Co znamenalo, kdybyste ironisovala tento majetek m
dobrodružnými choutkami ř«
Markéta již slzela.284 ST. KOVANDA:
vám mohl uděliti několik prospěšných rad.«
Pokusila lež: >To vše není jediném . Vyvyšovati nenáhle posléze
našel bych ctihodnou rodinu, jež vás přijala láskou jako
nevěstu svého syna.
Dovedete přec posouditi svoji sestru Annu! Ačkoliv teprve
dvacetiletá, již jakoby skály vyrostla. Před několika dny jsem dověděl, vysmí
váte mojí péči vás!*
>Není tomu tak, račte uvěřiti! Nikdy bych neod
vážila!«
>Pravil jsem, jste vysmála mojí péči vás ne
tvrdíte snad, mluvím piano jsem informován. Při
cházíte pozdě večer domů!*
Vzhlédla, jakoby byla raněna. Cítím sice
oprávněn říditi vaše jednání prostými příkazy pokládám
však prospěšnější, vyjiti vám vlídným slovem vstříc. Agituje pro odboj všemu pořádku ve
vysokoškolských spolcích, patří mezi nespokojené mluvky.*
Henner neslyšel těchto bázlivě Šeptaných slov.
>Nechápete souvislosti. Vypravoval mi, loňského roku uložil pro své děti
ztěží 200 zl. Avšak ani při tom nuzování —
znáte snad lépe ten život než není naděje zbohat
nutí. mladíkem, jenž dosud
ani studií nedokončil, nad jest podivných mravů, stýkáte 4
k večerním toulkám, nacházíte jitra před svým obydlím.
Pamatujete se, záměry zcela spravedlivými ujal jsem
se vaší budoucnosti.. Jmenuje Richard Sattler, technik
ve čtvrtém roce.
»Počínáte jako velká dáma. Váš otec přičinlivý pracovitý, Šetrný, rozkutá každou
hroudu poli, aby osení volně bujně vzrůstalo země,
dře pro každou skyvu. vše jsem pomýšlel, byl bych nešetřil
věnem. Moje dobročinnost daleka
chtěla zachytiti vaše štěstí. >Připomněl jsem vám již, že
jsem dobře informován. Nepodřizovat! vše vlastní své
vůli. Chtěl jsem vás vysvobodit úmorného
života, onoho otročení boží přírodě, jímž duše dřevnatí. Jest záložním důstojníkem, procházel se
s vámi uniformě.
. »Měla
byste vážně hleděti život. Tak těžké jsou, Markéto, chvíle vašeho otce. >Byla jsem vám vždycky vděčna. Přichystal jsem
vám jasný pohodlný život: pohráváte několika knihami,
volné chvíle utěšujete hrou zpěvem, máte příležitost po-
znati krásu umění!*
Markéta neodvážila vzhlédnouti, seděla skromně, ruce
svisly kolenoum, sehnuta, pokorně jako křepelka pod ří
tící skálou.zrnu pravdou!*
Ponížil její odvážný pohled
