ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 337 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
února 1898. Dnes nejproslulejším učitelem této university jest Giosuě -Carducci jako prvý básník současné Itálie. Jeho dcera, >růže bolognsk. stol. Qiosuě Garducci.á«, nedostižná krásou učeností, zastupovala ho prý době nemoci, ale musela státi záclonou. Všude viděti bývalé bohatství, moc slávu. Bylo tak volno tomto městě, němuž středověku putovali tisícové mnoho Čechů, a podnes zachováno plno erbů znaků někdejších hodno­ stářů universitních všech národů bývalé budově universitní, nyní veřejné knihovně (od 1803). Tato přednášela ny­ nější budově paláci Cellesi. Ne, dobře deklamoval! J HOFFMEISTER. Staroslavné universitní město světové pověsti. Však nejen čtla této universitě. 18.OTÁZCE HUDEBNÍ DEKLAMACE. Bylo pátek dne 24. Ba i klasická filologie vštěpována studentstvu Klotildou T ambro počátku XIX. stol, přírodní vědy našly dvě pěstitelky: Lauru Marii Bassi (j* 1778), doktorku profesorku matematiky fysiky, která i svém provdání ostala věrna universitě, Mazzolini (f 1774), která současně čtla anatomii nádherně řezbami ozdobeném sále předměty vztahujícími této vědě. 331 budeme hledat cenu díla zpěvního jedině správné dekla- maci jeho, nebudeme také jen zde hledat jeho národní ráz, nýbrž souhrnu harmonickém souladu všech složek dílo skládajících. Ráno bylo krásné, vzduch svěží čistý, ulice ulicí probouzela Bologni v denní křik hluk. Ulice vesměs mají lóubí kromě nejužších každé nějaký, nádherný palác, mnoho jich nedostavěno: majitele vyhnala protivná strana, neštěstí před časem vyždímalo měšec, neb odešel věčné hospody. A čeho pouze letem dotýkám: nebudeme hledat velikost díla Wagnerova stejně jako díla Smetanova tom, že odpovídají počátkem článku uvedeným theoriím vy­ trysknutí díla hudebního slova básníkova jako jim jen pramálo odpovídají ale tom, díla jsou bez­ prostředním výronem nesmírně silných bohatých hudebních duší. Již zašly doby, kdy >kníže všech kanonistů* Jan d’An- drea měl čtení před Karlem IV. svaté paměti. 1860 před- . Smetanovi zvlášť bych poznamenal: naivní hudební duše, mozartovskou prostotou hudbu svého nitra bez nej- menšího vlivu studené reflexe rozlévající! krásně zpíval, je veliký