Zálibu harmonickém,
ušlechtilém zanese domů mezi ty, kteří vyrostli bez těchto
požitků; cítí potřebu, aby domácnost svou upravovalo dle škol
ního vzoru, stane již pro příští pokolení nejvydatnějším
spojencem pokračovatelem školy.UMŽLECKÁ VÝCHOVA. šl. Snad hledí leckdo skepticky tyto růžové
naděje nevěří, dojmy mládeže budou tak hluboké a
tak všeobecné.
Otto Feld uvádí Virchowovo přesvědčení, »každá generace
studentů jest méně školena užívání svých smyslů, po
zorovací schopnost naturálního člověka nynějším způsobem
vyučovacím oslabuje*; Vídni témž smyslu vyjádřil*
se středoškolské anketě, pořádané 1898 revuí >Wage<,
prof. Umě
lecká výchova stává tedy výchovou oka. Přinese
ze školy svou lásku květinám barvě. Pozorování malířských děl dle methody
Lichtwarkovy jest jistě nejintensivnější cvičeni zraku, jaké lze
si představiti. Francouzové jmenovitě
jsou obrazem národa, něhož esthetická citlivost stala se
kmenovým znakem, vyvinuvším pod vlivy přírodními a
uměleckými; umělci, jakými tak často jsou francouzští řemesl
níci (praví citovaná již zpráva komise 1881), mohli se
vyvinouti jen tom velikém skvělém museu, kterým jest
. Pozná pocítí
větší cenu, hlubší radost obsažného dřevorytu škole proti
pestrým, jarmarečním obrázkům rozvěšeným doma. Dojmy školního*
okolí stanou součástí jeho bytosti. všichni,,
kteří bez názoru, beze všeho vedení hlasem doby pokro
čilém věku přivoláni jsme byli velikosti umění, víme dobře,
s jakými obtížemi, jakých oklikách často křivými ce
stami jiných, také špatně vidoucích, dopracovali jsme toho,
aby nám oči otevřely. Anglii, Americe, Francii
platí již dávno zladění oka uměleckými výtvory pedago
gický, státem uznaný požadavek. Školáci dneška jsou gene
race budoucnosti; vštípení vkusu škole znamená obrození
celého národa. Ten však zapomíná, uvědomělé otvírání
krásy plastické neobrací intelektu ani vůli nýbrž-
že upravuje docela organický základ lidském zraku; a
toho lze dosíci takovém rozsahu, jako vyučování kreslení
u všech žáků zjedná jistou zručnost, jako řemeslný návod
k manuální zručnosti vesměs dojde nějakého výsledku. 30&
veho dojmu pronikati jejich podstaty. Nejkřiklavěji jeví tento úpadek
u dětí velkoměstských, zbavených přímých styků přírodou. Ale nestupňuje jím pouze vnímavost zraku,,
budí zároveň smysl pro esthetickou harmonii zrakových
pocitův. tom jest zárodek nové kultury. Velký úkol,,
k němuž přistupuje chvíli nejvyšší potřebyl Vládnoucí
směr jednostranně rozumového vzdělávání školského úplně*
pustil zřetele, přímými prostředníky poznání jsou přece-
smysly, především zrak. Radinger
