toho
osvěžujícího pramene záhy tuze, tuze zapotřebí. PATOČKA:
gogové nová pozorování. Víme, jak dovedou naši
učitelé tento trpký přechod dětské mysli usnadniti.
. Přivítejte dítě při vstupu školy na
stěně zavěšeným, pěkným, rozměrným obrazem* vánočního
stromku něho směje humor, jakým vytvořil jej
mistr Aleš illustraci »Větříkově píšťalce*, jest pln
dětské, zbožné vroucnosti >Vánočního stromku* Richtra. Tím více
zásluhy tomto počínání, čím ušlechtilejšího druhu jsou
prostředky, jichž užívá. Ale již na
prvém stupni nevyužitkuje dosud příslušnou měrou toho,
co dítě mohlo vykonávati třebas ihned to
nebudu příti ale jistě budoucnosti vliv nejvýznam
nější obrazu. Dítě své veselé svobody vchází pomalu sví
rající kruh discipliny poučování. Nemělo významu, aby sbíral se
soupis pronesených mínění pedantickou snahou úplnosti
literatury.274 PROF.více života, více lidí plnosti děje. Kde podíl jednotlivcův umělecké pedagogice
jest pokrokem, uvedeme myšlenky jeho svém místě zvláště
a zachováme tím zásluhu sílu individuality. Nevím, kdo
by tyto dojmy mohl vyrvati dětského srdce! Tam zůstávají,
pronikají neuvědoměle vrstvami nových pojmův poznatkův
na kladoucími rozněcují radost lásku, která přilne
později také Jeneweinovým polozapomenutým, výrazným
obrazům velikánů české historie Úprkovým slunci a
barvě zatopeným slováckým dětem charakteristikám.
Ze před školou našich -poměrech umění dítě tak
málo výjimečně působí, jest následkem toho, všeobecné
umělecké kultury vůbec není; obrat lepšímu čekáme právě
od školy. Vlastní
účel školy vystupuje stále zřejměji, hořkost tvrdé skořápky
♦ Účelných reprodukcí takových obrazů dosud ovšem nemáme;
ale máme jejich originály, třeba byly tvořeny jiným účelem jiném
měřítku, máme umělce, nichž jich můžeme nadití.
Vedte děti němu, nechte jich, radost jejich najde a
přivítá každou cukrovou panenku, každou lesklou hvězdu!
Když vypravujete pohádku, vložte jim rukou výjevy ní,
prostě účinně kolorované, formě třeba vídeňských
>Obrázkových archů* ruky takového mistra nálady, jakým
se ukázal svých illustracích pohádkám Kalvoda, jehož
koncepci ovšem* pro plný účinek dětskou fantasii schází
zatím ještě . Nám stačí po
zorovali vývoj dítěte člověka nenáhlého, vědomě říze
ného vpřibývání uměleckých dojmův. Mezi největší radosti dětské náležely
dosud barvy, podoby, písně, pohádky radost metho-
dicky probouzené samočinnosti způsobuje, dnes děcko
těší školu, která bývala postrachem
