aby mohla pracovati větším slohu. Ostnaté šedé vásy
z korálů, sahající téměř stropu každý tisíců ostnů
s malým, lesknoucím smaragdem špičce. Všecko
jen tak pološeru osvětleno pouze okny rubínového
skla, jež jsou rozdělena nepravidelně různých velikostech
po stranách klenutém stropu
