ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 320 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
314 ČTYŘICETI LETECH. Při veřejném vystupování, svým účastenstvím slavnostech, sokolstvo pře­ konává 2krát 4krát národy četnější bohatší.000 cvi- čenců, řady žen, čítající 3000 družek. Nově sestaveny řady mládeže škole odrostlé, dorostu, tvořící 10.000 K. Roku 1900 přes 1600. ideových výsledcích .000 svazcích, nichž 20. Příčina bude obou stranách. Tuméřstva shromáždilo se 1889 Hamburku 26.000 tělo­ cvičných. (1901) přihlášeno 9000 členů.000. Sokolstvo zbudovalo, hlavně posledních letech, vlast­ ních tělocvičen shromáždilo základu stavebního 2,200. ♦ Jest vzrůst nás jinde neznámý. >Nemůže ohromná část pouhým obecenstvem zůstat, zde musí časem veškeré obecenstvo střídavě závodiště vstoupit a po léta něm tužit,* mínil Tyrš. O poměru žen sokolstvu napsal Tyrš: >Neníť vše­ obecného, vše uchvacujícího vlastenectví, kde nevštěpovala je slova mateřská, neblaze národu, němž snahy mužné neoceněny jsou jeho ženami. Pováž­ livým jest zjev, naděje národa lepší budoucnost, mládež studující, hlavně akademická, nečetné jednotlivce, posud k sokolstvu úže nepřimlela. Proto právě jest zjevem povážlivým, když řady nevychované válem rostou, výchově povolaní oddalují. (1891) 3600, (1895) 7400, IV. Tedy úkolem sokolstva jest nejširší vrstvy povznést vyššímu úkolu vychovat.* Ženy nebo také dámy teprve nedávno vstoupily hlučněji řady sokolské. Jest vypnutí a projev energie stupňované nás neobvykle. jistě povážlivé, když mládež pro vše ideové tak lehko vznětlivá myšlenkami a snahami sokolskými nestotožňuje. Proto bezděky vnucuje otázka: Jaký jest toho mocného rozmachu směr, cíl prospěch? Sokolské řady rostou. Pořádá ročně hojně přednášek vzdělávacích. a Horvati Slovinci jednot 2500 členech. Nečetné odbory živořily. I. Francouz­ ských italských sjezdů účastní průměrně 2000 členů, švýcarských 1200, belgických 700 atd. celých téměř čtyřicet let nebylo veřejnosti mnoho známo jejich so­ kolské účasti. Upravilo 513 knihoven 84. Postupně řady dělnické, tvoříce již asi 70% veškerého »dělného* sokolstva. Zde zůstává hodný kus úkolu sokolstva posud ne­ splněný. Založilo tři odborné listy vydalo slušnou řadu děl odborných. Ale při tom jest pozoruhodno, čím více rostou řady lidové, spodní tím více řídnou řady vrchní, inteligence. slet 1882 čítal 1500 sokolských účastníků, II