Sokolství Tyršovo žádalo muže celé. Ten zůstává druhým
nejdůležitějším úkolem sokolským, který dosud jest nesplněn. volit? větší mravní hod
notu nebo Širší řady? Řady sokolské rostou.
A přes sokolstvo své zásluhy cenné, nepopira
telné. Tyrš volal: vytýkejte nešvary,
nemlčte, tepejte, škodlivým spolkům vedle sebe života ne
přejte Ale nynější obec sokolská jest tolerantní jako okolní
společnost; širých řadách jejích ztratí vše: kroj přikreje
i snahy protichůdné široké karaktery. Sokolstvo se
rozhodlo. Ten Tyrše
přiváděl zoufalství zhubil polo.
Vnitřní boj vlastních řadách jest nejtěžší. Doby chorobné samochvály minuly, zdravé
otuženosti začínáme též pravdu snášet Nyní teprv jsme na
dráze jisté bezpečné. Většina
členstva nynějšího, zvláště vůdců, přináší jen malý zlomek
svého přesvědčení. Přirozeno, těch dílů nesokol-
ských větší vliv, než jeden sokolský. Naše veřejnost lhostejně snese všecko a
obec sokolská pomalu také. Pléva zrna odměšuje. Oni jsou universální.
Pro jednoty, jichž sokolství tvořil jen kroj zábava, měl
soustrast myslil, stihlo veřejné opovržení.
Jen činnost každým dnem opětovaná, život volnost nám
zabezpečuje. Kroj nedělá již So
kola, jednota, která nemůže vykázati leč šatem svým
a planou zábavou, došla již jen soustrasti opovržení.
Sokolstvo, kdyby drželo přesně svého >učení<, zů
stávalo ovšem osamocenější, neboť každá široká společ
nost těžko nerada přijímá zásady neširoké, nepružné, které
jí ukládají jistou mravní povinnost. jest výklad:
proč společnost vládne zásadami sokolskými naopak. tom
se Tyrš zmýlil. Heslo: >Ni zisk, slávu!< mění nich heslor
>1 zisk, slávu!« tím počítejme díl sokolu, dílů
ostatní společnosti sobě.316 R. To, theoretický kazatel »Sokole« pro
hlašuje protichůdné, praksi, hlavně vůdců, srovná
se zcela hravě. Sokolstvo mívá časem
také dvojí tvář. Všude tam, kde plní svůj úkol rovně, bez ústupků a
bez zastírání, polích neutrálních, které nevyžadují zvlášt
.
Sokolstvo pokud jména toho hodno jest prohlídlo.
Tříbíme se.’ ČTYŘICETI LETECH. Tyrš mravní cenou sokol-
stva chtěl získávati sympatií obecenstva, choutkám jeho
hověti. Vzhůru tedy opět, každý díla chop! Zas dán
Naprej!«
Tyršův smysl pro sokolskou čest byl živější, citlivější.. Ostatní pohlcují snahy jinorodé, třeba
i protichůdné veřejné, obecní, politické, osobní, obchodní
atd.
se mužně pravdou jižjiž netajit, sobě samým po
ctivými být. Sokolstvo hlubokým učením Tyršovým octlo se
v mělké společnosti najozcestí
