Hlasy výskaly plna hrdla roz
pustilý refrain. Ačkoli to
dlouho upřímně snažil, přece nedovedl ponořit snění
jako jeho žena, zaujatá obtížnou hudbou měnivými oblo
hami: *Odetto, není než život.
Mladá dívka však bála zvířat. Mluvíc nebožce
paní Malignyové, říkala: »Když ještě ubohá Berta byla
na živu .. Ale co! Vždyť jsme zvířata, malá Odetto, zkrátka
zvířata, která jak říká, vyvíjela.. služebnictvo vytratilo, chodilo špičkách,
. chceš dělat celý život Vypravovala matce,
která zemřela, poněvadž nedovedla přizpůsobit veselí
druhých Ale Maligny chtěl užívat štěstí. Ale Odetta, aniž příliš
hápala, utekla křičíc.VESELÝ OTEC.
Teprve tohoto dne pozorovalo děvče, paní de
Sulles byla královnou všech slavností. >Jsi jako tvá matka,
Odetto. Vozila sebou
ve svém boggy, chtěla naučit jízdě koni. Hned odpoledne zavírali saloně
i bavili se.« této větě byla obsažena lítost soustrast,
jíž Odetta nesmírně trpěla. Její manžel, páně Malignyův společník,
cestoval záležitostech jejich obchodu. Nebyla
právě krásná, ale robustní, vydechujíc zdraví svých roze
vřených chřípí velkých červených úst; ona rozněcovala
hosty bacchanalu. 23
se ted pod bujnými prsty.. Zemřela bys to.«
Ó, ona, paní Sulles, nesnažila stát Bohem. Tehda řekl Maligny: ted tebe,
naličká. Odetta jednou přistihla, jak
>bjímala otce vestibulu. Její anekdoty vzbudily nejvíce smíchu.
Večer musili všichni, kteří stolovali, pomáhat jejího
kočáru.. Ona vše vedla svou mohutnou inteligencí. Nesmíš ztratit někde
v modrém nebi..
Zdála vždy nahá svých šatech. Možná, není příliš silné, takhle se
smát, zpívat, jíst, pít, jezdit koni, řídit vůz konec
jít spát. jedinou, bez ostat
ních, zval sobě otec.
»Tak co, konštituční paraple, život veselejší? Milé dítě,
bože, jak mne soužíte tím vzezřením nastuzeného fantomu!*
A otec šel dál, tleskaje služebnictvo, aby přinesli ovoce,
zavařeniny, doutníky. chtěl obejmouti také dceru, jakoby tento
polibek neznačil nic nedovoleného.
Ale paní Sulles přece vyhledávala. její bílá, dětská
pleť byla jako zřejmou nestoudností. Jmenovala se
Gabriela Sulles. Kupoval východní
Evropě doly, vyměřoval tratě, získával monopoly prodával
všechno bankám, které zase rozdělily podíly mezi malokapi-
talisty. Bylo slyšet výbuch zátky šampaňského.
Přece však všech těch veselých žen, ta, jež zde byla
nejčastěji, snažila získat mladou dívku. Tančila křičela. Člověk nesmí chtít, aby
se stal Bohem
