297
část tohoto právě důležitého oboru vyloučena bude úplně
z pojištění.
Považme, znamenalo. Nelze, však dokonce při
pustit, jedna prospěch druhé zkracována, seslabována
ve svých význačných, osobitých vlastnostech. Řeč pravda svůj
rhytmus jisté míře svoji melodii. Obchodní pomocník pultem, sluha učenický
dorost obchodní jsou vždy první ráně, jde-li obchodě
o pohmoždění nebo neschopnost práci; nemají míti práva
pojištění! Sluhové již proto ne, poněvadž jsou placeni týdně
VÍT. Richard
Wagner, mluvě deklamaci, nestavěl dalších požadavků, než
právě vytčených. Obé lze převést, styli-
.
A dokonce nemluví tom, dedukováno jeho děl,
postaveno vykladači jeho základ veškeré moderní tvorby
děl slovem básnickým pracujících: tom, dekla
mace hudební měla státi přímou, prostou stylisací řeči
mluvené, deklamované slovo básníkovo mohlo státi
více než rovnocennou složkou, mohlo státi jediným
základem, něhož vše, myšlenka hudební plynula. Nemohl jsem kontrolou projiti veškerých
mistrových spisů než Glasenappův Wagnerlexikon snad
je dosti spolehlivým pramenem. ZŘÍZENCŮ. Možno požadovat! každé nich případ
ných koncesí prospěch druhé.
Ve případě, kde snoubí poesie hudbou, přirozeným
požadavkem bude, aby obě umění slučována byla tím způ
sobem, jedno nebylo úkor druhému, nebyla jedna
složka protichůdná druhé, jedna druhé neodporovala, ale
by sesilovala.VLÁDNÍ PŘEDLOZE ZÁKONA POJIŠŤOVÁNÍ SOUKROM.
JK otázce hudební deklamace. Nepři
padne proto snad ani nikomu mysl přít oprávněnost
požadavku nejpřísnější, nejsprávnější deklamace hudební
v tomto smyslu: shody přízvuku délek rhetorických a
hudebních týče, tkne správné slovem básníkovým
souhlasící interpunkce hudební hudebního členění. STEIN. Nemluví ani vystižení
melodie slova básníkova, tedy požadavku, který právem
skladateli klademe, žádajíce, aby vystihl stoupající klesající
náladu básně všech jejích nuancích záchvěvech. Pro kterýkoliv
jazyk význačný jest způsob, jakým střídá poměr slabik
krátkých dlouhých, přízvučných bezpřízvučných. Skladatel
obdařený jen trochu sluchem pro rhytmus melodii řeči,
v níž komponuje, ostatně, veden-li opravdu krásně přesně
rhytmisovaným veršem, zde sotva přijde scestí. Pro
srozumitelnost věty nezbytno jest její členění, její logická
interpunkce, pro srozumitelnost celku určitost závěrů
