Vedle volného stoupání (nikoli klesání) dopravy
železničné rychlý rapidní vzrůst při vodních drahách.
Také relativná čísla jsou zajímavá. kaizl: 1
tun dopravených železných drahách německých obnášel
r. tun, jest přírůstek
jen 107 percent; při tom však železnice vzrostly 23.1
268 dr., 1885 450.000 tkm.890 km.000 tkm. tun, 1895 248 mil.000 tkm. km., 1891
534., 1891 556.
♦
Ke II.
na 45. Konstatuji, regulaci řek nebéře investice,
nýbrž prosté splnění povinnosti státu*; toho jde, že
větší polovice vodních drah, jež zemích českých upraví
(kanalisace Labe Vltavy) uniká již námitce, jde ne
přípustné pasivní investice.000 km.* Nebudiž mi
vytýkáno malichernost, opravím-li stylistické nedopatření:
investujeme peníze jistých podniků neinvestujeme pod
niky.
staví, pokládám neodůvodněnou supposici. Ostatně
jest bohužel větší potíž nabytím úhrady pro potřeby zemské,
než pro potřeby státní, protože stát disposici celou
klaviaturu berní, kdežto země dnes jen hraje několika
klapkách, přímých daních, přirážkami ustavičně zatě
žovaných., kdežto téže době vodní dráhy jen nepatrně
se rozmnožily., 1885
480.261 km. 1873 120 mil.000 km. stati nemám mnoho říci, protože vod
se obrátil spíše politickému raisonnování: státní právo ne
bylo lze provésti, když dne června třetím čtení přijata
byla předloha vodách, regulace učitelských platů ka
nály regulacepii nesouvisí nijak leda nám jiné strany 4
dělaly počátku veliké obtíže projednáním vodního zá
kona, protože prý nám udělaly vůli, vyřídivše daň
lihovou, které nám tolik záleželo, proto záleželo, abychom
dostali předu povýšením učitelských platů.
‘Hlavní důvod proti mně uvedený jest větě: >Poně-
vadž posud množství pasivních podniků bylo investováno
pouze zemích alpských Haliči, budtež jednou pasivní
podniky investovány také zemích českých. Táž čísla pro železnice vy
hlížejí takto: 1875 410.000 km.
Než přes přese všechno nemyslil jsem nikdy, aktiv
nost průplavu vltavskodunajského dostaví rychle. Ale
z toho zavírati, ostatních našich průplavních staveb
se dostaví pomalu, nebo jak Dr. vodních
drah německých bylo dopraveno 1875 290. myslí, vůbec nedo- . Konstatuji dále, asi také zří
zení přístavu terstského lze počítati těm »povinnostem*
státním, ostatní »pasivní investice* zemích mimo-
českých, jež jsem uvedl, nejsou samy sebou pasivní, nýbrž
