Bylo pátek dne 24. Tato přednášela ny
nější budově paláci Cellesi.OTÁZCE HUDEBNÍ DEKLAMACE. února 1898.
Dnes nejproslulejším učitelem této university jest Giosuě
-Carducci jako prvý básník současné Itálie. Staroslavné universitní město světové
pověsti. stol,
přírodní vědy našly dvě pěstitelky: Lauru Marii Bassi
(j* 1778), doktorku profesorku matematiky fysiky, která
i svém provdání ostala věrna universitě, Mazzolini
(f 1774), která současně čtla anatomii nádherně řezbami
ozdobeném sále předměty vztahujícími této vědě. Všude viděti bývalé bohatství, moc slávu.
A čeho pouze letem dotýkám: nebudeme hledat
velikost díla Wagnerova stejně jako díla Smetanova tom,
že odpovídají počátkem článku uvedeným theoriím vy
trysknutí díla hudebního slova básníkova jako jim
jen pramálo odpovídají ale tom, díla jsou bez
prostředním výronem nesmírně silných bohatých hudebních
duší. Smetanovi zvlášť bych poznamenal: naivní hudební
duše, mozartovskou prostotou hudbu svého nitra bez nej-
menšího vlivu studené reflexe rozlévající! krásně zpíval,
je veliký.
Již zašly doby, kdy >kníže všech kanonistů* Jan d’An-
drea měl čtení před Karlem IV. svaté paměti. 18. Jeho dcera,
>růže bolognsk.á«, nedostižná krásou učeností, zastupovala
ho prý době nemoci, ale musela státi záclonou. Však
nejen čtla této universitě. 1860 před-
. Ráno bylo krásné,
vzduch svěží čistý, ulice ulicí probouzela Bologni
v denní křik hluk. 331
budeme hledat cenu díla zpěvního jedině správné dekla-
maci jeho, nebudeme také jen zde hledat jeho národní
ráz, nýbrž souhrnu harmonickém souladu všech složek
dílo skládajících. Ba
i klasická filologie vštěpována studentstvu Klotildou
T ambro počátku XIX.
Qiosuě Garducci. stol. Ulice
vesměs mají lóubí kromě nejužších každé nějaký,
nádherný palác, mnoho jich nedostavěno: majitele vyhnala
protivná strana, neštěstí před časem vyždímalo měšec,
neb odešel věčné hospody. Bylo tak volno tomto
městě, němuž středověku putovali tisícové mnoho Čechů,
a podnes zachováno plno erbů znaků někdejších hodno
stářů universitních všech národů bývalé budově universitní,
nyní veřejné knihovně (od 1803). Ne, dobře deklamoval!
J HOFFMEISTER
