.
»Utište sel Důvěřuji jim, zachovají toto vaše tajemství.; hrůzou se
chvěla. přece tolik vytrpěly! Vyprávěly
jí, jak jim tam dařilo: nehezké, mračivé ženy stíhaly je
od brzkého jitra pozdní noci, modlitby, dlouhá napome
nutí, modlitby, škola, modlitby, veřejně byly vylučovány ze
styků ostatními, tresty zas kárná slova, řetězy výčitek. Jakoby počítal každou kapku krve, jež kvapí zatopiti
Markétin mozek horečce strachu úzkosti. Chci srozuměti všemi*
Vstala země, sinajíc tváři, závrať šlehla myslí.
Když však druhé obálce uzřela adresu svého otce,
padla kolena před profesorem. >Slitujte se, slitujte se
pro boha!«
Ale Henner chladnou krví tiskl veliké roztáhlé písmo
na bílý papír.
Chci, aby nyní ujaly vašeho vychování klášterní sestry.
Ustrašena rozběhla dveřím, jakoby nimi stál její
spasitel.
. Přemýšlela dychtivě tom, co
se stane.
>Co chcete počítiř Řekněte mi, chcete počíti!*
>Vašemu otci píši. Nenaznačím ani polovice, oč
jde..* Hleděl však přísně, jakby vyslovoval ortel. Bude klášteře, bude bez svobody.*
Utišila usedla velmi znavena těmi hořkými chvílemi.
Henner jen klidně otočil: »Vraťte se!«
Byla jak bez smyslů; poslušně vracela. Dopíši ctihodné abatyši, paní Wid-
mannovou odškodním váš neočekávaný odchod.
Nechal státi, jakoby nebylo pokračoval do
pise. —
>Proč jste utíkala? Nechci vzbuditi proti vám hněv
otcův. Řádky vzrůstaly, nová strana .v Bylo zbytečné.
Nepochopila. Upřeně hleděla jeho ruku, jež nadpi
sovala obálku: Der hochwůrdigen Abtei des Frauenklosters . Dovolíte mi, abych zakončil
váš román?*
Neslyšela ani, pravil. Ovšem, že
nebudu moci vůči nim ničeho tajiti, vše musím vylíčiti, snad
i ony dopisy budu nucen jim zasiati.. Znala
několik dívek, jež odsouzeny byly tomuto zlému trestu;
nebyla však ani tak veliká jejich vina, snad tvrdošíjnost, ne-
zbožnost, nepořádnost.
>Zařídím vše sám. kovanda:
Markéta povstala.
>Ony klášterní panny jsou dámy velmi zkušené; již
mnohým vrátily lidskou úctu klid svědomí.
Nikdo nich ničeho nezví, budete jim později vděčna za
svoje štěstí.
To vše, jsem zvěděl vás, radí tomu.. též
u pana Sattlera vás omluvím.286 st. Žádám pouze svolení kroku vážného významu.*
Opět propukla pláč