ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 321 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ale právě této pro sokolstvo trudné době zkoušek jeví patrný rozdíl sokolství Tyršova proti nynějšímu. Pro­ tivné proudy společenské sokolství Tyršovo nepodryly, ne- odchýlily dráhy; naopak, sokolstvo vyšlo nich očištěno. To, myslím, bude musit bloudit jako židé ještě dlouhý věk poušti, než sprostí vad národní povahou naší již téměř srostlých. Naučili jsme 25 .K. Část jeho přešla lhostejné řady hasičské někteří sběhové sešiko- vali dokonce prvé řady protichůdné vysloužilců německým velením. čím nedostupnější zůstával cíl, čím užší byla bratrská obec sokolská, tím byla čistší ideálnější ži­ votě. Ani mužstvo sokolsky vychovávané náběh nevydrželo. Ale přes veškeru galant­ nost prvým družkám modrých suknicích černých pun­ čoškách, netroufám ještě, ony odchovají nám lepší po­ kolení.. Duch sokolský prvých let oživoval zušlechťoval českou společnost i národnost. každém oboru jiným vyrovnat, pak lze-li, předčít všecky toť musí povždy naším heslem být. Rovnost a volnost, vzlet ladnost byla jeho hesla, bratrství praktickým důsledkem. 315 nelze tudíž dobře valně mluviti. stavu takovém klid přístavu jsme nevpluli, je spíše spásou nežli opakem. Netajme tím: Směr, jakým veškeren téměř život náš posledních dobách bral, cíle toho nás jižjiž od­ vracel. * Sokolstvo vstoupilo život pronikavými snahami oprav­ nými.: ČTYŘICETI LETECH. Velká myšlenka nalezla velké muže. Osobnosti ustupovaly bezděky pozadí zdar a prospěch národního celku nezůstával lichým slovem. Šiky zřídlé semkly úže pevněji Tyrš pln důvěry dobrou věc velel chladnokrevně znova: předu! Poslyšme, psal po tehdejší krisi národní politické. Jsme opět odkázáni síly své, práci, práci skutečnou všestrannou. přes to, když nastala zkouška, letech sedmdesátých, >slova řeč skutků překládat*, ukázalo se, jak těžko vštěpovati ideální myšlenky široké vrstvy jak nesnadno vtělují. Chtělo odchovati pokolení zdatnější, »mužstvo junstvo úhodné<. Nastoupilo cesty nové, rovnější volnější. >Jen neúnavná činnost nás spasí, jen opravdová práce nás zachrání zvelebí. Okamžitý výsledek bez práce skutečné, přestávání na úspěších okázalých, však rychle hynoucích, mar­ nivá záliba dojmu vnějším, chlubivá opojenosť v dnech slavnostních vystřízlivělá zmalátnělost netečnost ve všední den, konečně tolika rozčileních umdlenost a nečinnost toť všech vlastech našich čím dále tím více se šířilo. Úkol překvapil svou smělostí opravdovostí prvých hlasatelů