ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 321 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Šiky zřídlé semkly úže pevněji Tyrš pln důvěry dobrou věc velel chladnokrevně znova: předu! Poslyšme, psal po tehdejší krisi národní politické. Okamžitý výsledek bez práce skutečné, přestávání na úspěších okázalých, však rychle hynoucích, mar­ nivá záliba dojmu vnějším, chlubivá opojenosť v dnech slavnostních vystřízlivělá zmalátnělost netečnost ve všední den, konečně tolika rozčileních umdlenost a nečinnost toť všech vlastech našich čím dále tím více se šířilo. Pro­ tivné proudy společenské sokolství Tyršovo nepodryly, ne- odchýlily dráhy; naopak, sokolstvo vyšlo nich očištěno. Ale přes veškeru galant­ nost prvým družkám modrých suknicích černých pun­ čoškách, netroufám ještě, ony odchovají nám lepší po­ kolení.K. Osobnosti ustupovaly bezděky pozadí zdar a prospěch národního celku nezůstával lichým slovem.: ČTYŘICETI LETECH.. Duch sokolský prvých let oživoval zušlechťoval českou společnost i národnost. přes to, když nastala zkouška, letech sedmdesátých, >slova řeč skutků překládat*, ukázalo se, jak těžko vštěpovati ideální myšlenky široké vrstvy jak nesnadno vtělují. Část jeho přešla lhostejné řady hasičské někteří sběhové sešiko- vali dokonce prvé řady protichůdné vysloužilců německým velením. Rovnost a volnost, vzlet ladnost byla jeho hesla, bratrství praktickým důsledkem. každém oboru jiným vyrovnat, pak lze-li, předčít všecky toť musí povždy naším heslem být. čím nedostupnější zůstával cíl, čím užší byla bratrská obec sokolská, tím byla čistší ideálnější ži­ votě. Ale právě této pro sokolstvo trudné době zkoušek jeví patrný rozdíl sokolství Tyršova proti nynějšímu. Jsme opět odkázáni síly své, práci, práci skutečnou všestrannou. * Sokolstvo vstoupilo život pronikavými snahami oprav­ nými. To, myslím, bude musit bloudit jako židé ještě dlouhý věk poušti, než sprostí vad národní povahou naší již téměř srostlých. >Jen neúnavná činnost nás spasí, jen opravdová práce nás zachrání zvelebí. Netajme tím: Směr, jakým veškeren téměř život náš posledních dobách bral, cíle toho nás jižjiž od­ vracel. Naučili jsme 25 . Velká myšlenka nalezla velké muže. stavu takovém klid přístavu jsme nevpluli, je spíše spásou nežli opakem. Chtělo odchovati pokolení zdatnější, »mužstvo junstvo úhodné<. Ani mužstvo sokolsky vychovávané náběh nevydrželo. 315 nelze tudíž dobře valně mluviti. Úkol překvapil svou smělostí opravdovostí prvých hlasatelů. Nastoupilo cesty nové, rovnější volnější