Upravilo 513 knihoven 84. Proto bezděky
vnucuje otázka: Jaký jest toho mocného rozmachu směr,
cíl prospěch?
Sokolské řady rostou. Pováž
livým jest zjev, naděje národa lepší budoucnost, mládež
studující, hlavně akademická, nečetné jednotlivce, posud
k sokolstvu úže nepřimlela.
I. Francouz
ských italských sjezdů účastní průměrně 2000 členů,
švýcarských 1200, belgických 700 atd.314 ČTYŘICETI LETECH. Příčina bude obou
stranách. Nově sestaveny
řady mládeže škole odrostlé, dorostu, tvořící 10. celých téměř
čtyřicet let nebylo veřejnosti mnoho známo jejich so
kolské účasti.000 K. jistě povážlivé, když
mládež pro vše ideové tak lehko vznětlivá myšlenkami a
snahami sokolskými nestotožňuje. ideových výsledcích
. Pořádá ročně hojně přednášek vzdělávacích. Zde zůstává hodný kus úkolu sokolstva posud ne
splněný. Tuméřstva shromáždilo
se 1889 Hamburku 26.000. (1901) přihlášeno 9000 členů.000 cvi-
čenců, řady žen, čítající 3000 družek. Založilo tři odborné listy vydalo slušnou řadu
děl odborných. (1891)
3600, (1895) 7400, IV.* Ženy nebo také dámy teprve
nedávno vstoupily hlučněji řady sokolské.000 svazcích, nichž 20.
O poměru žen sokolstvu napsal Tyrš: >Neníť vše
obecného, vše uchvacujícího vlastenectví, kde nevštěpovala
je slova mateřská, neblaze národu, němž snahy mužné
neoceněny jsou jeho ženami.
Sokolstvo zbudovalo, hlavně posledních letech, vlast
ních tělocvičen shromáždilo základu stavebního 2,200.
>Nemůže ohromná část pouhým obecenstvem zůstat, zde musí
časem veškeré obecenstvo střídavě závodiště vstoupit a
po léta něm tužit,* mínil Tyrš. slet 1882 čítal 1500 sokolských účastníků, II.
Proto právě jest zjevem povážlivým, když řady nevychované
válem rostou, výchově povolaní oddalují.
a Horvati Slovinci jednot 2500 členech. Při veřejném
vystupování, svým účastenstvím slavnostech, sokolstvo pře
konává 2krát 4krát národy četnější bohatší. Jest vypnutí a
projev energie stupňované nás neobvykle. Tedy úkolem sokolstva
jest nejširší vrstvy povznést vyššímu úkolu vychovat.
Roku 1900 přes 1600.
♦
Jest vzrůst nás jinde neznámý. Postupně řady dělnické, tvoříce
již asi 70% veškerého »dělného* sokolstva.000 tělo
cvičných.
Ale při tom jest pozoruhodno, čím více rostou řady
lidové, spodní tím více řídnou řady vrchní, inteligence. Nečetné odbory živořily
