ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 337 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1860 před- . Bylo tak volno tomto městě, němuž středověku putovali tisícové mnoho Čechů, a podnes zachováno plno erbů znaků někdejších hodno­ stářů universitních všech národů bývalé budově universitní, nyní veřejné knihovně (od 1803). Však nejen čtla této universitě.OTÁZCE HUDEBNÍ DEKLAMACE. Již zašly doby, kdy >kníže všech kanonistů* Jan d’An- drea měl čtení před Karlem IV. února 1898. Staroslavné universitní město světové pověsti. stol. stol, přírodní vědy našly dvě pěstitelky: Lauru Marii Bassi (j* 1778), doktorku profesorku matematiky fysiky, která i svém provdání ostala věrna universitě, Mazzolini (f 1774), která současně čtla anatomii nádherně řezbami ozdobeném sále předměty vztahujícími této vědě. Qiosuě Garducci.á«, nedostižná krásou učeností, zastupovala ho prý době nemoci, ale musela státi záclonou. A čeho pouze letem dotýkám: nebudeme hledat velikost díla Wagnerova stejně jako díla Smetanova tom, že odpovídají počátkem článku uvedeným theoriím vy­ trysknutí díla hudebního slova básníkova jako jim jen pramálo odpovídají ale tom, díla jsou bez­ prostředním výronem nesmírně silných bohatých hudebních duší. Ne, dobře deklamoval! J HOFFMEISTER. svaté paměti. Ba i klasická filologie vštěpována studentstvu Klotildou T ambro počátku XIX. Bylo pátek dne 24. Smetanovi zvlášť bych poznamenal: naivní hudební duše, mozartovskou prostotou hudbu svého nitra bez nej- menšího vlivu studené reflexe rozlévající! krásně zpíval, je veliký. 18. Jeho dcera, >růže bolognsk. Všude viděti bývalé bohatství, moc slávu. 331 budeme hledat cenu díla zpěvního jedině správné dekla- maci jeho, nebudeme také jen zde hledat jeho národní ráz, nýbrž souhrnu harmonickém souladu všech složek dílo skládajících. Dnes nejproslulejším učitelem této university jest Giosuě -Carducci jako prvý básník současné Itálie. Tato přednášela ny­ nější budově paláci Cellesi. Ulice vesměs mají lóubí kromě nejužších každé nějaký, nádherný palác, mnoho jich nedostavěno: majitele vyhnala protivná strana, neštěstí před časem vyždímalo měšec, neb odešel věčné hospody. Ráno bylo krásné, vzduch svěží čistý, ulice ulicí probouzela Bologni v denní křik hluk