.. Kde jste byla noci?*
Pohled její ustrnul, slzy vyschly úžasem jejích očích,
k »Teta vaše Módlingu vás toho dne neuzřela. . Dopsala
' již. Jak si
přejete!*
>Nemůžete mluviti přátelské radě! jest ukrutnost,
nemilosrdenství!*
Dr.
20. bílém loži, jež vás ví
talo . Datován Lávě.
>Chtěl jsem vám vyjiti přátelskou radou vstříc.r
NA SKŘIPCI. Neodvážil jsem vkročiti svého bytu.
. Kde jste byla noci?*
Markéta ohlížela plachou úzkostí.. Ani
svého těla jste neodepřela. Neod-
| pověděla jsem naň. Henner již neodpověděl; obrátil chladně křeslo ke
stolku, vzal zásuvky obálku listovní papír chystal
se psáti.* Vstal Šel stojanu, kdež visel jeho světlý
• svrchník.
>Co mohu říci? Ráčil jste uvěřiti pomluvám, jež proti
j mně zvedly. Miláček
odjížděl několik dní vás, byla teskná chvíle, sblíživá —
obdařila jste nejvyšším, vrcholila jste oddaností.
» Markéta stopovala zděšeným zrakem, ruce úzkostí
spjala nad ňadry. Což není ni
koho, kdo osvobodil? Kde teta, služebné?
Pokračoval, mrazivě přizvukuje každé slovo: tomto
dopise jest zmínka hotelu, prvním jitru, jež jste pozdravili
společně tichým úsměvem. Přirozeně, přirozeně. 285
I
Jeho otec venkovským notářem, není-liž pravda?* dodal
s drsným, výstražným smíchem.«
Utrpení duše zvýšilo zoufalství. Kdyby vykřikla . měsíce června..!< —
>A nyní dopis dne 22.* Potom jala těžce štkáti.
Zamítala tvrdošíjně, nevědouc, již měla říci: >Byl
to první poslední dopis, jejž odvážil zasiati.
>Ustaňte průhledné lži! Odkud vzal pasus:
. Šakalí pohled,
s nímž setkal bolestný její zrak, rozčilil prudkému
hněvu: »Jtst ohavné, pane doktore; tak stíháte ubohé děvče!
Dopisy jste ukradl, slídil jste jako detektiv, jehož čeká
veliká odměna Hanebné jest to, pane doktore!« Resigno-
vaně sklonila hlavu hrudi. června udala jste paní Widmannové, odjíždíte tetě
do Modlingu.
Ukázal náslov podpis milostného dopisu modrém
papíře. Celou noc jsem
probloudil opuštěnými ulicemi, stále svých rtech cítě Vaše
políbení.*
i »Jste nenapravitelná! Dovolte, abych vám pochlubil
r dokumentem
