Náhle otevřeli lokajové druhé dvéře. Paní de
Sulles zavěšené rameni otce, jenž měl řád knoflíkové
dírce, blýštila prsou perla sajahů, kterou mladý muž
tak vynášel.
Odetta potom vdala chudého Krista, toho, jejž
vydali raději smrt než lotra Barnabáše.VESELÝ OTEC. Ostatně jeptišky,
když hodně natrápily, daly její věno řádu tyto
peníze byl Římě koupen kardinálský klobouk bratranci
>ratky abatyše.
Odetta, slepá šílená, přiběhla. skleníků se
prosívalo rudě zlaté světlo, jež usazovalo palmách exo
tických stromů, srdci ohromných, žlutých květů..
Ženich chtěl zase zdát odvážným vypočítával zá
zračné šperky paní Sulles. 25
— vy, jste tam byl ?
Řekla tak zlomyslně, zmátl, pojal
strach, aby nezačervenal, skutečně zarděl Mi
lenka uhodla zradu.
.
Bylo před obědem, velkého parna. PAUL ADAM. Odetta zdánlivě poslou
chala myslila matčin život, jejž tato žena beze vší po
chyby ukradla, když uzmula lásku; klenoty, kterých
se zmocnila svým svůdnictvím; miliony chudých lidí,
jejichž úspory byly vyrvány lživou finanční akcí které
byl pořízen okolní luxus; úspory, utrbované úst,
v temných předměstských pokojích tento mladý muž
mluvil plánech, jak měli zmocnit šperků, nichž
zjevně bažil. Vytrhla perlu
a vykřikla hlasitě: >Zlodějko! Zlodějko! Ukradla jste život
mé matky, lásku mého otce mého ženicha triumfujete
nad zloději. Zelené story se
chvěly vánkem, který sem byl zanášen dveřmi otevřenými
do podivuhodné jídelny, kde byla ohromná tabule, pokrytá
vzácnými sklenicemi, džbánky, stříbrnými koráby, jež pluly
na podélných zrcadlech nástolků nesly náklad orchideí.
PŘELOŽIL OTAKAR THEER (AUTORISOVANO). Skutečně,
jak nervosní dítě! pochopitelné šeptalo se. >Krise!. Ale já, vám říkám zlodějko!«
Otec stiskl svými silnými lokty odvedl středem za
ražených hostů, kteří již obraceli domů. Veřeje rozlétly;
v dlouhé řadě objevila pyšná veselá družina. Proudy
vody skrápěly porfyrových nádržek
