Možná, není příliš silné, takhle se
smát, zpívat, jíst, pít, jezdit koni, řídit vůz konec
jít spát. Člověk nesmí chtít, aby
se stal Bohem..
Ale paní Sulles přece vyhledávala.« této větě byla obsažena lítost soustrast,
jíž Odetta nesmírně trpěla.. Ale co! Vždyť jsme zvířata, malá Odetto, zkrátka
zvířata, která jak říká, vyvíjela. Ale Odetta, aniž příliš
hápala, utekla křičíc. jedinou, bez ostat
ních, zval sobě otec. Odetta jednou přistihla, jak
>bjímala otce vestibulu. Ačkoli to
dlouho upřímně snažil, přece nedovedl ponořit snění
jako jeho žena, zaujatá obtížnou hudbou měnivými oblo
hami: *Odetto, není než život. chceš dělat celý život Vypravovala matce,
která zemřela, poněvadž nedovedla přizpůsobit veselí
druhých Ale Maligny chtěl užívat štěstí. chtěl obejmouti také dceru, jakoby tento
polibek neznačil nic nedovoleného.. Mluvíc nebožce
paní Malignyové, říkala: »Když ještě ubohá Berta byla
na živu . Vozila sebou
ve svém boggy, chtěla naučit jízdě koni. Kupoval východní
Evropě doly, vyměřoval tratě, získával monopoly prodával
všechno bankám, které zase rozdělily podíly mezi malokapi-
talisty. její bílá, dětská
pleť byla jako zřejmou nestoudností. Hned odpoledne zavírali saloně
i bavili se.. Tančila křičela. služebnictvo vytratilo, chodilo špičkách,
. >Jsi jako tvá matka,
Odetto.
»Tak co, konštituční paraple, život veselejší? Milé dítě,
bože, jak mne soužíte tím vzezřením nastuzeného fantomu!*
A otec šel dál, tleskaje služebnictvo, aby přinesli ovoce,
zavařeniny, doutníky. Bylo slyšet výbuch zátky šampaňského. Ona vše vedla svou mohutnou inteligencí. Zemřela bys to.
Mladá dívka však bála zvířat.VESELÝ OTEC. Hlasy výskaly plna hrdla roz
pustilý refrain. 23
se ted pod bujnými prsty. Tehda řekl Maligny: ted tebe,
naličká..
Večer musili všichni, kteří stolovali, pomáhat jejího
kočáru. Nebyla
právě krásná, ale robustní, vydechujíc zdraví svých roze
vřených chřípí velkých červených úst; ona rozněcovala
hosty bacchanalu. Jmenovala se
Gabriela Sulles.«
Ó, ona, paní Sulles, nesnažila stát Bohem.
Teprve tohoto dne pozorovalo děvče, paní de
Sulles byla královnou všech slavností.
Přece však všech těch veselých žen, ta, jež zde byla
nejčastěji, snažila získat mladou dívku. Její manžel, páně Malignyův společník,
cestoval záležitostech jejich obchodu. Nesmíš ztratit někde
v modrém nebi. Její anekdoty vzbudily nejvíce smíchu.
Zdála vždy nahá svých šatech
