Tak těžké jsou, Markéto, chvíle vašeho otce.*
Henner neslyšel těchto bázlivě Šeptaných slov. Vypravoval mi, loňského roku uložil pro své děti
ztěží 200 zl. >Připomněl jsem vám již, že
jsem dobře informován. >Byla jsem vám vždycky vděčna.zrnu pravdou!*
Ponížil její odvážný pohled. Nepodřizovat! vše vlastní své
vůli.284 ST.
. Jest záložním důstojníkem, procházel se
s vámi uniformě.
Dovedete přec posouditi svoji sestru Annu! Ačkoliv teprve
dvacetiletá, již jakoby skály vyrostla. vše jsem pomýšlel, byl bych nešetřil
věnem.
Co znamenalo, kdybyste ironisovala tento majetek m
dobrodružnými choutkami ř«
Markéta již slzela. mladíkem, jenž dosud
ani studií nedokončil, nad jest podivných mravů, stýkáte 4
k večerním toulkám, nacházíte jitra před svým obydlím. Přichystal jsem
vám jasný pohodlný život: pohráváte několika knihami,
volné chvíle utěšujete hrou zpěvem, máte příležitost po-
znati krásu umění!*
Markéta neodvážila vzhlédnouti, seděla skromně, ruce
svisly kolenoum, sehnuta, pokorně jako křepelka pod ří
tící skálou.
»Počínáte jako velká dáma. Chtěl jsem vás vysvobodit úmorného
života, onoho otročení boží přírodě, jímž duše dřevnatí. Cítím sice
oprávněn říditi vaše jednání prostými příkazy pokládám
však prospěšnější, vyjiti vám vlídným slovem vstříc. Váš otec přičinlivý pracovitý, Šetrný, rozkutá každou
hroudu poli, aby osení volně bujně vzrůstalo země,
dře pro každou skyvu..
>Nechápete souvislosti. KOVANDA:
vám mohl uděliti několik prospěšných rad.
Pamatujete se, záměry zcela spravedlivými ujal jsem
se vaší budoucnosti. Vyvyšovati nenáhle posléze
našel bych ctihodnou rodinu, jež vás přijala láskou jako
nevěstu svého syna. »Měla
byste vážně hleděti život. Avšak ani při tom nuzování —
znáte snad lépe ten život než není naděje zbohat
nutí. Při
cházíte pozdě večer domů!*
Vzhlédla, jakoby byla raněna. Před několika dny jsem dověděl, vysmí
váte mojí péči vás!*
>Není tomu tak, račte uvěřiti! Nikdy bych neod
vážila!«
>Pravil jsem, jste vysmála mojí péči vás ne
tvrdíte snad, mluvím piano jsem informován. Agituje pro odboj všemu pořádku ve
vysokoškolských spolcích, patří mezi nespokojené mluvky. Moje dobročinnost daleka
chtěla zachytiti vaše štěstí.«
Pokusila lež: >To vše není jediném . Jmenuje Richard Sattler, technik
ve čtvrtém roce
