*
Utišila usedla velmi znavena těmi hořkými chvílemi..*
Opět propukla pláč. Jakoby počítal každou kapku krve, jež kvapí zatopiti
Markétin mozek horečce strachu úzkosti.; hrůzou se
chvěla.
Nikdo nich ničeho nezví, budete jim později vděčna za
svoje štěstí. kovanda:
Markéta povstala..
Ustrašena rozběhla dveřím, jakoby nimi stál její
spasitel. Žádám pouze svolení kroku vážného významu. Řádky vzrůstaly, nová strana .
>Co chcete počítiř Řekněte mi, chcete počíti!*
>Vašemu otci píši.
Chci, aby nyní ujaly vašeho vychování klášterní sestry. též
u pana Sattlera vás omluvím.
>Zařídím vše sám. Dovolíte mi, abych zakončil
váš román?*
Neslyšela ani, pravil. Znala
několik dívek, jež odsouzeny byly tomuto zlému trestu;
nebyla však ani tak veliká jejich vina, snad tvrdošíjnost, ne-
zbožnost, nepořádnost.* Hleděl však přísně, jakby vyslovoval ortel.
»Utište sel Důvěřuji jim, zachovají toto vaše tajemství. —
>Proč jste utíkala? Nechci vzbuditi proti vám hněv
otcův. Přemýšlela dychtivě tom, co
se stane.
Nepochopila.
Nechal státi, jakoby nebylo pokračoval do
pise..
>Ony klášterní panny jsou dámy velmi zkušené; již
mnohým vrátily lidskou úctu klid svědomí.286 st. Upřeně hleděla jeho ruku, jež nadpi
sovala obálku: Der hochwůrdigen Abtei des Frauenklosters . přece tolik vytrpěly! Vyprávěly
jí, jak jim tam dařilo: nehezké, mračivé ženy stíhaly je
od brzkého jitra pozdní noci, modlitby, dlouhá napome
nutí, modlitby, škola, modlitby, veřejně byly vylučovány ze
styků ostatními, tresty zas kárná slova, řetězy výčitek. Chci srozuměti všemi*
Vstala země, sinajíc tváři, závrať šlehla myslí. >Slitujte se, slitujte se
pro boha!«
Ale Henner chladnou krví tiskl veliké roztáhlé písmo
na bílý papír. Dopíši ctihodné abatyši, paní Wid-
mannovou odškodním váš neočekávaný odchod. Nenaznačím ani polovice, oč
jde.
Henner jen klidně otočil: »Vraťte se!«
Byla jak bez smyslů; poslušně vracela..v Bylo zbytečné. Ovšem, že
nebudu moci vůči nim ničeho tajiti, vše musím vylíčiti, snad
i ony dopisy budu nucen jim zasiati. Bude klášteře, bude bez svobody.
Když však druhé obálce uzřela adresu svého otce,
padla kolena před profesorem.
.
To vše, jsem zvěděl vás, radí tomu
