ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 292 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
>Co chcete počítiř Řekněte mi, chcete počíti!* >Vašemu otci píši. >Zařídím vše sám.286 st. Dopíši ctihodné abatyši, paní Wid- mannovou odškodním váš neočekávaný odchod. Bude klášteře, bude bez svobody. Řádky vzrůstaly, nová strana . Dovolíte mi, abych zakončil váš román?* Neslyšela ani, pravil.* Opět propukla pláč. Nikdo nich ničeho nezví, budete jim později vděčna za svoje štěstí.* Utišila usedla velmi znavena těmi hořkými chvílemi. kovanda: Markéta povstala. Jakoby počítal každou kapku krve, jež kvapí zatopiti Markétin mozek horečce strachu úzkosti. Henner jen klidně otočil: »Vraťte se!« Byla jak bez smyslů; poslušně vracela. »Utište sel Důvěřuji jim, zachovají toto vaše tajemství. Upřeně hleděla jeho ruku, jež nadpi­ sovala obálku: Der hochwůrdigen Abtei des Frauenklosters . Nepochopila. Nenaznačím ani polovice, oč jde. — >Proč jste utíkala? Nechci vzbuditi proti vám hněv otcův.; hrůzou se chvěla. Ustrašena rozběhla dveřím, jakoby nimi stál její spasitel. Nechal státi, jakoby nebylo pokračoval do­ pise. Když však druhé obálce uzřela adresu svého otce, padla kolena před profesorem. přece tolik vytrpěly! Vyprávěly jí, jak jim tam dařilo: nehezké, mračivé ženy stíhaly je od brzkého jitra pozdní noci, modlitby, dlouhá napome­ nutí, modlitby, škola, modlitby, veřejně byly vylučovány ze styků ostatními, tresty zas kárná slova, řetězy výčitek. Ovšem, že nebudu moci vůči nim ničeho tajiti, vše musím vylíčiti, snad i ony dopisy budu nucen jim zasiati.. >Slitujte se, slitujte se pro boha!« Ale Henner chladnou krví tiskl veliké roztáhlé písmo na bílý papír. též u pana Sattlera vás omluvím. . To vše, jsem zvěděl vás, radí tomu.* Hleděl však přísně, jakby vyslovoval ortel. Žádám pouze svolení kroku vážného významu. Přemýšlela dychtivě tom, co se stane. Znala několik dívek, jež odsouzeny byly tomuto zlému trestu; nebyla však ani tak veliká jejich vina, snad tvrdošíjnost, ne- zbožnost, nepořádnost... >Ony klášterní panny jsou dámy velmi zkušené; již mnohým vrátily lidskou úctu klid svědomí. Chci, aby nyní ujaly vašeho vychování klášterní sestry..v Bylo zbytečné. Chci srozuměti všemi* Vstala země, sinajíc tváři, závrať šlehla myslí