.*
Utišila usedla velmi znavena těmi hořkými chvílemi.
Nikdo nich ničeho nezví, budete jim později vděčna za
svoje štěstí. Jakoby počítal každou kapku krve, jež kvapí zatopiti
Markétin mozek horečce strachu úzkosti.
Nepochopila..286 st. též
u pana Sattlera vás omluvím. Bude klášteře, bude bez svobody. Upřeně hleděla jeho ruku, jež nadpi
sovala obálku: Der hochwůrdigen Abtei des Frauenklosters .
»Utište sel Důvěřuji jim, zachovají toto vaše tajemství. Žádám pouze svolení kroku vážného významu. Nenaznačím ani polovice, oč
jde.
>Ony klášterní panny jsou dámy velmi zkušené; již
mnohým vrátily lidskou úctu klid svědomí.
To vše, jsem zvěděl vás, radí tomu.
>Co chcete počítiř Řekněte mi, chcete počíti!*
>Vašemu otci píši.; hrůzou se
chvěla. Chci srozuměti všemi*
Vstala země, sinajíc tváři, závrať šlehla myslí.* Hleděl však přísně, jakby vyslovoval ortel.
Ustrašena rozběhla dveřím, jakoby nimi stál její
spasitel. Přemýšlela dychtivě tom, co
se stane.*
Opět propukla pláč.. kovanda:
Markéta povstala..v Bylo zbytečné.
Henner jen klidně otočil: »Vraťte se!«
Byla jak bez smyslů; poslušně vracela..
Chci, aby nyní ujaly vašeho vychování klášterní sestry. Ovšem, že
nebudu moci vůči nim ničeho tajiti, vše musím vylíčiti, snad
i ony dopisy budu nucen jim zasiati. >Slitujte se, slitujte se
pro boha!«
Ale Henner chladnou krví tiskl veliké roztáhlé písmo
na bílý papír.
Když však druhé obálce uzřela adresu svého otce,
padla kolena před profesorem.
Nechal státi, jakoby nebylo pokračoval do
pise. přece tolik vytrpěly! Vyprávěly
jí, jak jim tam dařilo: nehezké, mračivé ženy stíhaly je
od brzkého jitra pozdní noci, modlitby, dlouhá napome
nutí, modlitby, škola, modlitby, veřejně byly vylučovány ze
styků ostatními, tresty zas kárná slova, řetězy výčitek.
>Zařídím vše sám. Znala
několik dívek, jež odsouzeny byly tomuto zlému trestu;
nebyla však ani tak veliká jejich vina, snad tvrdošíjnost, ne-
zbožnost, nepořádnost. Dovolíte mi, abych zakončil
váš román?*
Neslyšela ani, pravil. —
>Proč jste utíkala? Nechci vzbuditi proti vám hněv
otcův. Řádky vzrůstaly, nová strana . Dopíši ctihodné abatyši, paní Wid-
mannovou odškodním váš neočekávaný odchod
