tehdy vůbec již pro nic jiného neměl smyslu než pro své
>panem circenses*, Starodávný politický smysl římský byl
se zvrhl pouhou zálibu cirku jeho hrách. Také dnes
z úst národů ozývá volání: panem volání circenses. Tehdy tato pathologická záliba circenses byla
známkou nejhroznějšího úpadku národa, toho úpadku, který
nám zanechal neblahou památku svých dob nešťastném
jméně byzantinism.
Středověk minul nastala nová doba dnešní. Podle
amatérství cirkového tvořily politické strany barvami
jockeyft cirkusových označována byla příslušnost stranám
politickým.
A zase jiných dobách bylo slyŠeti volání: circenses. Ti, kdož dnes volají »panem«, nevolají circenses,
protože circenses nestojí. Ti, kdož volají circenses, ne
volají >panem«, protože není jim třeba tak volatí. Tehdy slova: »panem et
circenses*, zaznívala jedněch těchže úst, byla ústa
zvrhlého proletariátu. Ale
kterak změnily poměry těch dob starořímských, kdy
jsme volání zaslechli ponejprv.
Tehdy nevolalo panem, neboť obyvatelstva bylo řídku
a chleba bylo dosti.
Bylo romantickém středověku, kdy lid přál baviti se
turnaji, svatebními hostinami pánů, slavnostmi církevními,
korunovacemi jízdami králů podobnými okázalostmi. Které třídě národa bude patřiti budoucnost? Těm,
kdož chtějí vážně pracovati, nebo těm, kdož utápějí po
žitcích >circenses*? ***
. >Panem, panem,< volá jedna třída národa,
>circenses, circenses,* volá třída druhá; ti, kdož volají >pa-
nem*, volají práci, ti, kdož volají >circenses«, volají po
zábavě.266 PANEM CIRCENSES. zna
mená dnes volání: >panem< znamená volání: >circen
ses*? starém Římě volání: >panem< bylo znakem leni
vosti občanstva, dnes znakem bídy. Dnes však jiní volají >panem« jiní
circenses. Ten význam
hesla circenses nezměnil prodlením času zůstal týž,
jaký byl vždy. Volání circenses
v starém Římě bylo důkazem zhýřilosti, zhýčkaností poli
tického úpadku národa, středověku bylo znamením ne
vyvinutého smyslu politického poroby lidu. zase volání nebylo znamením dobrým, neboť
středověk byl dobou feudalismu, poroby nevolnictví onoho
lidu, jenž politický svůj smysl utápěl rozkoších parádních
slavností, středověk byl dobou nízké úrovně politické. tím častěji ozývalo volání cir
censes.
Tak historické heslo starořímské vidíme dnes rozdělené
ve své prvky
