Ne, dobře deklamoval!
J HOFFMEISTER.
Qiosuě Garducci. 1860 před-
.
Již zašly doby, kdy >kníže všech kanonistů* Jan d’An-
drea měl čtení před Karlem IV. Však
nejen čtla této universitě. 331
budeme hledat cenu díla zpěvního jedině správné dekla-
maci jeho, nebudeme také jen zde hledat jeho národní
ráz, nýbrž souhrnu harmonickém souladu všech složek
dílo skládajících. Staroslavné universitní město světové
pověsti.
Bylo pátek dne 24. února 1898. stol,
přírodní vědy našly dvě pěstitelky: Lauru Marii Bassi
(j* 1778), doktorku profesorku matematiky fysiky, která
i svém provdání ostala věrna universitě, Mazzolini
(f 1774), která současně čtla anatomii nádherně řezbami
ozdobeném sále předměty vztahujícími této vědě. Jeho dcera,
>růže bolognsk.á«, nedostižná krásou učeností, zastupovala
ho prý době nemoci, ale musela státi záclonou. Bylo tak volno tomto
městě, němuž středověku putovali tisícové mnoho Čechů,
a podnes zachováno plno erbů znaků někdejších hodno
stářů universitních všech národů bývalé budově universitní,
nyní veřejné knihovně (od 1803).
A čeho pouze letem dotýkám: nebudeme hledat
velikost díla Wagnerova stejně jako díla Smetanova tom,
že odpovídají počátkem článku uvedeným theoriím vy
trysknutí díla hudebního slova básníkova jako jim
jen pramálo odpovídají ale tom, díla jsou bez
prostředním výronem nesmírně silných bohatých hudebních
duší. Všude viděti bývalé bohatství, moc slávu. 18. stol. Ulice
vesměs mají lóubí kromě nejužších každé nějaký,
nádherný palác, mnoho jich nedostavěno: majitele vyhnala
protivná strana, neštěstí před časem vyždímalo měšec,
neb odešel věčné hospody. Ráno bylo krásné,
vzduch svěží čistý, ulice ulicí probouzela Bologni
v denní křik hluk. Ba
i klasická filologie vštěpována studentstvu Klotildou
T ambro počátku XIX.OTÁZCE HUDEBNÍ DEKLAMACE. Smetanovi zvlášť bych poznamenal: naivní hudební
duše, mozartovskou prostotou hudbu svého nitra bez nej-
menšího vlivu studené reflexe rozlévající! krásně zpíval,
je veliký.
Dnes nejproslulejším učitelem této university jest Giosuě
-Carducci jako prvý básník současné Itálie. Tato přednášela ny
nější budově paláci Cellesi. svaté paměti
