Kolik moří musí projeti, než ho
spatří! Dotýkajíce rukama tiše piana poslouchaly, jak jim
bijí srdce..
Miss, miss! Hledte, nevyhlíží dítějáko doby Ludvíka
Filipa. Ale
nábytek byl její smrti několikrát obnoven. Musila dát líbat
od vlažných vonících žen, které při tom zároveň rozva
zovaly klobouky, zavíraly slunečníky, žádaly nápoje. Miss Grave’s svěřila
jí svou lásku.* otáčeje patě, vzal ruky ten-
nisovou raketu, běžel trávník křičel anglicky mladé
ženy.
Ztřeštěný zástup ohrožoval navzájem raketami anebo při
jížděl drag, tažený čtyrspřežím běhounů, hřměl nádvoří
jako hrom, koně dupali, náčiní chřestilo kočár vrhal ze
sebe veselé víly, které držely náruče květin. Ale Odetta nena
lezla žádné zásuvce svých vzpomínek.
Její otec, velmi mladý člověk, Šedivém obleku bí
lými gamašemi, pohyboval uprostřed elegantní družiny,
vždy rozveselené vínem, které teklo plnými proudy.PAUL ADAM:
V laku kočárů, které schly dvoře, odráželo dláž
dění; koně hryzli udidla, třásli řetězy, kopali zvučných
dlaždic. oknech
byly zavěšeny musselinové záclony velkými žlutými mo
drými květy.
Lamartine Verlaine silně dojímali.
Odetta pochopila, proč její matka zemřela tak záhy. Ne
bavilo házet míč nad nataženou sítí uřitit se. Mimo nevyznala žádném sportu
a ostatní dámy porážely všech rekordech pohrdaly jí. Jako hastroš..
Její jedinou přítelkyní byla vychovatelka. Její ženich, setník kapském vojsku, bil se
v Africe.
Odetta hledala všude vzpomínky svou matku. Musíš vzít jiné Šaty; bolero
si uprav.
Odetta cítila, zcela samotna, zcela samotna. Mluvil
s málo, jen aby něco řekl: »Milé dítě, vypadáš jako
hastroš.
Ale chvíli již vzduchu sebe narážely míče. Všechno
honosilo zde elegantní, liliovou ctností. Jdi odpůldne Léony, aby ušila slušnou toiletu. Sedíce na
kamenných lavičkách hleděly obě stejnou radostí na
ohebné vrcholky stromů, jež klátily nuancovaném nebi. Lakované výplně zakrývaly stěny. mou čest, člověk řekl, vypadáš jako kon
štituční deštník. pak vezmou. Odetta byla
nucena jít schodiště přijímat hosty. Měla ne
snesitelný kašel prachu, kterého nadýchala silnici
při jízdě bicyklu. Dvéře měly zrcadla, rozpoltěná příčkami.
Piano, němž před chvílí povzdechlo její srdce, třáslo
. podzemních kuchyní vystupovala neustále teplá
vůně jídel. Ted bylo vše
v anglickém stylu. nedlouho obdrží svolení, aby tam měl pole a
stáda
