služebnictvo vytratilo, chodilo špičkách,
. Bylo slyšet výbuch zátky šampaňského. Tehda řekl Maligny: ted tebe,
naličká. chtěl obejmouti také dceru, jakoby tento
polibek neznačil nic nedovoleného. Hlasy výskaly plna hrdla roz
pustilý refrain. Ačkoli to
dlouho upřímně snažil, přece nedovedl ponořit snění
jako jeho žena, zaujatá obtížnou hudbou měnivými oblo
hami: *Odetto, není než život. Ale Odetta, aniž příliš
hápala, utekla křičíc. Mluvíc nebožce
paní Malignyové, říkala: »Když ještě ubohá Berta byla
na živu .
Zdála vždy nahá svých šatech. Nesmíš ztratit někde
v modrém nebi..«
Ó, ona, paní Sulles, nesnažila stát Bohem. Člověk nesmí chtít, aby
se stal Bohem. Tančila křičela. její bílá, dětská
pleť byla jako zřejmou nestoudností.
Teprve tohoto dne pozorovalo děvče, paní de
Sulles byla královnou všech slavností. Jmenovala se
Gabriela Sulles. Možná, není příliš silné, takhle se
smát, zpívat, jíst, pít, jezdit koni, řídit vůz konec
jít spát.. Její manžel, páně Malignyův společník,
cestoval záležitostech jejich obchodu.. Odetta jednou přistihla, jak
>bjímala otce vestibulu..
Mladá dívka však bála zvířat. Ona vše vedla svou mohutnou inteligencí. Vozila sebou
ve svém boggy, chtěla naučit jízdě koni.« této větě byla obsažena lítost soustrast,
jíž Odetta nesmírně trpěla.
Přece však všech těch veselých žen, ta, jež zde byla
nejčastěji, snažila získat mladou dívku. jedinou, bez ostat
ních, zval sobě otec. Nebyla
právě krásná, ale robustní, vydechujíc zdraví svých roze
vřených chřípí velkých červených úst; ona rozněcovala
hosty bacchanalu..
Ale paní Sulles přece vyhledávala. Zemřela bys to.
Večer musili všichni, kteří stolovali, pomáhat jejího
kočáru. Hned odpoledne zavírali saloně
i bavili se. 23
se ted pod bujnými prsty.
»Tak co, konštituční paraple, život veselejší? Milé dítě,
bože, jak mne soužíte tím vzezřením nastuzeného fantomu!*
A otec šel dál, tleskaje služebnictvo, aby přinesli ovoce,
zavařeniny, doutníky. Kupoval východní
Evropě doly, vyměřoval tratě, získával monopoly prodával
všechno bankám, které zase rozdělily podíly mezi malokapi-
talisty. chceš dělat celý život Vypravovala matce,
která zemřela, poněvadž nedovedla přizpůsobit veselí
druhých Ale Maligny chtěl užívat štěstí. Ale co! Vždyť jsme zvířata, malá Odetto, zkrátka
zvířata, která jak říká, vyvíjela. >Jsi jako tvá matka,
Odetto. Její anekdoty vzbudily nejvíce smíchu.VESELÝ OTEC
