ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 304 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
První vlaská operní díla opravdu vyrostla přímo jedině ze slova básníkova. Vezměte jeho známé >Sny lásky«, vezměte jeho >Sonetty Petrarcovy<, místa z jeho symfonických básní, tak mnohým con espressione, con abándono, con espressione parlante označená nemáte zde dojem, plnému, zcela silnému výrazu něco schází? Ze myšlenky beze slova přece neobstojí? Jinak: hudba bez absolutně hudebně krásných myšlenek vykazuje vždy jakési velmi citelné poetickým obsahem nijak nenahradi­ telné minus? Ostatně pohleďme jen, bez zřetele malým theoriím, raději veliké příklady. Rovněž první opery francouzské nebyly než hudbou illuminovanými, svém reliefu prohloubenými mluvenými dramaty. kdo zná trochu techniku kompo­ siční, sotva bude klamat posloupnosti časové, jak partie, kde scéně deklamuje kde orchestr melodicky zcela . hoffmeister: sovat pevnější, určitější formy rhytmů intervalů hudeb­ ních.298 prof. Ale nebude jim, vedle těchto vztahů harmonických chybět ono další, opět podstatou srozumitelné, logické hudby: úměrnost, symetrie eurhytmie jednotlivých částí, periodicita? Ta stejně základem polyfonií Bachových jako křišťálově průzračných architektur Haydnových Mozartových zázrač­ ných spletí meistersingrovských kontrapunktů Wagnerovýchl A budeme-li chtít deklamace vyrostlých, jedině vytry­ sklých motivů užívati jako myšlének další hudební, slovo, jeho výraznost podporující nesoucí práce neocitneme se tu vlastně poli již mimo hudbu stojícím? Neseslabíme tím jednu složek dílo skládajících, nezkrátíme nej­ závažnější stránce, odřekneme-li absolutně hudební my­ šlenky? jakým výsledkům opření pouhou deklamační myšlenku, tedy vlastně recitativní frási beze slov, vede, vidíme často skladbách Lisztových. Ale živel hudební nich právě proto tak slabý, tak nesmírně bezvýznamný! Richard Wagner nikdy v míře složky hudební nepotlačil. Ale základem naší melodiky nejsou prosté postupy intervalů, nýbrž postupy mající jisté vztahy harmonické- Není hudebně krásné melodie, která neměla, třeba skry­ tého, přec pevného harmonického podkladu, jádra. Ten nevyvírá pouze myšlenky deklamační, recitativních frází: ale motivů absolutní krásy plnosti obsahové výraznosti, jak Beethovenovi ne druhému skladateli. Dospějeme k melodii také prostou, nejjednodušší stylisací slova mluve­ ného? jakýmsi postupům intervalů dospějeme jistě vždy. Melodie, její bohatý, hned klidně plynoucí zas vášnivě vroucí, hned mdle lesklý a zas celými požáry barev hořící proud plyne jeho orche­ strálním průvodu