Doby chorobné samochvály minuly, zdravé
otuženosti začínáme též pravdu snášet Nyní teprv jsme na
dráze jisté bezpečné. Tyrš volal: vytýkejte nešvary,
nemlčte, tepejte, škodlivým spolkům vedle sebe života ne
přejte Ale nynější obec sokolská jest tolerantní jako okolní
společnost; širých řadách jejích ztratí vše: kroj přikreje
i snahy protichůdné široké karaktery. Sokolstvo se
rozhodlo.
Jen činnost každým dnem opětovaná, život volnost nám
zabezpečuje. tom
se Tyrš zmýlil.
Tříbíme se. Ten Tyrše
přiváděl zoufalství zhubil polo. Naše veřejnost lhostejně snese všecko a
obec sokolská pomalu také. Všude tam, kde plní svůj úkol rovně, bez ústupků a
bez zastírání, polích neutrálních, které nevyžadují zvlášt
. Kroj nedělá již So
kola, jednota, která nemůže vykázati leč šatem svým
a planou zábavou, došla již jen soustrasti opovržení. Sokolství Tyršovo žádalo muže celé. Heslo: >Ni zisk, slávu!< mění nich heslor
>1 zisk, slávu!« tím počítejme díl sokolu, dílů
ostatní společnosti sobě.
Pro jednoty, jichž sokolství tvořil jen kroj zábava, měl
soustrast myslil, stihlo veřejné opovržení.316 R. Sokolstvo mívá časem
také dvojí tvář. To, theoretický kazatel »Sokole« pro
hlašuje protichůdné, praksi, hlavně vůdců, srovná
se zcela hravě.
se mužně pravdou jižjiž netajit, sobě samým po
ctivými být.
Sokolstvo, kdyby drželo přesně svého >učení<, zů
stávalo ovšem osamocenější, neboť každá široká společ
nost těžko nerada přijímá zásady neširoké, nepružné, které
jí ukládají jistou mravní povinnost. Ostatní pohlcují snahy jinorodé, třeba
i protichůdné veřejné, obecní, politické, osobní, obchodní
atd.
Sokolstvo pokud jména toho hodno jest prohlídlo. Sokolstvo hlubokým učením Tyršovým octlo se
v mělké společnosti najozcestí. Tyrš mravní cenou sokol-
stva chtěl získávati sympatií obecenstva, choutkám jeho
hověti. volit? větší mravní hod
notu nebo Širší řady? Řady sokolské rostou. Ten zůstává druhým
nejdůležitějším úkolem sokolským, který dosud jest nesplněn.
Vnitřní boj vlastních řadách jest nejtěžší. Přirozeno, těch dílů nesokol-
ských větší vliv, než jeden sokolský. Vzhůru tedy opět, každý díla chop! Zas dán
Naprej!«
Tyršův smysl pro sokolskou čest byl živější, citlivější.
A přes sokolstvo své zásluhy cenné, nepopira
telné. jest výklad:
proč společnost vládne zásadami sokolskými naopak. Většina
členstva nynějšího, zvláště vůdců, přináší jen malý zlomek
svého přesvědčení. Oni jsou universální.’ ČTYŘICETI LETECH.. Pléva zrna odměšuje
