Každé přiblížení člověka přírodě-
je dobrodiním: jest krása, síla, volnost zdroj všech
těchto ideálův.
Chce býti dobrodincem lidstva tím, učiní umění pří*
stupným drahým; rozpoutá skryté síly, kterými působí
pak již umění sebe samo. Ratzel, Das NaturgefuW unserer Zeit, Zukunft IX. Neskonalá radost života proudf
ze světla barev, harmonie linií, pravdy podané skutečnosti,
z mravní výsosti umělcovy povahy. Ten jest její kulturní význam. PATOČKA:
stal naprosto všeobecný. 27. Poměr moderního,
člověka přírodě stal již otázkou esthetickou hygienickou,
zároveň Jde vyrovnati spor tom ležící, člověk,
prchaje horečné půdy velkého města, přemáhajícího,
kvapu dnešní práce, čím dále tím více přírody vyhledává,
ale stále méně požívá. Kdyby nevykonala myšlenka umělecké vý
chovy žádného úkolu, než otvírá přírodě školy okna,
i dvéře, stala mocnou podporou pokroku. Spojuje dítě teplem duše uměl
covy krásou, kterou zobrazuje, domovem, rodnou zemí. —
A největší všeho: umění spojuje zde již pouze-
dítě, nýbrž dítěte člověka přírodou. stoupence,. Ale nejenom krajina, nejenom obraz dějinné události
probouzí vlastenecké vědomí: Francii nezapomíná při
výzdobě škol umělecky provedené podoby slavných
mužů národa, zasloužilých dobrodinců provincie; tak oži
vuje úcta úspěchům národa, zásluze proniklé práce.
Jejich oči právě proto jsou umělci vidí nejjasněji pů
vaby zvláštnosti kraje, který jest nám milý již tím, něm
žijeme. Každá vnitřní síla se
pohne, celá bytost rozpíná stupňovaným pocitem životnosti
ve stav nejlidštější šlechetnosti, největšího smrtelného blaha.
>Umělci jsou nejlepšími učiteli vlastivědy,* praví Spanier. životě
jeho duše hromadí nekonečné bohatství: freskách Michel-
Angelových kapli Sixtinské jest umění náboženstvím,,
v karrikovaných rysech Goyových politickým zápasem dvou
světů, Milletově temně zhnědlé ornici mluví němu síla,
země, Menzlově »Válcovně« sociální problém doby, Čermá
kových jihoslovanských obrazech myšlenka slovanská, Ale
šových lunetách česká vlast..
Svaté okamžiky mravní katharse! Potlačuji myšlenky palia
tivním účinku zájmu umění; domyslí každý, kdo vidí
bídu lidstva, pramenící nejhrubších smyslných požitkův.320 PROF. Člověk byv jednou uveden ci
tový poměr němu, začne růsti jeho velikostí.
.
Nicméně působí umění hlubokými vnitrnými dojmy.
Tyto veliké sociální vlivy stojí nad horizontem Školy.
Nepozorovaně, jemně dotýká dětské fantasie: omezuje ji
tím, vede linie příštího vývoje, obohacuje zároveň, na
pojujíc živými dojmy.
♦ Fr
