Když jsme přistáli, dodělával jsem.. Měl jsem již duši jazyku Jen jsem
pořád pro boží smilování chtěl vodu..<
>Už jsem vojenskou mináž starý,* odpověděl klidně,
odhazuje hromádku hlíny.
Operní repertoir začíná zabředávati všednosti prostřed
nosti jak kvalitativně tak kvantitativně právě době, kdy toho
nejméně třeba, je-li vůbec toho kdy třeba. Pohostinské hry,
.<«
Umlkl. žena mnoho
jiných, které tam přišly podat nám občerstvení, neustoupily,
ale tlačily stále nám, aby nám daly napít. 30fr
jich bylo tolik, vejiti nemohli, nás nemocných tam
bylo, nám ani nestačili sloužiti. netečné jeho tváři nebylo znáti
ani hněvu, ani žalu. Nastal zmatek
až strach, policie začala toho biti šavlemi nejdříve na
plocho pak ostro pocítil, jakoby mne někdo píchl
špendlíkem více nic. .
Vyprávěli potom, mně zaměřila žena jakás (já ji
neviděl, protože jsem měl mále) plným džbánem. Pamatuji se, jsem prosil pro Boha trochu vody..« neštěstí páni nechtěli, aby nám
něco dávali třeba jen hlt vody, ani vína, ani polévky či
mléka, rozestavili kolem sílu, velkou sílu lidu, aby ženské
nemohly nám. Uťali ti
šavlí ucho. jakmile spatřili ženu, chce ve
drat! džbánem mezi koně tlačenice lidu, počali volatí
na nás: >Mlčíte čerta, nechtějte nic, neříkejte nic,
vždyť člověk vlastního slova neslyší pořádek není
také žádný!<
Já rozumí se, jsem neslyšel, poroučejí, protože jsem
o sobě nevěděl.
napij napij . Při
běhla křičela: »Synáčku, synáčku můj ubohý, nesu vody . Ale mně trochu zachvíval hlas, když
jsem řekla: >Šel bys znovu války, Juane? Povídá se,
že budeme válčiti Anglií.Vojákovo oCho.
Dozvěděl jsem toho později těch, kteří viděli. PIKHART (aUTORISOVÁNO). Naložili mne no
sítka trochu probral svěžím vzduchem vanoucím pev
niny. Dokouřil doutník, plivl zmozolených rukou
a chopil znovu lopaty. byl mezi těžce nemoc
nými, protože mne nemocnice dopravili rovnou loď
Byl jsem rád, mne nehodili moře! Sedmapadesát jich
tam cestou hodili, ale vydržel. když jsem pak špitále
vzpamatoval, pálila mne tvář, lékář řekl: >Hochu, na
Kubě nezmrzačili, ale zmrzačili zde. . >Tamhle bratr snad, ten mladší.«
A.. BMILIB PAKDO BAZÁNOVÁ.
DiVadlo
