ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 288 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nejedlý mou větu, že správná deklamace není žádný znak hudbu (t. Hostinského necitoval , j^em proti deklamaci, nýbrž proto, jsem uvedeném jeho \Vtoku viděl vysvětlení povaze významu deklamace pro zpěvohru. Nejedlý rozhodně přihlásiti). Nikde jsem nemluvil nynějších textech překladů, nýbrž o >přeložíme-li si«, tom, zdali cizojazyčný text adekvátně přeložiti, aniž bylo třeba »překládati orkestr* (což je sobě horentní nonsens, zrovna tak jako věta: každý scénický kus drama podléhá zákonům dramatiky*, neboť v sobě obsahuje vnitřní odpor), nebudu ním disputovati. uměl. hudební drama) národnostně charakterisující, thesi Konopáskovu, že čeština nemá přízvuk, thesi absurdní, tom sofisma a to mistrné. Byla-li moje domněnka nesprávná, mohl bych to jen konstatovati. přijde pan Dr. Hostinským vidím ve Fibichovu scénickém melodramatu poslední konsekvenci principu hudebního dramatu? něm vidím nový útvar? Scénický melodram pan Dr. Ne­ jedlý řekne, mne nepokládá nemůže pokládat za . Dnes však logika důkazní nebuduje sebe mistrnějších sofismatech, nýbrž správných syllogismech. O tom, jakým způsobem proti mně píše, svědčí zejména toto: Napsal jsem třetím řádku své odpovědi, nejsem mluvčím kritiky naší ani sebe neodpovídám (protože jsem článek sebe nevztahoval). Pokud mluvil jsem rozkvětu hudební kritiky let sedm­ desátých osmdesátých, učinil jsem tak jen proto, abych upozornil emfatický sloh autora; tom, zdaliji znám a jak hodnotím, nemůže pan Dr. Prof. To, píše národní písni hudebním dramatu, jsem mu ani slovem nepopřel nevím, proč znova opakuje.«, kde mluví sice v témže smyslu; ale svých slov tehdejších dnes již nedrží < postoupiv empirické methody deduktivní, nebo což je u něho totéž: formalistickému dogmatismu. — tom, zdali vím deklamace, examen panu Dru Nejedlému skládati nebudu, protože není profesorem esthe- tiky nejsem zkoušeným kandidátem. vskutku se shodujeme názoru povahu esthetiky, tom jsem se přesvědčil, vyhledav »Obzor lit. Nejedlý musí bud stavěti po bok hudebnímu dramatu Wagnerovu jako stejně oprávněný (a tedy padá jeho these, hudební drama jedině opráv- néná forma zpěvohry), což jsem učinil nebo jej to on činí) vyhlásiti nejdokonalejší útvar pak padne these i jeh<K hudební drama oprávněný útvar, ježto melodram scénický pokrokovější forma, které přec musí pan Dr. Nejedlý věděti.'2s2 hoffer : Listů* Pivodových, redukuje-li pan Dr. A nedopatření, souhlasu prof