>Co chcete počítiř Řekněte mi, chcete počíti!*
>Vašemu otci píši.
>Zařídím vše sám.286 st. Dopíši ctihodné abatyši, paní Wid-
mannovou odškodním váš neočekávaný odchod. Bude klášteře, bude bez svobody. Řádky vzrůstaly, nová strana . Dovolíte mi, abych zakončil
váš román?*
Neslyšela ani, pravil.*
Opět propukla pláč.
Nikdo nich ničeho nezví, budete jim později vděčna za
svoje štěstí.*
Utišila usedla velmi znavena těmi hořkými chvílemi. kovanda:
Markéta povstala. Jakoby počítal každou kapku krve, jež kvapí zatopiti
Markétin mozek horečce strachu úzkosti.
Henner jen klidně otočil: »Vraťte se!«
Byla jak bez smyslů; poslušně vracela.
»Utište sel Důvěřuji jim, zachovají toto vaše tajemství. Upřeně hleděla jeho ruku, jež nadpi
sovala obálku: Der hochwůrdigen Abtei des Frauenklosters .
Nepochopila. Nenaznačím ani polovice, oč
jde. —
>Proč jste utíkala? Nechci vzbuditi proti vám hněv
otcův.; hrůzou se
chvěla.
Ustrašena rozběhla dveřím, jakoby nimi stál její
spasitel.
Nechal státi, jakoby nebylo pokračoval do
pise.
Když však druhé obálce uzřela adresu svého otce,
padla kolena před profesorem. přece tolik vytrpěly! Vyprávěly
jí, jak jim tam dařilo: nehezké, mračivé ženy stíhaly je
od brzkého jitra pozdní noci, modlitby, dlouhá napome
nutí, modlitby, škola, modlitby, veřejně byly vylučovány ze
styků ostatními, tresty zas kárná slova, řetězy výčitek. Ovšem, že
nebudu moci vůči nim ničeho tajiti, vše musím vylíčiti, snad
i ony dopisy budu nucen jim zasiati.. >Slitujte se, slitujte se
pro boha!«
Ale Henner chladnou krví tiskl veliké roztáhlé písmo
na bílý papír. též
u pana Sattlera vás omluvím.
.
To vše, jsem zvěděl vás, radí tomu.* Hleděl však přísně, jakby vyslovoval ortel. Žádám pouze svolení kroku vážného významu. Přemýšlela dychtivě tom, co
se stane. Znala
několik dívek, jež odsouzeny byly tomuto zlému trestu;
nebyla však ani tak veliká jejich vina, snad tvrdošíjnost, ne-
zbožnost, nepořádnost...
>Ony klášterní panny jsou dámy velmi zkušené; již
mnohým vrátily lidskou úctu klid svědomí.
Chci, aby nyní ujaly vašeho vychování klášterní sestry..v Bylo zbytečné. Chci srozuměti všemi*
Vstala země, sinajíc tváři, závrať šlehla myslí