Kde jste byla noci?*
Markéta ohlížela plachou úzkostí.
>Co mohu říci? Ráčil jste uvěřiti pomluvám, jež proti
j mně zvedly.
20.!< —
>A nyní dopis dne 22. Miláček
odjížděl několik dní vás, byla teskná chvíle, sblíživá —
obdařila jste nejvyšším, vrcholila jste oddaností.*
i »Jste nenapravitelná! Dovolte, abych vám pochlubil
r dokumentem. Což není ni
koho, kdo osvobodil? Kde teta, služebné?
Pokračoval, mrazivě přizvukuje každé slovo: tomto
dopise jest zmínka hotelu, prvním jitru, jež jste pozdravili
společně tichým úsměvem. června udala jste paní Widmannové, odjíždíte tetě
do Modlingu.
>Chtěl jsem vám vyjiti přátelskou radou vstříc.
Ukázal náslov podpis milostného dopisu modrém
papíře. Jak si
přejete!*
>Nemůžete mluviti přátelské radě! jest ukrutnost,
nemilosrdenství!*
Dr.«
Utrpení duše zvýšilo zoufalství. Kdyby vykřikla .... 285
I
Jeho otec venkovským notářem, není-liž pravda?* dodal
s drsným, výstražným smíchem. Neod-
| pověděla jsem naň.
>Ustaňte průhledné lži! Odkud vzal pasus:
. Dopsala
' již. Henner již neodpověděl; obrátil chladně křeslo ke
stolku, vzal zásuvky obálku listovní papír chystal
se psáti. Celou noc jsem
probloudil opuštěnými ulicemi, stále svých rtech cítě Vaše
políbení. Datován Lávě.
Zamítala tvrdošíjně, nevědouc, již měla říci: >Byl
to první poslední dopis, jejž odvážil zasiati.
. . Šakalí pohled,
s nímž setkal bolestný její zrak, rozčilil prudkému
hněvu: »Jtst ohavné, pane doktore; tak stíháte ubohé děvče!
Dopisy jste ukradl, slídil jste jako detektiv, jehož čeká
veliká odměna Hanebné jest to, pane doktore!« Resigno-
vaně sklonila hlavu hrudi. Ani
svého těla jste neodepřela.* Vstal Šel stojanu, kdež visel jeho světlý
• svrchník.* Potom jala těžce štkáti. Přirozeně, přirozeně.
» Markéta stopovala zděšeným zrakem, ruce úzkostí
spjala nad ňadry. Kde jste byla noci?*
Pohled její ustrnul, slzy vyschly úžasem jejích očích,
k »Teta vaše Módlingu vás toho dne neuzřela. Neodvážil jsem vkročiti svého bytu. bílém loži, jež vás ví
talo ..r
NA SKŘIPCI. měsíce června
