ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 27 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
MATĚJKA. malířství práce Beuronských mnichů vysoko nade vše ostatní jsou povzneseny, ale Josef Mánes není hoden, aby byl aspoň jmenován. 21 byl zrodil Čech-umělec, kdy byl Čech miloval umění. Podobných do- kladův, jak posuzuje naše kulturní minulost nynější naše snahy, bylo lze ještě mnoho vybrati této knížky, jejíž význam podceňovati nesmí již proto, že kromě Němců čerpati bude nejeden inteli­ gentní cizinec, nechť Francouz, Angličan Rus a Polák. BOH. Veselý otec. jsou oceněny, z českých plastik připomínají jen Jungmannův pomník a jiné práce Šimkovy Šnirchovy, které však vyhovují jen požadavkům prostředním; výkony Myslbekovy, Maudrovy, Suchardovy autor náhodou zapomněl. Ale cíle umělecké proti dřívějším epochám valně změnily, neboť českým umělcům neběží více uplatnění věčné pravdy krásna, nýbrž typ kmenové zvláštnosti. Jedinkráte zasáhl český duch rozkvětu uměleckého — rušivě, boře zášti všemu německému umělecké pomníky, jsa sfanatisován hlavním husitským cílem: zmocniti ma­ jetku Němců Čechách. DR. Němečtí umělci mají dnes Praze prý vůbec těžké postavení; kdežto Čechové staví vždy před nové veliké úkoly, odstrkují Němci stranou, tak ani na umělecké akademii nejsou zastoupeni poměru obyvatelstva. Jen druhé polovici stol, nelze ani autorovi zapříti, že půdě pražské znova vypučel čilý život umělecký, jehož v první řadě Čechové účastní. Jest prý otázka, zdali zásada vyřknutá při stavbě výzdobě Národního divadla, aby práce svěřeny byly jen českým umělcům, skutečně slouží dosažení nej­ lepšího výsledku.NOVÝ SPIS PRAZE. Sochy obou Maxův, Achtermannův oltář Háhnlův Karel IV. Tento nádherný dům ležel Saint-Cloudu; byl bílý, ysokými, jasnými okny, podivuhodnými trávníky, na hž rozích byly košíky uměle nakupenými růžemi, pány, jasmíny, hortensiemi divokými eucalypty. dáli, zářivými vlnami řeky, spalo slunci město, šedé bez- vé, ačkoli bylo vidět jeho zlaté dómy, špičky kostelů a omnou Eiffelovku. Odettě Malignyové připadal otcovský dům příliš veselý; vyšla právě tehdy kláštera, kde byla vychována tak, aby dovedla uctívat památku své dávno mrtvé matky, která se ik zcela jistě stala archandělem.