ročníku. 319
Ustanovení toto, jež ostatně bude míti ten vliv, že
dělnictvo národnosti francouzské počtem bude vzrůstati, jest
zajisté lepší, nežli hromadné vypovídání dělných pracovních
sil. Osborn prohlásil něm, jest nejlepší,
co kdy Bócklinovi četl; hyperbole ovšem třeba rozuměti. LUKÁŠ. Osobnosti postaviti vstříc může
zase jen osobnost, hotový, vyspělý člověk. Velkolepá své
jednoduchosti tragedie Jeneweinova »Moru« zůstane našemu
oktavánu málo větším uměleckým požitkem než čtení So-
fokla: pronikne jen vnější věci jednotlivosti.— Úlohu
tu otiskuje nyní berlínské »Ernstes Wollen* 39. Jistě také
návod učitelův může postupem vésti blíže blíže pocho
pení díla: Školní vychování své stupně, které vše
obecném vzdělání sahají obecných škol středoškolskou
maturitu, své druhy, uměleckému tvoření příbuznější nebo
vzdálenější, rovněž zase umění jsou rozdíly hloubek, dle
kterých třeba odměřiti dospělost pokrok žákův. Celá velikost
umění škole zjeviti nemůže. Jistě sedí takoví
i školních škamnách; ale předně měřítkem jest průměr,
za druhé umělecká pedagogika neomezuje vyšší studia,
neboť právě tom vrcholí její snahy, aby požadavek krásy
♦ Jediný přiklad.STAROBNÍ POJIŠŤOVÁNÍ FRANCII CIZOZEMCI. (Dais.
Umělecká VýchoVa.do jich vlasti, čímž vždy ublíží dělníku, jenž státě
cizím chleba svého vyhledává, nezřídka však ani poměrům
dělnickým ani výrobním státu vypovídajícího neprospěje. Není přístupu samé pod
statě uměleckého díla. Ale jen jisté výšky, před kterou apoštolská
horlivost nové ideje rozumně zůstane státi. letošní berlínskou výstavu přinesl drážďmský
učitel rozbor Bócklinova >Mlčení lese<, které návodu jeho probí
ralo 141eté děvče. Škola jen připravuje
pro plné proniknutí uměleckého výtvoru: vychovává smysly
a činí plastickou krásu jednotlivci životní potřebou. Dr.
26*
., III. Lze zajímavě účelně sestaviti mnoho
takových řad, lze otevříti mládeži oči tak, zahanbí prů
měrného dnešního světoběžníka obrazáren, lze docela mladou
vnímavost, která již dětském věku otvírá překvapující
míře čistě uměleckým dojmům* přiblížili umělci nejdůvěr
nějším styku. Má
nesa »Náboženského cvičení* nebo Wurzelových realisti
ckých figur >Slováka«, >Hajného«, jest přece esthetickém
názoru nesmírně daleko Kntipferovým marinám Mysl-
bekově >Oddanósti<.
_____________ DR.)
Tím naznačen již také poměr školy problému uměle
ckého dojmu celém jeho rozsahu
