ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 321 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Naučili jsme 25 . Jsme opět odkázáni síly své, práci, práci skutečnou všestrannou.K.: ČTYŘICETI LETECH. Šiky zřídlé semkly úže pevněji Tyrš pln důvěry dobrou věc velel chladnokrevně znova: předu! Poslyšme, psal po tehdejší krisi národní politické. Okamžitý výsledek bez práce skutečné, přestávání na úspěších okázalých, však rychle hynoucích, mar­ nivá záliba dojmu vnějším, chlubivá opojenosť v dnech slavnostních vystřízlivělá zmalátnělost netečnost ve všední den, konečně tolika rozčileních umdlenost a nečinnost toť všech vlastech našich čím dále tím více se šířilo. * Sokolstvo vstoupilo život pronikavými snahami oprav­ nými. Pro­ tivné proudy společenské sokolství Tyršovo nepodryly, ne- odchýlily dráhy; naopak, sokolstvo vyšlo nich očištěno. přes to, když nastala zkouška, letech sedmdesátých, >slova řeč skutků překládat*, ukázalo se, jak těžko vštěpovati ideální myšlenky široké vrstvy jak nesnadno vtělují. >Jen neúnavná činnost nás spasí, jen opravdová práce nás zachrání zvelebí. Rovnost a volnost, vzlet ladnost byla jeho hesla, bratrství praktickým důsledkem. To, myslím, bude musit bloudit jako židé ještě dlouhý věk poušti, než sprostí vad národní povahou naší již téměř srostlých. Část jeho přešla lhostejné řady hasičské někteří sběhové sešiko- vali dokonce prvé řady protichůdné vysloužilců německým velením. 315 nelze tudíž dobře valně mluviti. každém oboru jiným vyrovnat, pak lze-li, předčít všecky toť musí povždy naším heslem být. stavu takovém klid přístavu jsme nevpluli, je spíše spásou nežli opakem. Velká myšlenka nalezla velké muže. Ale právě této pro sokolstvo trudné době zkoušek jeví patrný rozdíl sokolství Tyršova proti nynějšímu. Ani mužstvo sokolsky vychovávané náběh nevydrželo. Netajme tím: Směr, jakým veškeren téměř život náš posledních dobách bral, cíle toho nás jižjiž od­ vracel. Chtělo odchovati pokolení zdatnější, »mužstvo junstvo úhodné<. Nastoupilo cesty nové, rovnější volnější.. Duch sokolský prvých let oživoval zušlechťoval českou společnost i národnost. Ale přes veškeru galant­ nost prvým družkám modrých suknicích černých pun­ čoškách, netroufám ještě, ony odchovají nám lepší po­ kolení. Osobnosti ustupovaly bezděky pozadí zdar a prospěch národního celku nezůstával lichým slovem. čím nedostupnější zůstával cíl, čím užší byla bratrská obec sokolská, tím byla čistší ideálnější ži­ votě. Úkol překvapil svou smělostí opravdovostí prvých hlasatelů