Jak si
přejete!*
>Nemůžete mluviti přátelské radě! jest ukrutnost,
nemilosrdenství!*
Dr. 285
I
Jeho otec venkovským notářem, není-liž pravda?* dodal
s drsným, výstražným smíchem.
20. bílém loži, jež vás ví
talo .
.!< —
>A nyní dopis dne 22. ..* Vstal Šel stojanu, kdež visel jeho světlý
• svrchník. Dopsala
' již.* Potom jala těžce štkáti.
» Markéta stopovala zděšeným zrakem, ruce úzkostí
spjala nad ňadry.
Zamítala tvrdošíjně, nevědouc, již měla říci: >Byl
to první poslední dopis, jejž odvážil zasiati. Ani
svého těla jste neodepřela. Datován Lávě. Celou noc jsem
probloudil opuštěnými ulicemi, stále svých rtech cítě Vaše
políbení. Šakalí pohled,
s nímž setkal bolestný její zrak, rozčilil prudkému
hněvu: »Jtst ohavné, pane doktore; tak stíháte ubohé děvče!
Dopisy jste ukradl, slídil jste jako detektiv, jehož čeká
veliká odměna Hanebné jest to, pane doktore!« Resigno-
vaně sklonila hlavu hrudi. Henner již neodpověděl; obrátil chladně křeslo ke
stolku, vzal zásuvky obálku listovní papír chystal
se psáti.«
Utrpení duše zvýšilo zoufalství.r
NA SKŘIPCI. Kde jste byla noci?*
Pohled její ustrnul, slzy vyschly úžasem jejích očích,
k »Teta vaše Módlingu vás toho dne neuzřela.. Přirozeně, přirozeně.
>Chtěl jsem vám vyjiti přátelskou radou vstříc. června udala jste paní Widmannové, odjíždíte tetě
do Modlingu. Kde jste byla noci?*
Markéta ohlížela plachou úzkostí.. Miláček
odjížděl několik dní vás, byla teskná chvíle, sblíživá —
obdařila jste nejvyšším, vrcholila jste oddaností. Neod-
| pověděla jsem naň. Kdyby vykřikla .
Ukázal náslov podpis milostného dopisu modrém
papíře. Což není ni
koho, kdo osvobodil? Kde teta, služebné?
Pokračoval, mrazivě přizvukuje každé slovo: tomto
dopise jest zmínka hotelu, prvním jitru, jež jste pozdravili
společně tichým úsměvem. měsíce června. Neodvážil jsem vkročiti svého bytu.*
i »Jste nenapravitelná! Dovolte, abych vám pochlubil
r dokumentem..
>Ustaňte průhledné lži! Odkud vzal pasus:
.
>Co mohu říci? Ráčil jste uvěřiti pomluvám, jež proti
j mně zvedly
