ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 290 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Co znamenalo, kdybyste ironisovala tento majetek m dobrodružnými choutkami ř« Markéta již slzela. Jest záložním důstojníkem, procházel se s vámi uniformě. Jmenuje Richard Sattler, technik ve čtvrtém roce.* Henner neslyšel těchto bázlivě Šeptaných slov. Pamatujete se, záměry zcela spravedlivými ujal jsem se vaší budoucnosti. Dovedete přec posouditi svoji sestru Annu! Ačkoliv teprve dvacetiletá, již jakoby skály vyrostla. >Připomněl jsem vám již, že jsem dobře informován. Váš otec přičinlivý pracovitý, Šetrný, rozkutá každou hroudu poli, aby osení volně bujně vzrůstalo země, dře pro každou skyvu. Cítím sice oprávněn říditi vaše jednání prostými příkazy pokládám však prospěšnější, vyjiti vám vlídným slovem vstříc. Moje dobročinnost daleka chtěla zachytiti vaše štěstí. Agituje pro odboj všemu pořádku ve vysokoškolských spolcích, patří mezi nespokojené mluvky. >Nechápete souvislosti. >Byla jsem vám vždycky vděčna. Při­ cházíte pozdě večer domů!* Vzhlédla, jakoby byla raněna. Vyvyšovati nenáhle posléze našel bych ctihodnou rodinu, jež vás přijala láskou jako nevěstu svého syna. Chtěl jsem vás vysvobodit úmorného života, onoho otročení boží přírodě, jímž duše dřevnatí. .« Pokusila lež: >To vše není jediném . Přichystal jsem vám jasný pohodlný život: pohráváte několika knihami, volné chvíle utěšujete hrou zpěvem, máte příležitost po- znati krásu umění!* Markéta neodvážila vzhlédnouti, seděla skromně, ruce svisly kolenoum, sehnuta, pokorně jako křepelka pod ří­ tící skálou. mladíkem, jenž dosud ani studií nedokončil, nad jest podivných mravů, stýkáte 4 k večerním toulkám, nacházíte jitra před svým obydlím.. Vypravoval mi, loňského roku uložil pro své děti ztěží 200 zl. Tak těžké jsou, Markéto, chvíle vašeho otce. vše jsem pomýšlel, byl bych nešetřil věnem. Před několika dny jsem dověděl, vysmí­ váte mojí péči vás!* >Není tomu tak, račte uvěřiti! Nikdy bych neod­ vážila!« >Pravil jsem, jste vysmála mojí péči vás ne­ tvrdíte snad, mluvím piano jsem informován. »Měla byste vážně hleděti život. »Počínáte jako velká dáma.zrnu pravdou!* Ponížil její odvážný pohled. Avšak ani při tom nuzování — znáte snad lépe ten život než není naděje zbohat­ nutí.284 ST. KOVANDA: vám mohl uděliti několik prospěšných rad. Nepodřizovat! vše vlastní své­ vůli