>Ustaňte průhledné lži! Odkud vzal pasus:
. 285
I
Jeho otec venkovským notářem, není-liž pravda?* dodal
s drsným, výstražným smíchem. Kde jste byla noci?*
Pohled její ustrnul, slzy vyschly úžasem jejích očích,
k »Teta vaše Módlingu vás toho dne neuzřela. Neod-
| pověděla jsem naň.
>Co mohu říci? Ráčil jste uvěřiti pomluvám, jež proti
j mně zvedly..r
NA SKŘIPCI. Dopsala
' již..!< —
>A nyní dopis dne 22. Miláček
odjížděl několik dní vás, byla teskná chvíle, sblíživá —
obdařila jste nejvyšším, vrcholila jste oddaností. Datován Lávě.«
Utrpení duše zvýšilo zoufalství.* Potom jala těžce štkáti. Jak si
přejete!*
>Nemůžete mluviti přátelské radě! jest ukrutnost,
nemilosrdenství!*
Dr. Neodvážil jsem vkročiti svého bytu.* Vstal Šel stojanu, kdež visel jeho světlý
• svrchník.*
i »Jste nenapravitelná! Dovolte, abych vám pochlubil
r dokumentem. Kde jste byla noci?*
Markéta ohlížela plachou úzkostí. .
20. Henner již neodpověděl; obrátil chladně křeslo ke
stolku, vzal zásuvky obálku listovní papír chystal
se psáti.. bílém loži, jež vás ví
talo . Kdyby vykřikla . června udala jste paní Widmannové, odjíždíte tetě
do Modlingu. Ani
svého těla jste neodepřela.
.
» Markéta stopovala zděšeným zrakem, ruce úzkostí
spjala nad ňadry. Což není ni
koho, kdo osvobodil? Kde teta, služebné?
Pokračoval, mrazivě přizvukuje každé slovo: tomto
dopise jest zmínka hotelu, prvním jitru, jež jste pozdravili
společně tichým úsměvem. Přirozeně, přirozeně.
Zamítala tvrdošíjně, nevědouc, již měla říci: >Byl
to první poslední dopis, jejž odvážil zasiati.
Ukázal náslov podpis milostného dopisu modrém
papíře.
>Chtěl jsem vám vyjiti přátelskou radou vstříc. měsíce června. Šakalí pohled,
s nímž setkal bolestný její zrak, rozčilil prudkému
hněvu: »Jtst ohavné, pane doktore; tak stíháte ubohé děvče!
Dopisy jste ukradl, slídil jste jako detektiv, jehož čeká
veliká odměna Hanebné jest to, pane doktore!« Resigno-
vaně sklonila hlavu hrudi. Celou noc jsem
probloudil opuštěnými ulicemi, stále svých rtech cítě Vaše
políbení.
