ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 292 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ustrašena rozběhla dveřím, jakoby nimi stál její spasitel. též u pana Sattlera vás omluvím. Znala několik dívek, jež odsouzeny byly tomuto zlému trestu; nebyla však ani tak veliká jejich vina, snad tvrdošíjnost, ne- zbožnost, nepořádnost. přece tolik vytrpěly! Vyprávěly jí, jak jim tam dařilo: nehezké, mračivé ženy stíhaly je od brzkého jitra pozdní noci, modlitby, dlouhá napome­ nutí, modlitby, škola, modlitby, veřejně byly vylučovány ze styků ostatními, tresty zas kárná slova, řetězy výčitek. »Utište sel Důvěřuji jim, zachovají toto vaše tajemství. . Nepochopila.* Opět propukla pláč. Nenaznačím ani polovice, oč jde. >Co chcete počítiř Řekněte mi, chcete počíti!* >Vašemu otci píši. Žádám pouze svolení kroku vážného významu. Jakoby počítal každou kapku krve, jež kvapí zatopiti Markétin mozek horečce strachu úzkosti. Ovšem, že nebudu moci vůči nim ničeho tajiti, vše musím vylíčiti, snad i ony dopisy budu nucen jim zasiati. Když však druhé obálce uzřela adresu svého otce, padla kolena před profesorem. — >Proč jste utíkala? Nechci vzbuditi proti vám hněv otcův. Dovolíte mi, abych zakončil váš román?* Neslyšela ani, pravil. Chci srozuměti všemi* Vstala země, sinajíc tváři, závrať šlehla myslí. >Zařídím vše sám.286 st. To vše, jsem zvěděl vás, radí tomu.v Bylo zbytečné. Henner jen klidně otočil: »Vraťte se!« Byla jak bez smyslů; poslušně vracela. Řádky vzrůstaly, nová strana . Nikdo nich ničeho nezví, budete jim později vděčna za svoje štěstí.; hrůzou se chvěla.* Hleděl však přísně, jakby vyslovoval ortel.. Dopíši ctihodné abatyši, paní Wid- mannovou odškodním váš neočekávaný odchod. >Slitujte se, slitujte se pro boha!« Ale Henner chladnou krví tiskl veliké roztáhlé písmo na bílý papír.. >Ony klášterní panny jsou dámy velmi zkušené; již mnohým vrátily lidskou úctu klid svědomí.* Utišila usedla velmi znavena těmi hořkými chvílemi. Chci, aby nyní ujaly vašeho vychování klášterní sestry. Nechal státi, jakoby nebylo pokračoval do­ pise. Upřeně hleděla jeho ruku, jež nadpi­ sovala obálku: Der hochwůrdigen Abtei des Frauenklosters . Bude klášteře, bude bez svobody. kovanda: Markéta povstala.. Přemýšlela dychtivě tom, co se stane.