ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 281 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Myslím, hoši nepoletí již jen tak jako slepí a diví kolem radnice. Učitel předstoupí žáky před obraz rozebírá: začne zajisté polohopisné, ježto zde nalézá žáka nejvíce zásoby vědomostí, jejichž rozvíjení těší; spojí-li dílo známým listem >Obrázk.UMĚLECKÁ VÝCHOVA. archů< nebo pod. když učitel, pokračuje svém díle, odbude hodinu př. Zde není zkoušení, není opako­ vání jediný požadavek žácích: aby otevřeli oči pa­ matovali všech podrobností, viděli.) . Pardubická radnice honosí sgrafity Alešo­ vými, představujícími měšťanstvo doby vrcholu staré slávy města. dějepisnou před samými sgrafity — pak jest aspoň naděje, budoucnosti věčně nespokojení poplatníci nebudou vrtět hlavami nad záhadnou okolností, proč takové >sumy« vydávají tak zvanou podporu umění. Následky těchto školních hodin? Zůstaňme při svém příkladu, stačí tomu, aby ukázal rozdíl mezi dneškem kulturou budoucnosti. (Příště dále. Škola pestrost úkolu uloženého sama chová sobě lecco potěšujícího, budí mnohou zálibu; ale konečně jsou žáci jsou učitelé, pro které není škole radosti. Václava nebo třeba nejsnáze přístupné ilustrace obálek; a řekne mu, rodné město dílo, němž tvůrčí síla téhož umělce jest bezprostředněji vyjádřena než všem, co dosud vidělo. 275 udušuje chuť jádra. Nekřivdím asi obyvatelstvu pokročilého rozvíjejícího se města, počítám-li, stačí prsty obou rukou součet těch, kteří tom vůbec vědí, jedné ruky všecky, kterým tiché, harmonické linie, sladěné půvabnou idylu staro­ českého patricijství, také něco praví. Než, přijde pokolení, které zná školy »Husitského hejtmana*, některou kresbu sv. pro zbylo poslední útočiště obrázcích po stěnách rozvěšených, kterých skrývá tajemství vy- učovati bez námahy učiti bez nucení. Hoši poznají krajinu, obraz zajímá; ale daleko menší část toho, obrazu vloženo, mluví nim sroz­ umitelnou řečí—jest potřebí návodu, aby obraz působil, jak má. stěně některé třídy měšťanské školy Pardubicích visí příklad umělecký barvotisk Mathauserova nebo Kavánova pohledu Kuně­ tickou Horu., opatří bohatý materiál kulturně historický, kterého brzy může užiti také pro pozo­ rování čistě umělecké; jest ovšem středem světlo, barva, nálada, komposice, všecko pozorování techniky a poučných poznámek ní. takového za­ městnání rozlévá útěcha celé školní práci; již to, co činí učitele schopným pro takové uvádění umění, jeho záliba díle, musí sdíleti malými posluchači osvěžo- vati pravou lidskou radostí dusnou atmosféru Školní světnice