Nesmíš ztratit někde
v modrém nebi.
Zdála vždy nahá svých šatech.
Teprve tohoto dne pozorovalo děvče, paní de
Sulles byla královnou všech slavností. Její anekdoty vzbudily nejvíce smíchu.
Přece však všech těch veselých žen, ta, jež zde byla
nejčastěji, snažila získat mladou dívku.
»Tak co, konštituční paraple, život veselejší? Milé dítě,
bože, jak mne soužíte tím vzezřením nastuzeného fantomu!*
A otec šel dál, tleskaje služebnictvo, aby přinesli ovoce,
zavařeniny, doutníky. Člověk nesmí chtít, aby
se stal Bohem.« této větě byla obsažena lítost soustrast,
jíž Odetta nesmírně trpěla.. Její manžel, páně Malignyův společník,
cestoval záležitostech jejich obchodu. Ačkoli to
dlouho upřímně snažil, přece nedovedl ponořit snění
jako jeho žena, zaujatá obtížnou hudbou měnivými oblo
hami: *Odetto, není než život. Ale Odetta, aniž příliš
hápala, utekla křičíc. chtěl obejmouti také dceru, jakoby tento
polibek neznačil nic nedovoleného. Zemřela bys to. její bílá, dětská
pleť byla jako zřejmou nestoudností. Odetta jednou přistihla, jak
>bjímala otce vestibulu. Možná, není příliš silné, takhle se
smát, zpívat, jíst, pít, jezdit koni, řídit vůz konec
jít spát.
Večer musili všichni, kteří stolovali, pomáhat jejího
kočáru. Ale co! Vždyť jsme zvířata, malá Odetto, zkrátka
zvířata, která jak říká, vyvíjela. Ona vše vedla svou mohutnou inteligencí.«
Ó, ona, paní Sulles, nesnažila stát Bohem. Tehda řekl Maligny: ted tebe,
naličká.. Bylo slyšet výbuch zátky šampaňského. služebnictvo vytratilo, chodilo špičkách,
..
Ale paní Sulles přece vyhledávala. >Jsi jako tvá matka,
Odetto.
Mladá dívka však bála zvířat.. Vozila sebou
ve svém boggy, chtěla naučit jízdě koni. Nebyla
právě krásná, ale robustní, vydechujíc zdraví svých roze
vřených chřípí velkých červených úst; ona rozněcovala
hosty bacchanalu. Hned odpoledne zavírali saloně
i bavili se. Jmenovala se
Gabriela Sulles. Hlasy výskaly plna hrdla roz
pustilý refrain.VESELÝ OTEC. 23
se ted pod bujnými prsty. Mluvíc nebožce
paní Malignyové, říkala: »Když ještě ubohá Berta byla
na živu .. chceš dělat celý život Vypravovala matce,
která zemřela, poněvadž nedovedla přizpůsobit veselí
druhých Ale Maligny chtěl užívat štěstí. Tančila křičela. Kupoval východní
Evropě doly, vyměřoval tratě, získával monopoly prodával
všechno bankám, které zase rozdělily podíly mezi malokapi-
talisty. jedinou, bez ostat
ních, zval sobě otec
