ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 273 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Naproti tomu počet 21* . Před lety nikdo by Německu nebyl tušil, jak veliký rozmach nadejde in­ terní plavbě. tom základě buduje své argumentace. Kaftana jedinou cifru, jak odhaduje frekvenci, minimálnou (471 tkm.000 tun; to značí, zvedla aspoň 350 percent. Zůstane-li výkon průplavu vltavsko- dunajského delší dobu pasivný, bude schodek paralysován přebytky právě řečených ostatních průplavů. Nepřimlouvám tím nijak to, aby pro všecky průplavy byl stanoven jednotný plat kanálový — snad jako jednotné sazby drah, nýbrž ukazuju jen vy­ rovnání, které konečném účtu státních průplavů vy­ skytne.). Celková doprava vodních drahách německých obnášela 1873 9,541.DR. Pan Dr. 267 Vody. Já své úvaze rentability kanálů dotknul jen docela mimochodem, jen tak, jsem své stanoviště znovu pod- škrtnul, požaduji průplavech, aby nestaly břemenem státních financí, jest poplatníků, aby tedy platy prů- plavní byly tom duchu ustanoveny. ovšem lze spoléhati jen konjektury, nebo raději analogie. korun průměru. A mám pořád jen mysli bezprostřední rentabilitu finanční nebo chcete-li fiskální nemluvím velikých vý­ hodách, které kanalisace Vltavy zejména Labe přinese po­ platníkům; známo, středolabský spolek odhaduje roční škody Labem způsobené mil. Joklík kritisuje' průplavy stanoviště bezpro­ střední výnosnosti; pokouši důkaz, průplav vltavsko- dunajský nikdy nebude výnosným zavírá toho, pro řečený kanál vyšetřeno, >vůbec všecky projektované prů­ plavy (nevyjímaje, aspoň nějakou dobu, ani průplav odersko- dunajský) budou pasivními<. Nicméně nemyslím, ten průplav vltavskodunajský sám zůstane vždycky pasivným.000 tun, 1895 34,277. súčtování nejen možné, ale správné; při výkonu železnic konec neděje jinak. Především konstatuji, průplavových staveb zemích českých pokládám zatím průplav vltavskodunajský finančně za nejméně nadějný, protože vlastně teprve svou frekvenci si musí největší části sám vytvořiti. Odhadu dopravní fre­ kvence jsem neučinil, nýbrž toliko pro výpočet úrokové po­ třeby vyňal jsem speciálního referátu pana inž. Tomu bude docela jinak při kanalisovaném Labi, jehož oblasti již dnes jest silná industrie '(samotných cukrovarů asi padesát) inten- sivná agrikultura; rovněž při kanálu oderskodunajském, na nějž náklady již čekají. kaizl: vody. Pan Dr