ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 30 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Paní Sulles, prosím, árii Miss Helyet! Moje dcera žije; není sévreských piškotů. prvních dnech se přemohl; jednou přidal kavalkádě. M ještě hromadu věcí, které náležely vaší matce které pa Maligny patrně proto dal, aby příliš nezarmucovala vzpo mínkou nebožku.PAUL ADAM: zmizelo kuchyních nebo zahradě. Jeho vypra­ vování pramenech, bílých mlčenlivých městech, po­ malých karavanách, ohromných polích, kde vyrůstá němá příroda, obloze. Naše konštituční paraple se roztahuje parasol. Odetto, jste tedy ještě nikdy nebylí u paní Sulles? . Den to v handicapu zlomil všechny rekkordy veselých cyklistek a vrátil ověnčený, okrášleném bicyklu; byl nesen trium­ fálně houfem mladých žen, které Šly pěšky dovádějíce, šťastné, že mohou ukázat své krásné nožky řídkých hedvábných punčochách svá vnadná poprsí, pod nimiž pasy tiskly k jich útlým tělům široké záhyby kalhot. Mladý muž přišel Tunisu, kde zakládal kolonie. Ačkoli otec komponoval hudbu Odette přála získat zvolna kouzlem sonorních vln, přece tomu nedostala. Ale mladý muž měl rád také koně. Hned od začátku byla něho Odetta zamilována. Kdyby Odetta nečekala chvíli, kdy vžiti bra­ trance, jejž určila matka muže, byla jistě vrátila do kláštera. Získal její pradědeček času Dupleixe a Lallyho.. Oba dva chodili kolem krásných vás, dotýkali růží, tuli­ pánů, jasmínů hortensií. — Ach! ach! volal otec. Odetta poděsila. Přirovnával všemožným kvě­ tinám, miss Grave zamilovala. >Jen pokra­ čujte, křičela,, pokračujte Ale brzo vypravovala historku »k popukání* anebo sama bušila kláves; zněla ošklivá, operetní hudba, vířila ukončovala klidné kouzlo. dnech, kdy tam zahnízdila tato návštěvnice, nenáležel dóm jí; ani večer, kdy se pořádala slavnost, ani chvílích, kdy cizinka smála. Když vzrušení harmonických vibrací otcova dceřina duše materialisovala, zakročila paní Sulles. — Vaše paní matka, řekl jednoho dne, měla báječné diamanty. Hrome! nalijte stříbrné vásy sec; a hoďte toho hrušky kusy ananasu pobavíme.. — matka! Myslíte? — Ano, viděl jsem paní Sulles, která dostal, od vašeho otce; váš otec všechno paní Sulles. Vychovatelka slečnu odváděla Odetta cítila, jak kypí její pýcha. připadalo jako skutečná hudba varhan