Ale právě této pro sokolstvo trudné době zkoušek
jeví patrný rozdíl sokolství Tyršova proti nynějšímu. Okamžitý výsledek bez práce skutečné, přestávání
na úspěších okázalých, však rychle hynoucích, mar
nivá záliba dojmu vnějším, chlubivá opojenosť
v dnech slavnostních vystřízlivělá zmalátnělost netečnost
ve všední den, konečně tolika rozčileních umdlenost a
nečinnost toť všech vlastech našich čím dále tím více
se šířilo. Pro
tivné proudy společenské sokolství Tyršovo nepodryly, ne-
odchýlily dráhy; naopak, sokolstvo vyšlo nich očištěno. Velká myšlenka nalezla velké muže.: ČTYŘICETI LETECH. Ani
mužstvo sokolsky vychovávané náběh nevydrželo. Duch
sokolský prvých let oživoval zušlechťoval českou společnost
i národnost.
Šiky zřídlé semkly úže pevněji Tyrš pln důvěry dobrou
věc velel chladnokrevně znova: předu! Poslyšme, psal
po tehdejší krisi národní politické. Nastoupilo cesty nové, rovnější volnější.
*
Sokolstvo vstoupilo život pronikavými snahami oprav
nými. přes to,
když nastala zkouška, letech sedmdesátých, >slova řeč
skutků překládat*, ukázalo se, jak těžko vštěpovati ideální
myšlenky široké vrstvy jak nesnadno vtělují.. Rovnost
a volnost, vzlet ladnost byla jeho hesla, bratrství praktickým
důsledkem. Naučili jsme
25
. To, myslím, bude musit bloudit jako židé ještě dlouhý
věk poušti, než sprostí vad národní povahou naší
již téměř srostlých. Osobnosti ustupovaly bezděky pozadí zdar a
prospěch národního celku nezůstával lichým slovem.
>Jen neúnavná činnost nás spasí, jen opravdová práce
nás zachrání zvelebí. Ale přes veškeru galant
nost prvým družkám modrých suknicích černých pun
čoškách, netroufám ještě, ony odchovají nám lepší po
kolení. Jsme opět odkázáni síly
své, práci, práci skutečnou všestrannou. čím nedostupnější zůstával cíl, čím užší
byla bratrská obec sokolská, tím byla čistší ideálnější ži
votě. Část jeho
přešla lhostejné řady hasičské někteří sběhové sešiko-
vali dokonce prvé řady protichůdné vysloužilců německým
velením. stavu takovém klid přístavu jsme nevpluli,
je spíše spásou nežli opakem. Úkol překvapil svou smělostí opravdovostí
prvých hlasatelů.K. každém oboru jiným vyrovnat,
pak lze-li, předčít všecky toť musí povždy naším heslem
být. 315
nelze tudíž dobře valně mluviti. Chtělo odchovati pokolení zdatnější, »mužstvo junstvo
úhodné<. Netajme tím: Směr, jakým veškeren téměř život
náš posledních dobách bral, cíle toho nás jižjiž od
vracel
