ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 292 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
— >Proč jste utíkala? Nechci vzbuditi proti vám hněv otcův. Znala několik dívek, jež odsouzeny byly tomuto zlému trestu; nebyla však ani tak veliká jejich vina, snad tvrdošíjnost, ne- zbožnost, nepořádnost.* Utišila usedla velmi znavena těmi hořkými chvílemi. Henner jen klidně otočil: »Vraťte se!« Byla jak bez smyslů; poslušně vracela. Žádám pouze svolení kroku vážného významu.. Jakoby počítal každou kapku krve, jež kvapí zatopiti Markétin mozek horečce strachu úzkosti. Dovolíte mi, abych zakončil váš román?* Neslyšela ani, pravil. Chci, aby nyní ujaly vašeho vychování klášterní sestry... přece tolik vytrpěly! Vyprávěly jí, jak jim tam dařilo: nehezké, mračivé ženy stíhaly je od brzkého jitra pozdní noci, modlitby, dlouhá napome­ nutí, modlitby, škola, modlitby, veřejně byly vylučovány ze styků ostatními, tresty zas kárná slova, řetězy výčitek. .* Opět propukla pláč.* Hleděl však přísně, jakby vyslovoval ortel. Dopíši ctihodné abatyši, paní Wid- mannovou odškodním váš neočekávaný odchod. Chci srozuměti všemi* Vstala země, sinajíc tváři, závrať šlehla myslí. Ovšem, že nebudu moci vůči nim ničeho tajiti, vše musím vylíčiti, snad i ony dopisy budu nucen jim zasiati. >Ony klášterní panny jsou dámy velmi zkušené; již mnohým vrátily lidskou úctu klid svědomí. Upřeně hleděla jeho ruku, jež nadpi­ sovala obálku: Der hochwůrdigen Abtei des Frauenklosters . kovanda: Markéta povstala.v Bylo zbytečné. též u pana Sattlera vás omluvím.. >Co chcete počítiř Řekněte mi, chcete počíti!* >Vašemu otci píši. Nenaznačím ani polovice, oč jde. Nepochopila. Ustrašena rozběhla dveřím, jakoby nimi stál její spasitel. Nechal státi, jakoby nebylo pokračoval do­ pise.; hrůzou se chvěla. Když však druhé obálce uzřela adresu svého otce, padla kolena před profesorem. Bude klášteře, bude bez svobody. Řádky vzrůstaly, nová strana . To vše, jsem zvěděl vás, radí tomu. >Slitujte se, slitujte se pro boha!« Ale Henner chladnou krví tiskl veliké roztáhlé písmo na bílý papír.286 st. Nikdo nich ničeho nezví, budete jim později vděčna za svoje štěstí. >Zařídím vše sám. »Utište sel Důvěřuji jim, zachovají toto vaše tajemství. Přemýšlela dychtivě tom, co se stane