ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 307 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Matka a dítě stojí proti sobě jako individuum proti individuu, mezi nimiž není mravního poměru. Konečně však možno, dítě dopustilo takového činu př. vhodit ohně drahocenný předmět, matka svým pohybem tomu zabránila. Ukážu rozdílům jednoduchém příkladě. zranilo svévolně, zlomyslně svého sourozence do krve matka seznavši čin, všecka jím pobouřena a mravně rozhořčena. Dítě chystalo př.SANKCE TRESTU. Přistihla-li však táž matka děcko již činu, jistě nevznikne v její duši obava zničenou již věc, ale možno, vzplane hněvem. jest asi první její otázkou: >Proč jsi udělalo?*, neboť půjde zjištění úmyslu, viny, ne- může-li dítě omluvit, matka výraz tomuto svému roz­ hořčení udeří dítě slovy: >Ty jsi zlý!* dlouho ještě nebude moci dítě podívat bez nepříjemného vzrušení, . Udeří-li dítě tomto návalu zlosti, mstí se, odplácí. Vidím, kterak matka udeřila dítě přes ruku; dle stavu její duše, dle toho, tom okamžiku pocítila, jest tento projev její vůle bud obranou, nebo mstou, nebo kázní, nebo trestem. Vzdychne snad a klidem, rozvahou udeří dítě slovy: >To nesmí ručička dělat, bychom nabacalil* Ani neptá matka: jsi vinno? nýbrž prostě konstatuje: dítě chybilo, musím dát výstrahu, poučení pro budoucnost; mezi dítětem tu mravní poměr, matka vychovatelem, její čin kázní, ale ne trestem, právě jako chyba není ještě vinou. Ale tom další změtení pojmů: trest není obrana, ale není též kázeň (polepšení, zastrašení) není ovšem ani msta (odplata). Jinak tomu, jestli matka přistihla sice dítě již činu a nemůže tedy míti strachu, čin bude vykonán, ale ne- pocítí-li ani hněvu, nýbrž uvědomí-li prostě škodlivost vy­ konaného činu možnost jeho opakování.«) Kriminológii základním důvodem trestu obrana spo­ lečnosti, ale dává platnost důvodům podružným: polepšení a zastrašení, vylučujíc jedině důvod theorií absolutních: od­ platu. Táž matka rovněž tak bránila se, rovněž tak mstila jinému člověku zví­ řeti přírodní síle. Nepocítila v tom okamžiku leč strach, věc bude zničena udeření dítěte bylo činem, který proměnil tento její strach. Uleví snad ještě slovy: >Tady máš to, nezbedo!* Ani v prvém ani tomto případě neptá matka, je-li dítě vinno, nezáleží tom; nerozvažuje, nýbrž její vnitřní stav — jednou strach, druhé hněv reflexivně vybíjí. 301 jinách vědy politické* vyvraceje Macchiavelism mravních mezích obrany: >Právo obrany nemůže tedy sahati právu předchozím útokem předejiti možnému užití násilí proti nám