F.
Ale celek, román? Naznačil jsem již své námitky.
NoVý spis praže. Poslední spis Praze (Bertihmte Kunststätten Nr. MATĚJKA:
hutné svou náladou poetické svým zduchověním přírody.
Prag, von Jos. Neuwirth, svým přátelům Spolku pro
dějiny Němců Čechách*. Za
jímavá arci tato kniha jako příspěvek sebepoznání ženy,
ale základu nepravdivá jak pojímá muže. Kniha
pí Kunětické není dost ryzí, pravdivá delikátní Pojímá
všecko paroxysmech, křečovitě strhaným vzhledem a
hysterickým pathosem, kasá svůj problém, abych tak
řekl, vyhrnutými rukávy. Jos.) věnoval známý přítel národa
českého, prof. čele, umělci řemeslníci jednali vždy
jako nositelé německé kultury; jen někdy také kultura italskí
a francouzská něčím přispěla. Vůdčí úloha všechny dob
jest přiřknuta Němcům, jimž přísluší hlavní zásluha cel
umělecký poklad stověžaté Prahy. Zaměňuje uměleckou sílu se
siláctvím.
Ani době nejčilejšího projednávání životní otázky historické
Prahy nezmohli jsme populární spisek, který byl
ku zdárnému jejímu rozluštění zajisté účinně trvale pů
sobil. BOH. KREJČÍ. Snaha všech předníc
kulturních činitelů Čechách brala vzorem německým
staré kláštery, vysoké Školy, městské sbory, knížata krá
lové Karlem IV. Kdo opravdu silný nepotřebuje takto napínat
svaly žíly prasknutí, ten podává lehce klidně. Jménem autorovým jeho vě
nováním dostatečně karakterisiije tendence spisku; to
úhledná příručná knížka, bohatě ilustrovaná, laciná, líčící
populárním tonem umělecký život pražský prvních jeho
počátkův naše dny. Ale to
už bývá hlavní slabinou ženské literatury. Nikde však zmínky, se
.
Nevyšel ovšem jako obrněný bojovník perném zápase
o zachování monumentálních svědků naší kulturní minulosti
a nevznikl také jako přirozený výsledek sterých přednášek
a tisícerých časopiseckých článků, jež posledních let vy
volal stupňovaný zájem starobylém rázu královské Prahy.DR. 8. Neuwirth, 1901. Jinak, přese všecko,
co zde řečeno, bylo nespravedlivo nedodati, »Vzpoura<
je překvapujícím výšvihem tvorbě Kunětické že
jsou vysloveny koncepce, jichž většina našich belletristů
mužů nedovedla ani pojati, tím méně vyjádřit. Již tím
faktem, tento román, svého druhu nás jediný, psán
ženou, poráží sám jeho předpoklad duševní supre-
macii muže, iak zde přehnaně postaven
