Ani
svého těla jste neodepřela.
>Chtěl jsem vám vyjiti přátelskou radou vstříc..«
Utrpení duše zvýšilo zoufalství.*
i »Jste nenapravitelná! Dovolte, abych vám pochlubil
r dokumentem.!< —
>A nyní dopis dne 22..
. 285
I
Jeho otec venkovským notářem, není-liž pravda?* dodal
s drsným, výstražným smíchem. Jak si
přejete!*
>Nemůžete mluviti přátelské radě! jest ukrutnost,
nemilosrdenství!*
Dr.
>Co mohu říci? Ráčil jste uvěřiti pomluvám, jež proti
j mně zvedly. Kdyby vykřikla . Kde jste byla noci?*
Pohled její ustrnul, slzy vyschly úžasem jejích očích,
k »Teta vaše Módlingu vás toho dne neuzřela.. Henner již neodpověděl; obrátil chladně křeslo ke
stolku, vzal zásuvky obálku listovní papír chystal
se psáti. Celou noc jsem
probloudil opuštěnými ulicemi, stále svých rtech cítě Vaše
políbení. Neodvážil jsem vkročiti svého bytu. Což není ni
koho, kdo osvobodil? Kde teta, služebné?
Pokračoval, mrazivě přizvukuje každé slovo: tomto
dopise jest zmínka hotelu, prvním jitru, jež jste pozdravili
společně tichým úsměvem. Kde jste byla noci?*
Markéta ohlížela plachou úzkostí..
>Ustaňte průhledné lži! Odkud vzal pasus:
. Miláček
odjížděl několik dní vás, byla teskná chvíle, sblíživá —
obdařila jste nejvyšším, vrcholila jste oddaností.
20. Neod-
| pověděla jsem naň. .
Zamítala tvrdošíjně, nevědouc, již měla říci: >Byl
to první poslední dopis, jejž odvážil zasiati.r
NA SKŘIPCI. Přirozeně, přirozeně. června udala jste paní Widmannové, odjíždíte tetě
do Modlingu. Datován Lávě.
Ukázal náslov podpis milostného dopisu modrém
papíře. bílém loži, jež vás ví
talo .* Potom jala těžce štkáti. Dopsala
' již. Šakalí pohled,
s nímž setkal bolestný její zrak, rozčilil prudkému
hněvu: »Jtst ohavné, pane doktore; tak stíháte ubohé děvče!
Dopisy jste ukradl, slídil jste jako detektiv, jehož čeká
veliká odměna Hanebné jest to, pane doktore!« Resigno-
vaně sklonila hlavu hrudi.
» Markéta stopovala zděšeným zrakem, ruce úzkostí
spjala nad ňadry. měsíce června.* Vstal Šel stojanu, kdež visel jeho světlý
• svrchník
