pak ko
berce pracované pomocí mikroskopu miliony taju
plných znamení! tak poutavě komponované, sněhové
květy celého světa nejsou ničím proti tomu. Židle řezané slono
viny měkkým hedvábným tkanivem. nemluvte jen kul
tuře, vypadá tak lidumilně.*
A Stummel, nezmaten, pokračuje: »Knížata země doku
mentovala svoji existenci vždy kolosálními stavbami. 377
nejjemnější tepané ornamenty zlata mezi tím. Ostnaté šedé vásy
z korálů, sahající téměř stropu každý tisíců ostnů
s malým, lesknoucím smaragdem špičce. Vaše
bohatství však, pane Rakkóxi, dovoluje vám, abyste vzal na
mušku grandiosní ano, dobrodružné pohádkovité. Nová zařízení,
jež jsou pro lidstvo nutným činitelem vývoje, prorazí dráhu
také bez mého přičinění.
. Tenké skleněné
sloupy, mající uvnitř nejjemnější barevné kostky svítící,
jdeme-li mimo, jako kaleidoskopu.RAKKÓX, BILIONÁŘ. Byl jsem vždy vydán posměch
a soudilo se, tím dělá něco pro radost pro lid
nejsem nadšen, dejte jen kulturou pokoj. Všecko
jen tak pološeru osvětleno pouze okny rubínového
skla, jež jsou rozdělena nepravidelně různých velikostech
po stranách klenutém stropu. Nadchnul jsem přece pro zlepšení
poměrů obytných ale myslíte, při tom nějak
vyšli vstříc? směšno! Pro většinu lidí prasečí chlív
jako byt něco přirozeného. Musí
tudíž býti také vašem zájmu, abyste vytvořil kolosální
díla architektonickým charakterem. Denní zprávy tisku pomalu mne dráždily. Dobře-Ii
jsem vám porozuměl, záleží vám pouze tom, abyste ta
kové myšlenky prováděl, jež sledují závažné uspíšení kultury
a spolu vypočteny jsou větší rozměry. Nejsem však lidumil, dav ne
jednal mnou dosti jemně.
Stummel vzchopí, vykoktá nejprve nejsrdečnějšf dík
za přijetí počne plynně německy:
>Pane Rakkóxi, let sledoval jsem činnost vašeho od
dělení pro vynálezy čilým zájmem byl jsem údivu, že
vám bylo doporučováno provedení tolik zbytečných my
šlenek. Dřívější knížata země
byla příliš chudá, aby mohla pracovati větším slohu.<
Rakkóx přerušil mladého muže poznamenal: »To po
slední rozměrech zcela správné.
»Dobrý den, pane Stummle!* praví Rakkóx, vcházeje
rychle otevřenými dveřmi pavích per, podá Stummlovi ruku
a prosí přívětivě, aby posadil sesli slonoviny. Stummel diví přece
trochu, ačkoliv nezdá strop dostatečně rozčleněn. Stoly achátů
s vyřezáváním chrysolitu všemožných tvarech. Leč pokračujte klidně po
slouchám velmi pozorně.
Nezná ještě toho pána
