Ona vše vedla svou mohutnou inteligencí.
Večer musili všichni, kteří stolovali, pomáhat jejího
kočáru.. Vozila sebou
ve svém boggy, chtěla naučit jízdě koni. Bylo slyšet výbuch zátky šampaňského.. Tančila křičela. služebnictvo vytratilo, chodilo špičkách,
. Kupoval východní
Evropě doly, vyměřoval tratě, získával monopoly prodával
všechno bankám, které zase rozdělily podíly mezi malokapi-
talisty. Hlasy výskaly plna hrdla roz
pustilý refrain. Mluvíc nebožce
paní Malignyové, říkala: »Když ještě ubohá Berta byla
na živu . Jmenovala se
Gabriela Sulles. Její manžel, páně Malignyův společník,
cestoval záležitostech jejich obchodu.
Ale paní Sulles přece vyhledávala.
Zdála vždy nahá svých šatech. Člověk nesmí chtít, aby
se stal Bohem..
»Tak co, konštituční paraple, život veselejší? Milé dítě,
bože, jak mne soužíte tím vzezřením nastuzeného fantomu!*
A otec šel dál, tleskaje služebnictvo, aby přinesli ovoce,
zavařeniny, doutníky.«
Ó, ona, paní Sulles, nesnažila stát Bohem. její bílá, dětská
pleť byla jako zřejmou nestoudností. 23
se ted pod bujnými prsty. Ale Odetta, aniž příliš
hápala, utekla křičíc. Její anekdoty vzbudily nejvíce smíchu. Nesmíš ztratit někde
v modrém nebi. Ačkoli to
dlouho upřímně snažil, přece nedovedl ponořit snění
jako jeho žena, zaujatá obtížnou hudbou měnivými oblo
hami: *Odetto, není než život. Zemřela bys to.. jedinou, bez ostat
ních, zval sobě otec. Tehda řekl Maligny: ted tebe,
naličká.. Ale co! Vždyť jsme zvířata, malá Odetto, zkrátka
zvířata, která jak říká, vyvíjela. Hned odpoledne zavírali saloně
i bavili se.
Přece však všech těch veselých žen, ta, jež zde byla
nejčastěji, snažila získat mladou dívku. Nebyla
právě krásná, ale robustní, vydechujíc zdraví svých roze
vřených chřípí velkých červených úst; ona rozněcovala
hosty bacchanalu.
Mladá dívka však bála zvířat.« této větě byla obsažena lítost soustrast,
jíž Odetta nesmírně trpěla. chceš dělat celý život Vypravovala matce,
která zemřela, poněvadž nedovedla přizpůsobit veselí
druhých Ale Maligny chtěl užívat štěstí. Odetta jednou přistihla, jak
>bjímala otce vestibulu.
Teprve tohoto dne pozorovalo děvče, paní de
Sulles byla královnou všech slavností.VESELÝ OTEC. >Jsi jako tvá matka,
Odetto. chtěl obejmouti také dceru, jakoby tento
polibek neznačil nic nedovoleného. Možná, není příliš silné, takhle se
smát, zpívat, jíst, pít, jezdit koni, řídit vůz konec
jít spát
