Stanovisko francouzské akcentuje rozdíl od
jiných ušlechtilý požitek uměleckého díla, působení vkus
a zjemnění mravu zvláště charakteristicky jest vření
francouzské krve moment vlastenecký: plastickém vý
tvoru žije kus domácí síly, která proniká oživuje každé
pozorující duši. 273
díla pro lid školu udržuje Anglie.
Jest patrno, tyto tři směry pojímání umění tří
mocných národů představují velkém význam umění
vůbec; běží vskutku paralelně oním trojím vlivem, jejž
Ruskin shledává umění: umění působí tím, budí člo
věku náboženské city, prohlubuje jeho ethickou podstatu,
že přináší materielní užitek. Nehledají dru
hotné vedlejší požehnané účinky umělecké tvorby, vše
jest zastíněno největším vlastním dojmem dojmem krásy;
umění uznává nevyhnutelnou potřebu životní musí
býti zdemokratisováno, protože třeba, aby celý moderní život
byl jím přetvořen. Němců především cítí nedostatek, opo
ždění jinými národy poznání formuloval Lichtwark a
opakuje nesčetných variacích větách jeho následovníků;
v Německu není dosti vnímavosti pro umělecké dílo, není
výcviku smyslů, především zraku, ani požadavku povzneŠe-
nější úpravy životních potřeb třeba uměleckého vycho
vání, aby porozumění poptávka obecenstva pozvedla úroveň
výroby, aby světové konkurenci zdokonaleného průmyslu
nečekala Německo nezhojitelná národohospodářská porážka. novému problému
snášejí esthetikové své výklady, umělci nové sensace, peda
. Zde jeví úplné
proniknutí vlivů Ruskinových, kterému >dobrý*, »tvůrčí*,
>umělecký« jsou synonyma činnost beze stopy umění bru-
tálnost; který dal promluviti kamení velikých architektur,
když objevil, jsou ztělesněním pravého, čistého, všeobec
ného náboženského přesvědčení národě. Řada umělců věnuje dítěti, studuje jeho
psychologii tvoří vlastní dětské umění, přece pravé umění,
při své primitívnosti značící tak vysokou uměleckou kulturu,
že půdě méně připravené, příkladně naší, bude působiti jako
nepřirozené.UMĚLECKÁ VÝCHOVA.
Vedle toho vystupuje zajímavá protiva: jako jsou Fran
couzové vědomi dědičné své převahy jemnosti vkusu a
citlivosti oka, jimiž podporováno umění jejich zaujímá dosud
prvé místo světa, tak stojí Němcům jasně před očima jedno
strannost národní povahy, směřující spekulativní práci
rozumové, proti tomuto intelektuálisrnu výchovy hledá se
prostředek smyslném působení uměleckého díla. Shoda jest nutná, neboť
psychologie umění musí ukazovati tamže, kam sociální jeho
výsledky určitém národním prostředí; ale tomto silném
osvětlení tají hloubky rozvětvují vedlejší vztahy, které
teprve pátravému oku patrně odhalí
