Přemýšlela dychtivě tom, co
se stane.. též
u pana Sattlera vás omluvím.
>Ony klášterní panny jsou dámy velmi zkušené; již
mnohým vrátily lidskou úctu klid svědomí.*
Utišila usedla velmi znavena těmi hořkými chvílemi.. Jakoby počítal každou kapku krve, jež kvapí zatopiti
Markétin mozek horečce strachu úzkosti. přece tolik vytrpěly! Vyprávěly
jí, jak jim tam dařilo: nehezké, mračivé ženy stíhaly je
od brzkého jitra pozdní noci, modlitby, dlouhá napome
nutí, modlitby, škola, modlitby, veřejně byly vylučovány ze
styků ostatními, tresty zas kárná slova, řetězy výčitek. kovanda:
Markéta povstala.
Nechal státi, jakoby nebylo pokračoval do
pise.
Nepochopila.v Bylo zbytečné.286 st. Upřeně hleděla jeho ruku, jež nadpi
sovala obálku: Der hochwůrdigen Abtei des Frauenklosters . Řádky vzrůstaly, nová strana .* Hleděl však přísně, jakby vyslovoval ortel.
To vše, jsem zvěděl vás, radí tomu.*
Opět propukla pláč.
Henner jen klidně otočil: »Vraťte se!«
Byla jak bez smyslů; poslušně vracela.
. Bude klášteře, bude bez svobody.. Nenaznačím ani polovice, oč
jde. Dopíši ctihodné abatyši, paní Wid-
mannovou odškodním váš neočekávaný odchod. >Slitujte se, slitujte se
pro boha!«
Ale Henner chladnou krví tiskl veliké roztáhlé písmo
na bílý papír.
>Co chcete počítiř Řekněte mi, chcete počíti!*
>Vašemu otci píši. Ovšem, že
nebudu moci vůči nim ničeho tajiti, vše musím vylíčiti, snad
i ony dopisy budu nucen jim zasiati.
Když však druhé obálce uzřela adresu svého otce,
padla kolena před profesorem. Znala
několik dívek, jež odsouzeny byly tomuto zlému trestu;
nebyla však ani tak veliká jejich vina, snad tvrdošíjnost, ne-
zbožnost, nepořádnost.
Ustrašena rozběhla dveřím, jakoby nimi stál její
spasitel.; hrůzou se
chvěla. —
>Proč jste utíkala? Nechci vzbuditi proti vám hněv
otcův.
>Zařídím vše sám. Chci srozuměti všemi*
Vstala země, sinajíc tváři, závrať šlehla myslí. Dovolíte mi, abych zakončil
váš román?*
Neslyšela ani, pravil. Žádám pouze svolení kroku vážného významu.
Chci, aby nyní ujaly vašeho vychování klášterní sestry.
Nikdo nich ničeho nezví, budete jim později vděčna za
svoje štěstí.
»Utište sel Důvěřuji jim, zachovají toto vaše tajemství.
