ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 347 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Patrně nechtějí stavěti proti něčemu, vyplynulo bezprostředně z přání koruny, strženi již proud téže politiky jako jejich aristokratičtí spojenci, tolikerém ujišťování své od­ danosti.***: PRVNÍ KROK NÁRODNÍMU SMÍRU. — Návrh Buquoyův jest nejednom směru poučný. Zvláštní jest také postavení Národních Listů otázce přetřásané. 339 ani nenapadá uznati nějaká práva české národnosti byt to bylo pouhé provedení jazykové rovnoprávnosti zaručené ústavou! Oni dokonce při návrhu Buquoyově nebyli uraženi, že jejich mandátů straně české neposkytuje žádná kompensace, vždyť nás pokládají všem beati possi- dentes, kterým lze jenom ubrati, ale nic přidati. Oni byli uraženi jen proto, jim nebyla poskytnuta příležitost po předchozím uvědomění chystaném návrhu dohodnouti se se svými německými soudruhy, kterými jsou sou- ručenství., kterou oni usilují. Není určitě známo, byli-li oficielně zpraveni kroku feudálními velkostatkáři za­ mýšleném, ačkoliv nimi jsou spojeni. Věc tak zvaného historického čili feudálního velkostatku není českou věcí národní jeho mandáty nemohou býti nijakým kom- 27* . Ale nesmějí! Ohledy na stranu toho nedovolí. jedna těch příležitosti, kdy oficielní orgán strany svobodomyslné ociťuje kolisi se stranou samou. — Přirozeně každý hledí zodpověděli otázku, jakou úlohu při této politické přeměně hrají mladočeši. Buquoye posud neprotestovali nedali jevo, snad hlasovali proti němu, pranic nehledíc tomu, jaký osud bude míti oprava Volební kurii III. Čin velkostatkářů německých, jak již pověděno, jednak jest znakem jejich vychytralosti, jednak však také symptomem, jim solidarita zájmu národního jde nad 21 mandátů zájem centralismu nich váží více, než přání koruny. každé řádky věci lze vytuŠiti, jak jim bylo vhod, kdyby mohly vrátiti těm lepším pro ně časům, kdy dle přání svého srdce dle povahy své mohly vyčiniti »dobrodružné soldatesce, která nás Bílé Hoře oloupila naše statky< naše slavné předky pokřtila názvem >banda lupičů žhářů<. ještě méně ovšem ústavověmý velkostatek (právě tak jako feudální) byl ochoten, vzdáti svého neodůvodněného privilegia, tvořiti zvláštní volební kurii, a svoliti rozdělení svých mandátů mezi onen lid, kterému ony vlastně patří. Byli-li návrhu Buquoyově předem zpraveni, proč neusilovali to, aby s opravou kurie velkostatkářské byla spojena jednom ná­ vrhu alespoň oprava kurii městské? Nebyli-li však zpraveni o návrhu, jakém stojí světle, jejich spojenci nimi takto nakládají? Jest jisto, mladočeši proti návrhu hr