Pamatujete se, záměry zcela spravedlivými ujal jsem
se vaší budoucnosti.284 ST.«
Pokusila lež: >To vše není jediném . Tak těžké jsou, Markéto, chvíle vašeho otce.
»Počínáte jako velká dáma. Přichystal jsem
vám jasný pohodlný život: pohráváte několika knihami,
volné chvíle utěšujete hrou zpěvem, máte příležitost po-
znati krásu umění!*
Markéta neodvážila vzhlédnouti, seděla skromně, ruce
svisly kolenoum, sehnuta, pokorně jako křepelka pod ří
tící skálou.
. Vyvyšovati nenáhle posléze
našel bych ctihodnou rodinu, jež vás přijala láskou jako
nevěstu svého syna. >Byla jsem vám vždycky vděčna. vše jsem pomýšlel, byl bych nešetřil
věnem.*
Henner neslyšel těchto bázlivě Šeptaných slov. »Měla
byste vážně hleděti život. KOVANDA:
vám mohl uděliti několik prospěšných rad.
Co znamenalo, kdybyste ironisovala tento majetek m
dobrodružnými choutkami ř«
Markéta již slzela.
Dovedete přec posouditi svoji sestru Annu! Ačkoliv teprve
dvacetiletá, již jakoby skály vyrostla. Avšak ani při tom nuzování —
znáte snad lépe ten život než není naděje zbohat
nutí.
>Nechápete souvislosti. Cítím sice
oprávněn říditi vaše jednání prostými příkazy pokládám
však prospěšnější, vyjiti vám vlídným slovem vstříc. Jmenuje Richard Sattler, technik
ve čtvrtém roce. Váš otec přičinlivý pracovitý, Šetrný, rozkutá každou
hroudu poli, aby osení volně bujně vzrůstalo země,
dře pro každou skyvu. mladíkem, jenž dosud
ani studií nedokončil, nad jest podivných mravů, stýkáte 4
k večerním toulkám, nacházíte jitra před svým obydlím. Chtěl jsem vás vysvobodit úmorného
života, onoho otročení boží přírodě, jímž duše dřevnatí. Moje dobročinnost daleka
chtěla zachytiti vaše štěstí. Vypravoval mi, loňského roku uložil pro své děti
ztěží 200 zl. Agituje pro odboj všemu pořádku ve
vysokoškolských spolcích, patří mezi nespokojené mluvky. >Připomněl jsem vám již, že
jsem dobře informován. Nepodřizovat! vše vlastní své
vůli.zrnu pravdou!*
Ponížil její odvážný pohled. Před několika dny jsem dověděl, vysmí
váte mojí péči vás!*
>Není tomu tak, račte uvěřiti! Nikdy bych neod
vážila!«
>Pravil jsem, jste vysmála mojí péči vás ne
tvrdíte snad, mluvím piano jsem informován.. Jest záložním důstojníkem, procházel se
s vámi uniformě. Při
cházíte pozdě večer domů!*
Vzhlédla, jakoby byla raněna
