>Zařídím vše sám. Dovolíte mi, abych zakončil
váš román?*
Neslyšela ani, pravil. Jakoby počítal každou kapku krve, jež kvapí zatopiti
Markétin mozek horečce strachu úzkosti.286 st.; hrůzou se
chvěla...
Nechal státi, jakoby nebylo pokračoval do
pise.
Chci, aby nyní ujaly vašeho vychování klášterní sestry. Bude klášteře, bude bez svobody. přece tolik vytrpěly! Vyprávěly
jí, jak jim tam dařilo: nehezké, mračivé ženy stíhaly je
od brzkého jitra pozdní noci, modlitby, dlouhá napome
nutí, modlitby, škola, modlitby, veřejně byly vylučovány ze
styků ostatními, tresty zas kárná slova, řetězy výčitek. Řádky vzrůstaly, nová strana .
Když však druhé obálce uzřela adresu svého otce,
padla kolena před profesorem.. Nenaznačím ani polovice, oč
jde.
.v Bylo zbytečné. Dopíši ctihodné abatyši, paní Wid-
mannovou odškodním váš neočekávaný odchod.* Hleděl však přísně, jakby vyslovoval ortel. —
>Proč jste utíkala? Nechci vzbuditi proti vám hněv
otcův.
Henner jen klidně otočil: »Vraťte se!«
Byla jak bez smyslů; poslušně vracela. kovanda:
Markéta povstala. Ovšem, že
nebudu moci vůči nim ničeho tajiti, vše musím vylíčiti, snad
i ony dopisy budu nucen jim zasiati.
>Ony klášterní panny jsou dámy velmi zkušené; již
mnohým vrátily lidskou úctu klid svědomí. Chci srozuměti všemi*
Vstala země, sinajíc tváři, závrať šlehla myslí. >Slitujte se, slitujte se
pro boha!«
Ale Henner chladnou krví tiskl veliké roztáhlé písmo
na bílý papír.*
Opět propukla pláč.
>Co chcete počítiř Řekněte mi, chcete počíti!*
>Vašemu otci píši. Znala
několik dívek, jež odsouzeny byly tomuto zlému trestu;
nebyla však ani tak veliká jejich vina, snad tvrdošíjnost, ne-
zbožnost, nepořádnost.
Ustrašena rozběhla dveřím, jakoby nimi stál její
spasitel. též
u pana Sattlera vás omluvím.
»Utište sel Důvěřuji jim, zachovají toto vaše tajemství.
Nikdo nich ničeho nezví, budete jim později vděčna za
svoje štěstí.
Nepochopila. Žádám pouze svolení kroku vážného významu. Přemýšlela dychtivě tom, co
se stane.*
Utišila usedla velmi znavena těmi hořkými chvílemi.
To vše, jsem zvěděl vás, radí tomu.. Upřeně hleděla jeho ruku, jež nadpi
sovala obálku: Der hochwůrdigen Abtei des Frauenklosters
