. . netečné jeho tváři nebylo znáti
ani hněvu, ani žalu.
Když jsme přistáli, dodělával jsem. BMILIB PAKDO BAZÁNOVÁ. Pamatuji se, jsem prosil pro Boha trochu vody. Naložili mne no
sítka trochu probral svěžím vzduchem vanoucím pev
niny.« neštěstí páni nechtěli, aby nám
něco dávali třeba jen hlt vody, ani vína, ani polévky či
mléka, rozestavili kolem sílu, velkou sílu lidu, aby ženské
nemohly nám.
Dozvěděl jsem toho později těch, kteří viděli. byl mezi těžce nemoc
nými, protože mne nemocnice dopravili rovnou loď
Byl jsem rád, mne nehodili moře! Sedmapadesát jich
tam cestou hodili, ale vydržel.. žena mnoho
jiných, které tam přišly podat nám občerstvení, neustoupily,
ale tlačily stále nám, aby nám daly napít.<
>Už jsem vojenskou mináž starý,* odpověděl klidně,
odhazuje hromádku hlíny. Pohostinské hry,
. Uťali ti
šavlí ucho. Při
běhla křičela: »Synáčku, synáčku můj ubohý, nesu vody . . 30fr
jich bylo tolik, vejiti nemohli, nás nemocných tam
bylo, nám ani nestačili sloužiti.«
A. >Tamhle bratr snad, ten mladší..
napij napij . Ale mně trochu zachvíval hlas, když
jsem řekla: >Šel bys znovu války, Juane? Povídá se,
že budeme válčiti Anglií.<«
Umlkl.. Měl jsem již duši jazyku Jen jsem
pořád pro boží smilování chtěl vodu. když jsem pak špitále
vzpamatoval, pálila mne tvář, lékář řekl: >Hochu, na
Kubě nezmrzačili, ale zmrzačili zde. PIKHART (aUTORISOVÁNO). Dokouřil doutník, plivl zmozolených rukou
a chopil znovu lopaty. jakmile spatřili ženu, chce ve
drat! džbánem mezi koně tlačenice lidu, počali volatí
na nás: >Mlčíte čerta, nechtějte nic, neříkejte nic,
vždyť člověk vlastního slova neslyší pořádek není
také žádný!<
Já rozumí se, jsem neslyšel, poroučejí, protože jsem
o sobě nevěděl.
Vyprávěli potom, mně zaměřila žena jakás (já ji
neviděl, protože jsem měl mále) plným džbánem.Vojákovo oCho. Nastal zmatek
až strach, policie začala toho biti šavlemi nejdříve na
plocho pak ostro pocítil, jakoby mne někdo píchl
špendlíkem více nic.
DiVadlo.
Operní repertoir začíná zabředávati všednosti prostřed
nosti jak kvalitativně tak kvantitativně právě době, kdy toho
nejméně třeba, je-li vůbec toho kdy třeba
