—
>Proč jste utíkala? Nechci vzbuditi proti vám hněv
otcův.
Nikdo nich ničeho nezví, budete jim později vděčna za
svoje štěstí. přece tolik vytrpěly! Vyprávěly
jí, jak jim tam dařilo: nehezké, mračivé ženy stíhaly je
od brzkého jitra pozdní noci, modlitby, dlouhá napome
nutí, modlitby, škola, modlitby, veřejně byly vylučovány ze
styků ostatními, tresty zas kárná slova, řetězy výčitek. Bude klášteře, bude bez svobody. Řádky vzrůstaly, nová strana .*
Utišila usedla velmi znavena těmi hořkými chvílemi. Upřeně hleděla jeho ruku, jež nadpi
sovala obálku: Der hochwůrdigen Abtei des Frauenklosters .
Nechal státi, jakoby nebylo pokračoval do
pise.* Hleděl však přísně, jakby vyslovoval ortel.
>Zařídím vše sám.
Henner jen klidně otočil: »Vraťte se!«
Byla jak bez smyslů; poslušně vracela. Chci srozuměti všemi*
Vstala země, sinajíc tváři, závrať šlehla myslí. Nenaznačím ani polovice, oč
jde.. Dovolíte mi, abych zakončil
váš román?*
Neslyšela ani, pravil. Dopíši ctihodné abatyši, paní Wid-
mannovou odškodním váš neočekávaný odchod. též
u pana Sattlera vás omluvím.
>Ony klášterní panny jsou dámy velmi zkušené; již
mnohým vrátily lidskou úctu klid svědomí..
Chci, aby nyní ujaly vašeho vychování klášterní sestry. Přemýšlela dychtivě tom, co
se stane. >Slitujte se, slitujte se
pro boha!«
Ale Henner chladnou krví tiskl veliké roztáhlé písmo
na bílý papír..; hrůzou se
chvěla.
To vše, jsem zvěděl vás, radí tomu.
Nepochopila. Žádám pouze svolení kroku vážného významu. kovanda:
Markéta povstala.
Když však druhé obálce uzřela adresu svého otce,
padla kolena před profesorem.
Ustrašena rozběhla dveřím, jakoby nimi stál její
spasitel. Jakoby počítal každou kapku krve, jež kvapí zatopiti
Markétin mozek horečce strachu úzkosti.v Bylo zbytečné..
>Co chcete počítiř Řekněte mi, chcete počíti!*
>Vašemu otci píši.
. Ovšem, že
nebudu moci vůči nim ničeho tajiti, vše musím vylíčiti, snad
i ony dopisy budu nucen jim zasiati.*
Opět propukla pláč.286 st.
»Utište sel Důvěřuji jim, zachovají toto vaše tajemství. Znala
několik dívek, jež odsouzeny byly tomuto zlému trestu;
nebyla však ani tak veliká jejich vina, snad tvrdošíjnost, ne-
zbožnost, nepořádnost
