Ve případě, kde snoubí poesie hudbou, přirozeným
požadavkem bude, aby obě umění slučována byla tím způ
sobem, jedno nebylo úkor druhému, nebyla jedna
složka protichůdná druhé, jedna druhé neodporovala, ale
by sesilovala. Richard
Wagner, mluvě deklamaci, nestavěl dalších požadavků, než
právě vytčených. 297
část tohoto právě důležitého oboru vyloučena bude úplně
z pojištění. Nemohl jsem kontrolou projiti veškerých
mistrových spisů než Glasenappův Wagnerlexikon snad
je dosti spolehlivým pramenem. ZŘÍZENCŮ. Pro kterýkoliv
jazyk význačný jest způsob, jakým střídá poměr slabik
krátkých dlouhých, přízvučných bezpřízvučných. Obé lze převést, styli-
. Možno požadovat! každé nich případ
ných koncesí prospěch druhé. Nelze, však dokonce při
pustit, jedna prospěch druhé zkracována, seslabována
ve svých význačných, osobitých vlastnostech.
JK otázce hudební deklamace. STEIN.VLÁDNÍ PŘEDLOZE ZÁKONA POJIŠŤOVÁNÍ SOUKROM. Obchodní pomocník pultem, sluha učenický
dorost obchodní jsou vždy první ráně, jde-li obchodě
o pohmoždění nebo neschopnost práci; nemají míti práva
pojištění! Sluhové již proto ne, poněvadž jsou placeni týdně
VÍT. Nepři
padne proto snad ani nikomu mysl přít oprávněnost
požadavku nejpřísnější, nejsprávnější deklamace hudební
v tomto smyslu: shody přízvuku délek rhetorických a
hudebních týče, tkne správné slovem básníkovým
souhlasící interpunkce hudební hudebního členění. Pro
srozumitelnost věty nezbytno jest její členění, její logická
interpunkce, pro srozumitelnost celku určitost závěrů. Řeč pravda svůj
rhytmus jisté míře svoji melodii. Skladatel
obdařený jen trochu sluchem pro rhytmus melodii řeči,
v níž komponuje, ostatně, veden-li opravdu krásně přesně
rhytmisovaným veršem, zde sotva přijde scestí. Nemluví ani vystižení
melodie slova básníkova, tedy požadavku, který právem
skladateli klademe, žádajíce, aby vystihl stoupající klesající
náladu básně všech jejích nuancích záchvěvech.
A dokonce nemluví tom, dedukováno jeho děl,
postaveno vykladači jeho základ veškeré moderní tvorby
děl slovem básnickým pracujících: tom, dekla
mace hudební měla státi přímou, prostou stylisací řeči
mluvené, deklamované slovo básníkovo mohlo státi
více než rovnocennou složkou, mohlo státi jediným
základem, něhož vše, myšlenka hudební plynula.
Považme, znamenalo
