ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 280 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Víme, jak dovedou naši učitelé tento trpký přechod dětské mysli usnadniti. Vedte děti němu, nechte jich, radost jejich najde a přivítá každou cukrovou panenku, každou lesklou hvězdu! Když vypravujete pohádku, vložte jim rukou výjevy ní, prostě účinně kolorované, formě třeba vídeňských >Obrázkových archů* ruky takového mistra nálady, jakým se ukázal svých illustracích pohádkám Kalvoda, jehož koncepci ovšem* pro plný účinek dětskou fantasii schází zatím ještě . toho osvěžujícího pramene záhy tuze, tuze zapotřebí. Mezi největší radosti dětské náležely dosud barvy, podoby, písně, pohádky radost metho- dicky probouzené samočinnosti způsobuje, dnes děcko těší školu, která bývala postrachem. Dítě své veselé svobody vchází pomalu sví­ rající kruh discipliny poučování. . Vlastní účel školy vystupuje stále zřejměji, hořkost tvrdé skořápky ♦ Účelných reprodukcí takových obrazů dosud ovšem nemáme; ale máme jejich originály, třeba byly tvořeny jiným účelem jiném měřítku, máme umělce, nichž jich můžeme nadití. Tím více zásluhy tomto počínání, čím ušlechtilejšího druhu jsou prostředky, jichž užívá.více života, více lidí plnosti děje. Ze před školou našich -poměrech umění dítě tak málo výjimečně působí, jest následkem toho, všeobecné umělecké kultury vůbec není; obrat lepšímu čekáme právě od školy.274 PROF. Nám stačí po­ zorovali vývoj dítěte člověka nenáhlého, vědomě říze­ ného vpřibývání uměleckých dojmův. PATOČKA: gogové nová pozorování. Přivítejte dítě při vstupu školy na stěně zavěšeným, pěkným, rozměrným obrazem* vánočního stromku něho směje humor, jakým vytvořil jej mistr Aleš illustraci »Větříkově píšťalce*, jest pln dětské, zbožné vroucnosti >Vánočního stromku* Richtra. Nemělo významu, aby sbíral se soupis pronesených mínění pedantickou snahou úplnosti literatury. Nevím, kdo by tyto dojmy mohl vyrvati dětského srdce! Tam zůstávají, pronikají neuvědoměle vrstvami nových pojmův poznatkův na kladoucími rozněcují radost lásku, která přilne později také Jeneweinovým polozapomenutým, výrazným obrazům velikánů české historie Úprkovým slunci a barvě zatopeným slováckým dětem charakteristikám. Kde podíl jednotlivcův umělecké pedagogice jest pokrokem, uvedeme myšlenky jeho svém místě zvláště a zachováme tím zásluhu sílu individuality. Ale již na prvém stupni nevyužitkuje dosud příslušnou měrou toho, co dítě mohlo vykonávati třebas ihned to nebudu příti ale jistě budoucnosti vliv nejvýznam­ nější obrazu