ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 326 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Neskonalá radost života proudf ze světla barev, harmonie linií, pravdy podané skutečnosti, z mravní výsosti umělcovy povahy. Nicméně působí umění hlubokými vnitrnými dojmy. Ten jest její kulturní význam. . Ale nejenom krajina, nejenom obraz dějinné události probouzí vlastenecké vědomí: Francii nezapomíná při výzdobě škol umělecky provedené podoby slavných mužů národa, zasloužilých dobrodinců provincie; tak oži­ vuje úcta úspěchům národa, zásluze proniklé práce.. PATOČKA: stal naprosto všeobecný. Každá vnitřní síla se pohne, celá bytost rozpíná stupňovaným pocitem životnosti ve stav nejlidštější šlechetnosti, největšího smrtelného blaha. Svaté okamžiky mravní katharse! Potlačuji myšlenky palia­ tivním účinku zájmu umění; domyslí každý, kdo vidí bídu lidstva, pramenící nejhrubších smyslných požitkův. Kdyby nevykonala myšlenka umělecké vý­ chovy žádného úkolu, než otvírá přírodě školy okna, i dvéře, stala mocnou podporou pokroku. Jejich oči právě proto jsou umělci vidí nejjasněji pů­ vaby zvláštnosti kraje, který jest nám milý již tím, něm žijeme. Tyto veliké sociální vlivy stojí nad horizontem Školy. stoupence,. Každé přiblížení člověka přírodě- je dobrodiním: jest krása, síla, volnost zdroj všech těchto ideálův. Člověk byv jednou uveden ci­ tový poměr němu, začne růsti jeho velikostí. Spojuje dítě teplem duše uměl­ covy krásou, kterou zobrazuje, domovem, rodnou zemí. Poměr moderního, člověka přírodě stal již otázkou esthetickou hygienickou, zároveň Jde vyrovnati spor tom ležící, člověk, prchaje horečné půdy velkého města, přemáhajícího, kvapu dnešní práce, čím dále tím více přírody vyhledává, ale stále méně požívá. Chce býti dobrodincem lidstva tím, učiní umění pří* stupným drahým; rozpoutá skryté síly, kterými působí pak již umění sebe samo. — A největší všeho: umění spojuje zde již pouze- dítě, nýbrž dítěte člověka přírodou. 27. životě jeho duše hromadí nekonečné bohatství: freskách Michel- Angelových kapli Sixtinské jest umění náboženstvím,, v karrikovaných rysech Goyových politickým zápasem dvou světů, Milletově temně zhnědlé ornici mluví němu síla, země, Menzlově »Válcovně« sociální problém doby, Čermá­ kových jihoslovanských obrazech myšlenka slovanská, Ale­ šových lunetách česká vlast. ♦ Fr. >Umělci jsou nejlepšími učiteli vlastivědy,* praví Spanier. Ratzel, Das NaturgefuW unserer Zeit, Zukunft IX. Nepozorovaně, jemně dotýká dětské fantasie: omezuje ji tím, vede linie příštího vývoje, obohacuje zároveň, na­ pojujíc živými dojmy.320 PROF