Bývá vítanou zá
minkou, aby přetrhl práci odpočal opíraje rukojeť
lopaty.
Ale písmo jest svou podstatou také nejčitelnější. Bylo domlouvat! mu, aby pustil podrob
ností; výmluvný nebyl jeho stručné odpovědi neměly ani
vřelosti, ani barvy. Neviděla
jsem již stromoví obsypaného ovocem, huštiny samý květ,
.
Člověka, který celý den rýpe země lopatou, nepotěší
nic tak, jako zeptáte-li něco.)
VojákoVo ucho. Juan odpověděl ochotně..
A zatím zapaloval doutník, jal zvolna, jakož vůbec
venkovský pracovník počíná, vypravovat! skromně svých
činech.
Dohlížejíc struhy, které kopal, všimla jsem si, nádeník
poněkud napadal levou nohu, také jsem pozorovala ve
světle slunečním, které blýskalo potu opáleném jeho
obličeji, jizvu, brázdící tvář, bylo nápadno, čapka,
shrnutá dle zvyku stranu, přiléhá hlavě jaksi těsněji
nežli straně opačné.
Byl válce Kubě tři roky nestojí ani řeč . Kromě toho zábavou.UMĚLECKÁ VÝCHOVA. Knihu
třeba čisti oddati zde stačí otevřití oči, pohled
vržený mimochodem, při siestě zadumání: ulici, cestou,
v domácností přímo vnucuje umělecká barva tvar. 307
-článek; jakým chvatem jest psán, jedu špíny skape
v něm placeného stranictví duše čtenářovyI vedle
něho mramorový balvan, něhož Rodin polorozvitých
tvarech vtesal své >L’homme pensée<; již tuhost
práce zaručuje nejen volné zrání ideje, ale nese sobě lásku
tvůrcovu, který vdechuje mramoru celou svou velkou duši. obraznosti mojí
vyvstal jeho vypravování obraz osudné války. (Příště dále. Svět,
ve kterém každá architektura, každý obraz, každá vasa
osvěžila duši rosou krásy, byl přece daleko lepší než náš
dnešní! ktomu není potřebí, než naučit čisti! Umělecká
výchova žádá, aby škola přijala mezi své předměty také tuto
abecedu. Řekli byste, vypráví příhodách a
činech člověka jiného.
Přece však podařilo vysoukati něho nitku
vzpomínek vlákno těch tří hrozných let.
Když jsme zavolali práci Juana, syna kmotry Ma
nuely, nevěděla jsem ani, jaké oči, protože jsem vídala
jej doby jen dálky neděli, když vracel ode mše. Když jsem nepravidelnosti po
všimla, shledala jsem, chybí Juanovi skorém celé ucho;
měl pod hrubě zcuchaným vlasem jen kus laloušku
