18.
Qiosuě Garducci. stol,
přírodní vědy našly dvě pěstitelky: Lauru Marii Bassi
(j* 1778), doktorku profesorku matematiky fysiky, která
i svém provdání ostala věrna universitě, Mazzolini
(f 1774), která současně čtla anatomii nádherně řezbami
ozdobeném sále předměty vztahujícími této vědě.
Bylo pátek dne 24. Však
nejen čtla této universitě.
A čeho pouze letem dotýkám: nebudeme hledat
velikost díla Wagnerova stejně jako díla Smetanova tom,
že odpovídají počátkem článku uvedeným theoriím vy
trysknutí díla hudebního slova básníkova jako jim
jen pramálo odpovídají ale tom, díla jsou bez
prostředním výronem nesmírně silných bohatých hudebních
duší. 331
budeme hledat cenu díla zpěvního jedině správné dekla-
maci jeho, nebudeme také jen zde hledat jeho národní
ráz, nýbrž souhrnu harmonickém souladu všech složek
dílo skládajících. 1860 před-
. Smetanovi zvlášť bych poznamenal: naivní hudební
duše, mozartovskou prostotou hudbu svého nitra bez nej-
menšího vlivu studené reflexe rozlévající! krásně zpíval,
je veliký. Ne, dobře deklamoval!
J HOFFMEISTER. Ulice
vesměs mají lóubí kromě nejužších každé nějaký,
nádherný palác, mnoho jich nedostavěno: majitele vyhnala
protivná strana, neštěstí před časem vyždímalo měšec,
neb odešel věčné hospody. Všude viděti bývalé bohatství, moc slávu. Jeho dcera,
>růže bolognsk.
Dnes nejproslulejším učitelem této university jest Giosuě
-Carducci jako prvý básník současné Itálie. února 1898.OTÁZCE HUDEBNÍ DEKLAMACE. stol. Ráno bylo krásné,
vzduch svěží čistý, ulice ulicí probouzela Bologni
v denní křik hluk. Ba
i klasická filologie vštěpována studentstvu Klotildou
T ambro počátku XIX.á«, nedostižná krásou učeností, zastupovala
ho prý době nemoci, ale musela státi záclonou. Tato přednášela ny
nější budově paláci Cellesi. Bylo tak volno tomto
městě, němuž středověku putovali tisícové mnoho Čechů,
a podnes zachováno plno erbů znaků někdejších hodno
stářů universitních všech národů bývalé budově universitní,
nyní veřejné knihovně (od 1803). Staroslavné universitní město světové
pověsti. svaté paměti.
Již zašly doby, kdy >kníže všech kanonistů* Jan d’An-
drea měl čtení před Karlem IV
