Heslo: >Ni zisk, slávu!< mění nich heslor
>1 zisk, slávu!« tím počítejme díl sokolu, dílů
ostatní společnosti sobě. Ten zůstává druhým
nejdůležitějším úkolem sokolským, který dosud jest nesplněn. Tyrš volal: vytýkejte nešvary,
nemlčte, tepejte, škodlivým spolkům vedle sebe života ne
přejte Ale nynější obec sokolská jest tolerantní jako okolní
společnost; širých řadách jejích ztratí vše: kroj přikreje
i snahy protichůdné široké karaktery. volit? větší mravní hod
notu nebo Širší řady? Řady sokolské rostou. Tyrš mravní cenou sokol-
stva chtěl získávati sympatií obecenstva, choutkám jeho
hověti.
A přes sokolstvo své zásluhy cenné, nepopira
telné. tom
se Tyrš zmýlil. Sokolstvo se
rozhodlo.
Sokolstvo, kdyby drželo přesně svého >učení<, zů
stávalo ovšem osamocenější, neboť každá široká společ
nost těžko nerada přijímá zásady neširoké, nepružné, které
jí ukládají jistou mravní povinnost. Naše veřejnost lhostejně snese všecko a
obec sokolská pomalu také.. To, theoretický kazatel »Sokole« pro
hlašuje protichůdné, praksi, hlavně vůdců, srovná
se zcela hravě. Přirozeno, těch dílů nesokol-
ských větší vliv, než jeden sokolský. Sokolstvo hlubokým učením Tyršovým octlo se
v mělké společnosti najozcestí. Kroj nedělá již So
kola, jednota, která nemůže vykázati leč šatem svým
a planou zábavou, došla již jen soustrasti opovržení.
Vnitřní boj vlastních řadách jest nejtěžší. Sokolství Tyršovo žádalo muže celé.
se mužně pravdou jižjiž netajit, sobě samým po
ctivými být. Většina
členstva nynějšího, zvláště vůdců, přináší jen malý zlomek
svého přesvědčení.
Sokolstvo pokud jména toho hodno jest prohlídlo. Ten Tyrše
přiváděl zoufalství zhubil polo.
Pro jednoty, jichž sokolství tvořil jen kroj zábava, měl
soustrast myslil, stihlo veřejné opovržení.316 R. Všude tam, kde plní svůj úkol rovně, bez ústupků a
bez zastírání, polích neutrálních, které nevyžadují zvlášt
. Doby chorobné samochvály minuly, zdravé
otuženosti začínáme též pravdu snášet Nyní teprv jsme na
dráze jisté bezpečné. Pléva zrna odměšuje. jest výklad:
proč společnost vládne zásadami sokolskými naopak. Sokolstvo mívá časem
také dvojí tvář. Oni jsou universální.
Jen činnost každým dnem opětovaná, život volnost nám
zabezpečuje.
Tříbíme se. Ostatní pohlcují snahy jinorodé, třeba
i protichůdné veřejné, obecní, politické, osobní, obchodní
atd. Vzhůru tedy opět, každý díla chop! Zas dán
Naprej!«
Tyršův smysl pro sokolskou čest byl živější, citlivější.’ ČTYŘICETI LETECH
