. patočka:
viděl jiných zkusil sobě, musí působiti všecky:
srdce školy; cit umění učitele,' učitele žáky —
z těchto styků musilo upřísti vědomí, mezi učitelem
a žáky jest mravní poměr. Objevily již povážlivé známky. 62) slova »hamburském pokusu, jenž sotva zrozen, břede pe
danterii právě německou*; jest nich nevědomost křivda. Kdo
opravdu něco práci hamburské organisace, tomu jest známo, že
ono »sotva zrození* stalo před lety; kdo vážně zabýval
studiem Lichtwarka pedagogů jeho okolí, tomu výraz >německá
pedanterie* jest naprosto nesrozumitelný. března dubna r.
. Naopak: jen nejosvícenější
Celkový obraz tendencí nynějšího stavu umělecké vý
chovy podán pedagogickým kruhům veřejnosti vůbec ne
dávno dvěma obsažnými podniky: učitelstvo hamburské, které
razí Německu cestu ideji reformovati školu uměním, před
vádí informačním spise výsledky své systematicky rozdě
lené, obětovností ideou stejně veliké, vzorné práce, jíž
Hamburk druhé dob Lessingových stává prame-
niskem uměleckého povznesení německého národa; Berlíně
pak výstava »Die Kunst Leben des Kindes«, otevřená od
17. Jessen. Výstava >Umění životě dětském
*
v Berlíně. stanoviska českého
** jest dvojnásobně důležito, aby
chom celý tento rozvoj umělecké výchovy sledovali přes. byl nejlepší prostředek,
aby lepší, šťastnější škola byla zbavena svých Flachsmannů
bez mozku bez srdce, jichž celá pedagogika leží mezi na
podobením paragrafem,
II. Hambur
ská jednota učitelská jde vzory cizích národů, kteří Němce
ve směru tom předešli, vykládá uznává; při výstavě pak
berlínské vysloveno bylo jako jeden hlavních účelů, aby
produkce jiných zemí, jmenovitě Anglie, Francie, Japonska,
dala podnět umělecké práci domácí, která školu dosud se
nestarala.
(Rozvoj pedagogiky umění. Německým prostřednictvím
nabýváme přehledu všem důležitém, čeho docílila umě
lecká pedagogika jednotlivých kulturních zemích.
Umělecky vypravená kniha 171 str.)
♦ Versuche und Ergebnisse der Lehrervereinigung fůr die Pflege
der kůnstlerischen Bildung Hamburg. marky, subskripci docela
za marku!
** Jde to, aby této pedagogické reformě, která přece také již
klepe dvéře naši školy, nebyla zatarasena cesta šovinistickou frází
o importu Německa.322 prof., shrnula různých zemí značné
bohatství vynikajícího materiálu (především umělecké tvorby)
*
sloužícího sblížení dítěte uměním. Hamburg 1901, Alfr. Výstava obrazů pro školu snahy uměleckou výchovu
v Drážďanech. Padla tuto
(str
