ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 26 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jinak, přese všecko, co zde řečeno, bylo nespravedlivo nedodati, »Vzpoura< je překvapujícím výšvihem tvorbě Kunětické že jsou vysloveny koncepce, jichž většina našich belletristů mužů nedovedla ani pojati, tím méně vyjádřit. Jos. NoVý spis praže. Prag, von Jos.DR. Již tím faktem, tento román, svého druhu nás jediný, psán ženou, poráží sám jeho předpoklad duševní supre- macii muže, iak zde přehnaně postaven. 8. Snaha všech předníc kulturních činitelů Čechách brala vzorem německým staré kláštery, vysoké Školy, městské sbory, knížata krá­ lové Karlem IV.) věnoval známý přítel národa českého, prof. BOH. Jménem autorovým jeho vě­ nováním dostatečně karakterisiije tendence spisku; to úhledná příručná knížka, bohatě ilustrovaná, laciná, líčící populárním tonem umělecký život pražský prvních jeho počátkův naše dny. Neuwirth, 1901. Zaměňuje uměleckou sílu se siláctvím. Kdo opravdu silný nepotřebuje takto napínat svaly žíly prasknutí, ten podává lehce klidně. Neuwirth, svým přátelům Spolku pro dějiny Němců Čechách*. F. KREJČÍ. Vůdčí úloha všechny dob jest přiřknuta Němcům, jimž přísluší hlavní zásluha cel umělecký poklad stověžaté Prahy. čele, umělci řemeslníci jednali vždy jako nositelé německé kultury; jen někdy také kultura italskí a francouzská něčím přispěla. Ale celek, román? Naznačil jsem již své námitky. Za­ jímavá arci tato kniha jako příspěvek sebepoznání ženy, ale základu nepravdivá jak pojímá muže. Nikde však zmínky, se . Poslední spis Praze (Bertihmte Kunststätten Nr. Nevyšel ovšem jako obrněný bojovník perném zápase o zachování monumentálních svědků naší kulturní minulosti a nevznikl také jako přirozený výsledek sterých přednášek a tisícerých časopiseckých článků, jež posledních let vy­ volal stupňovaný zájem starobylém rázu královské Prahy. MATĚJKA: hutné svou náladou poetické svým zduchověním přírody. Kniha pí Kunětické není dost ryzí, pravdivá delikátní Pojímá všecko paroxysmech, křečovitě strhaným vzhledem a hysterickým pathosem, kasá svůj problém, abych tak řekl, vyhrnutými rukávy. Ani době nejčilejšího projednávání životní otázky historické Prahy nezmohli jsme populární spisek, který byl ku zdárnému jejímu rozluštění zajisté účinně trvale pů­ sobil. Ale to už bývá hlavní slabinou ženské literatury