DR. Zůstane-li výkon průplavu vltavsko-
dunajského delší dobu pasivný, bude schodek paralysován
přebytky právě řečených ostatních průplavů. 267
Vody. Pan Dr. Před lety nikdo
by Německu nebyl tušil, jak veliký rozmach nadejde in
terní plavbě. Odhadu dopravní fre
kvence jsem neučinil, nýbrž toliko pro výpočet úrokové po
třeby vyňal jsem speciálního referátu pana inž. Naproti tomu počet
21*
.000 tun; to
značí, zvedla aspoň 350 percent. Celková doprava vodních drahách německých
obnášela 1873 9,541. tom základě buduje své argumentace. Joklík kritisuje' průplavy stanoviště bezpro
střední výnosnosti; pokouši důkaz, průplav vltavsko-
dunajský nikdy nebude výnosným zavírá toho, pro
řečený kanál vyšetřeno, >vůbec všecky projektované prů
plavy (nevyjímaje, aspoň nějakou dobu, ani průplav odersko-
dunajský) budou pasivními<. súčtování
nejen možné, ale správné; při výkonu železnic konec
neděje jinak. kaizl: vody. Tomu bude docela
jinak při kanalisovaném Labi, jehož oblasti již dnes jest
silná industrie '(samotných cukrovarů asi padesát) inten-
sivná agrikultura; rovněž při kanálu oderskodunajském, na
nějž náklady již čekají.
Já své úvaze rentability kanálů dotknul jen docela
mimochodem, jen tak, jsem své stanoviště znovu pod-
škrtnul, požaduji průplavech, aby nestaly břemenem
státních financí, jest poplatníků, aby tedy platy prů-
plavní byly tom duchu ustanoveny.
Pan Dr. Kaftana
jedinou cifru, jak odhaduje frekvenci, minimálnou
(471 tkm.
Nicméně nemyslím, ten průplav vltavskodunajský
sám zůstane vždycky pasivným.
Především konstatuji, průplavových staveb zemích
českých pokládám zatím průplav vltavskodunajský finančně
za nejméně nadějný, protože vlastně teprve svou frekvenci
si musí největší části sám vytvořiti. Nepřimlouvám tím nijak to, aby pro
všecky průplavy byl stanoven jednotný plat kanálový —
snad jako jednotné sazby drah, nýbrž ukazuju jen vy
rovnání, které konečném účtu státních průplavů vy
skytne. ovšem lze spoléhati
jen konjektury, nebo raději analogie.
A mám pořád jen mysli bezprostřední rentabilitu
finanční nebo chcete-li fiskální nemluvím velikých vý
hodách, které kanalisace Vltavy zejména Labe přinese po
platníkům; známo, středolabský spolek odhaduje roční
škody Labem způsobené mil.000 tun, 1895 34,277.). korun průměru
