377
nejjemnější tepané ornamenty zlata mezi tím. Všecko
jen tak pološeru osvětleno pouze okny rubínového
skla, jež jsou rozdělena nepravidelně různých velikostech
po stranách klenutém stropu. Byl jsem vždy vydán posměch
a soudilo se, tím dělá něco pro radost pro lid
nejsem nadšen, dejte jen kulturou pokoj. Vaše
bohatství však, pane Rakkóxi, dovoluje vám, abyste vzal na
mušku grandiosní ano, dobrodružné pohádkovité. Denní zprávy tisku pomalu mne dráždily.
Stummel vzchopí, vykoktá nejprve nejsrdečnějšf dík
za přijetí počne plynně německy:
>Pane Rakkóxi, let sledoval jsem činnost vašeho od
dělení pro vynálezy čilým zájmem byl jsem údivu, že
vám bylo doporučováno provedení tolik zbytečných my
šlenek.
. Nejsem však lidumil, dav ne
jednal mnou dosti jemně.RAKKÓX, BILIONÁŘ. pak ko
berce pracované pomocí mikroskopu miliony taju
plných znamení! tak poutavě komponované, sněhové
květy celého světa nejsou ničím proti tomu. Leč pokračujte klidně po
slouchám velmi pozorně. Dřívější knížata země
byla příliš chudá, aby mohla pracovati větším slohu.
»Dobrý den, pane Stummle!* praví Rakkóx, vcházeje
rychle otevřenými dveřmi pavích per, podá Stummlovi ruku
a prosí přívětivě, aby posadil sesli slonoviny. Nová zařízení,
jež jsou pro lidstvo nutným činitelem vývoje, prorazí dráhu
také bez mého přičinění. Židle řezané slono
viny měkkým hedvábným tkanivem. nemluvte jen kul
tuře, vypadá tak lidumilně. Tenké skleněné
sloupy, mající uvnitř nejjemnější barevné kostky svítící,
jdeme-li mimo, jako kaleidoskopu. Stummel diví přece
trochu, ačkoliv nezdá strop dostatečně rozčleněn. Ostnaté šedé vásy
z korálů, sahající téměř stropu každý tisíců ostnů
s malým, lesknoucím smaragdem špičce. Musí
tudíž býti také vašem zájmu, abyste vytvořil kolosální
díla architektonickým charakterem. Stoly achátů
s vyřezáváním chrysolitu všemožných tvarech.<
Rakkóx přerušil mladého muže poznamenal: »To po
slední rozměrech zcela správné. Nadchnul jsem přece pro zlepšení
poměrů obytných ale myslíte, při tom nějak
vyšli vstříc? směšno! Pro většinu lidí prasečí chlív
jako byt něco přirozeného.
Nezná ještě toho pána.*
A Stummel, nezmaten, pokračuje: »Knížata země doku
mentovala svoji existenci vždy kolosálními stavbami. Dobře-Ii
jsem vám porozuměl, záleží vám pouze tom, abyste ta
kové myšlenky prováděl, jež sledují závažné uspíšení kultury
a spolu vypočteny jsou větší rozměry
