Jeho
kniha jest samá vzácná ironie, jest sebezapřením rádi mu
věříme, nazývá-li osvobozením. čtenář jest upozorňován, právě
naskytne několik vět Altenberg). Nejde to, smí-li se
kdo bránit, smí-li kdo kárat, nýbrž to, smí-li kdo trestat.NĚMECKÉ ROMÁNY. Neptá se
totiž: člověk povinnost trestat? nýbrž: společ
nost právo bránit resp. 325
troušeny básnické pokusy všech tóninách, neboť Schau-
kalův talent zakládá nemalé míře ohromném nadání
percepčním, předváděném napodobivých pózách, vědomým
raffinementem (na př.
Když dvacetiletý pán přečetl >Also sprach Zarathustra< po
znamenává blaseovaně: >Na lecos byl jsem již zcela při
praven.
3. Schau-
kalovi již tehdy povedlo, ačkoliv jim oko podlehl, do
dává >Intérieurs« zvláštní dokumentární hodnoty.)
Nezbývá, než zůstat při pravém slově pravém pojmu
a obnovit otázku původní ryzosti.
Neboť tou společností mohu představovat dvojí: bud souhrn
konkrétních individuí nebo něco mimo lidi jsoucího, něco
neosobního, něco jako právnickou osobu, která podivnou
associací mozku našich sociologů stala biologickou en-
.
VE VÍDNI.* Všechno vrcholí nesmírné ješitnosti, napalování
publika. Dnes
by nebylo tak těžko vylíčiti obektivně. CAMILL HOFFMANN. Ale jak jsem již naznačil, dnešní kriminalistice ztratil
se subjekt, trestající, zbyl jen objekt, trestaný. Diagnosa jest, předčasná zralost.
Od doby aristokratické allury vyšly mody. Škoda, jest dílo čistě
literární. Byl vědom
nepřirozenosti směšnosti přehnaného kultu osobnostního,
nebezpečí naučení pochodících přehnané překultury. (Dam. díle jeho jde mla
dého muže, jenž uvázl hluboko literatuře marně na
máhá osvoboditi; každý dojem jest jenom ná
mětem literárním, jeho esthetisující nazírání olupuje jej
o všechno naivní cítění. trestat? odpovídá ovšem
snadně: anol
Zde omyl třetí: pomocí >společnosti< vyhýbá věda
opatrně otázce samé, vší její palčivosti životní trpkosti.
Sankce trestu. Bude ztěžka Ubiti lidem, již stojí opodál mo
derny, přes to, obsahuje svém rámci několik samo
statných pěkných beletristických prací; zasvěcení najdou se
však ovšem častěji budou diviti, jest tolik tak
zvaných případů dvojitosti
