UMĚLECKÁ VÝCHOVA.
Opanoval mne plné síle, když jsem berlínské výstavě
>Umění životě dětském* poslouchal výklady mužů, kteří
£as práci věnovali propagaci umělecké pedagogiky; byli
různí vzděláním, vírou, lidským politickým stanoviskem —
stejní své obětovnosti pro věc proniknuti vědomím ve
likém úkolu, jemuž slouží. Jak moderní umění, jež samo nabralo
svých sil přírody, otvírá oči pro krásy přírodní, poznali
jsme sami sobě; teprve francouzští Skotští impressio-
nisté jejich čeští žáci odhalili nám nekonečnou nádheru
barev přírodě. Ani
jeden nich nebyl učitel, stáli mládeži učitelským povin
nostem nepoměrně dále než já: ale byli pod vlivem veliké
mocnosti umění nich mluvilo, jeho mravní šlechtění pře
nášelo mne. Ani mne nenapadá, abych odsuzoval souš
a zbytečnou krutost našich škol, nižších vyšších, nichž jsou
poměry daleko horší; vždyť ani poslední vídeňský sjezd středo
školský neopovážil více, než doporučil literární diskusi
otázku, zda jest možno vychovati mládež také bez věčného
známkování. jsem
. Lichtwark cit pro barvu budí květinou, hamburští
učitelé žádají každé třídě květinové okno, Liberty Tadd
vyzdobuje chodby učebny přírodninami. Příroda jest celým ruchem nejtěsnějším
spojení. všecku ostatní skepsi potlačuji: což jest plátno
mysliti si, škola jest nejméně vhodným místem pro cti
žádostivé šplhaly, když přece systém školství nemůže býti
ovládán než byrokraticky; což jest plátno odsuzovati ha
mižnost, které jest Škola placenými hodinami, když materia
listické době nelze jinak žiti? Ale nechci poklopit! kbelíkem
-tu jiskru naděje, lepší stav jest možný; kmitá mi
v ideji umění škole.
Konečně ještě jednoho ethického vlivu umění škole
nesmím pominouti, vlivu již žáky, nýbrž učitele. Reforma kreslení,
jejíž otcem jest zase Ruskin, základ, obnovuje přímé
spojení přírodou: Badensku již leta začíná vyučování
ve škole napodobením přirozeného listu vrbového, Drá
žďanech výstavě učitelů kreslení viděl jsem vkusné dekora
tivní motivy sestavované nalepených sušených listů; těchto
začátků postupuje dále. Toto vyučování nežádá než očí a
srdce; ale kde není srdce, tam vůbec není možné. Účastnil jsem již lecjaké uči
telské schůze ale žádné jsem neodnášel tolik pravé,
lidské pedagogiky: přesvědčení vážnosti svého povolání a
o zdrcující zodpovědnosti svým žákům budoucnosti. Ale nejen vidět, milovat nás naučili: bu
doucí generace budou šťastnější, láska vzbudí se
u nich dříve. 321
kteří vůbec vidí jen stupeň pochopení krás přírod
ních; ale neoí jistě ani jednoho, který pro umění zapo
mínal přírodu
