ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 29 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
>Jsi jako tvá matka, Odetto. 23 se ted pod bujnými prsty. Ona vše vedla svou mohutnou inteligencí. Jmenovala se Gabriela Sulles.. Nebyla právě krásná, ale robustní, vydechujíc zdraví svých roze­ vřených chřípí velkých červených úst; ona rozněcovala hosty bacchanalu. Zdála vždy nahá svých šatech. Mladá dívka však bála zvířat.. Tehda řekl Maligny: ted tebe, naličká. Zemřela bys to. Hlasy výskaly plna hrdla roz­ pustilý refrain. Bylo slyšet výbuch zátky šampaňského. Ale Odetta, aniž příliš hápala, utekla křičíc.VESELÝ OTEC. Mluvíc nebožce paní Malignyové, říkala: »Když ještě ubohá Berta byla na živu .. Hned odpoledne zavírali saloně i bavili se. Člověk nesmí chtít, aby se stal Bohem. Odetta jednou přistihla, jak >bjímala otce vestibulu. Přece však všech těch veselých žen, ta, jež zde byla nejčastěji, snažila získat mladou dívku. Její anekdoty vzbudily nejvíce smíchu.. jedinou, bez ostat­ ních, zval sobě otec. Tančila křičela. chtěl obejmouti také dceru, jakoby tento polibek neznačil nic nedovoleného. Večer musili všichni, kteří stolovali, pomáhat jejího kočáru. Ale paní Sulles přece vyhledávala.« této větě byla obsažena lítost soustrast, jíž Odetta nesmírně trpěla. »Tak co, konštituční paraple, život veselejší? Milé dítě, bože, jak mne soužíte tím vzezřením nastuzeného fantomu!* A otec šel dál, tleskaje služebnictvo, aby přinesli ovoce, zavařeniny, doutníky. Ačkoli to dlouho upřímně snažil, přece nedovedl ponořit snění jako jeho žena, zaujatá obtížnou hudbou měnivými oblo­ hami: *Odetto, není než život. Nesmíš ztratit někde v modrém nebi. Kupoval východní Evropě doly, vyměřoval tratě, získával monopoly prodával všechno bankám, které zase rozdělily podíly mezi malokapi- talisty. její bílá, dětská pleť byla jako zřejmou nestoudností. Teprve tohoto dne pozorovalo děvče, paní de Sulles byla královnou všech slavností. Možná, není příliš silné, takhle se smát, zpívat, jíst, pít, jezdit koni, řídit vůz konec jít spát. Vozila sebou ve svém boggy, chtěla naučit jízdě koni.« Ó, ona, paní Sulles, nesnažila stát Bohem. služebnictvo vytratilo, chodilo špičkách, .. Její manžel, páně Malignyův společník, cestoval záležitostech jejich obchodu. Ale co! Vždyť jsme zvířata, malá Odetto, zkrátka zvířata, která jak říká, vyvíjela. chceš dělat celý život Vypravovala matce, která zemřela, poněvadž nedovedla přizpůsobit veselí druhých Ale Maligny chtěl užívat štěstí