ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 304 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
kdo zná trochu techniku kompo­ siční, sotva bude klamat posloupnosti časové, jak partie, kde scéně deklamuje kde orchestr melodicky zcela . První vlaská operní díla opravdu vyrostla přímo jedině ze slova básníkova. Ale živel hudební nich právě proto tak slabý, tak nesmírně bezvýznamný! Richard Wagner nikdy v míře složky hudební nepotlačil. Ten nevyvírá pouze myšlenky deklamační, recitativních frází: ale motivů absolutní krásy plnosti obsahové výraznosti, jak Beethovenovi ne druhému skladateli. Ale nebude jim, vedle těchto vztahů harmonických chybět ono další, opět podstatou srozumitelné, logické hudby: úměrnost, symetrie eurhytmie jednotlivých částí, periodicita? Ta stejně základem polyfonií Bachových jako křišťálově průzračných architektur Haydnových Mozartových zázrač­ ných spletí meistersingrovských kontrapunktů Wagnerovýchl A budeme-li chtít deklamace vyrostlých, jedině vytry­ sklých motivů užívati jako myšlének další hudební, slovo, jeho výraznost podporující nesoucí práce neocitneme se tu vlastně poli již mimo hudbu stojícím? Neseslabíme tím jednu složek dílo skládajících, nezkrátíme nej­ závažnější stránce, odřekneme-li absolutně hudební my­ šlenky? jakým výsledkům opření pouhou deklamační myšlenku, tedy vlastně recitativní frási beze slov, vede, vidíme často skladbách Lisztových. Vezměte jeho známé >Sny lásky«, vezměte jeho >Sonetty Petrarcovy<, místa z jeho symfonických básní, tak mnohým con espressione, con abándono, con espressione parlante označená nemáte zde dojem, plnému, zcela silnému výrazu něco schází? Ze myšlenky beze slova přece neobstojí? Jinak: hudba bez absolutně hudebně krásných myšlenek vykazuje vždy jakési velmi citelné poetickým obsahem nijak nenahradi­ telné minus? Ostatně pohleďme jen, bez zřetele malým theoriím, raději veliké příklady.298 prof. Dospějeme k melodii také prostou, nejjednodušší stylisací slova mluve­ ného? jakýmsi postupům intervalů dospějeme jistě vždy. hoffmeister: sovat pevnější, určitější formy rhytmů intervalů hudeb­ ních. Melodie, její bohatý, hned klidně plynoucí zas vášnivě vroucí, hned mdle lesklý a zas celými požáry barev hořící proud plyne jeho orche­ strálním průvodu. Rovněž první opery francouzské nebyly než hudbou illuminovanými, svém reliefu prohloubenými mluvenými dramaty. Ale základem naší melodiky nejsou prosté postupy intervalů, nýbrž postupy mající jisté vztahy harmonické- Není hudebně krásné melodie, která neměla, třeba skry­ tého, přec pevného harmonického podkladu, jádra