Táž čísla pro železnice vy
hlížejí takto: 1875 410.
na 45.000 tkm., 1885 450. myslí, vůbec nedo- .
‘Hlavní důvod proti mně uvedený jest větě: >Poně-
vadž posud množství pasivních podniků bylo investováno
pouze zemích alpských Haliči, budtež jednou pasivní
podniky investovány také zemích českých. Ale
z toho zavírati, ostatních našich průplavních staveb
se dostaví pomalu, nebo jak Dr. tun, jest přírůstek
jen 107 percent; při tom však železnice vzrostly 23.000 tkm.000 tkm. Ostatně
jest bohužel větší potíž nabytím úhrady pro potřeby zemské,
než pro potřeby státní, protože stát disposici celou
klaviaturu berní, kdežto země dnes jen hraje několika
klapkách, přímých daních, přirážkami ustavičně zatě
žovaných. vodních
drah německých bylo dopraveno 1875 290. Konstatuji, regulaci řek nebéře investice,
nýbrž prosté splnění povinnosti státu*; toho jde, že
větší polovice vodních drah, jež zemích českých upraví
(kanalisace Labe Vltavy) uniká již námitce, jde ne
přípustné pasivní investice.* Nebudiž mi
vytýkáno malichernost, opravím-li stylistické nedopatření:
investujeme peníze jistých podniků neinvestujeme pod
niky.000 km., 1891
534. stati nemám mnoho říci, protože vod
se obrátil spíše politickému raisonnování: státní právo ne
bylo lze provésti, když dne června třetím čtení přijata
byla předloha vodách, regulace učitelských platů ka
nály regulacepii nesouvisí nijak leda nám jiné strany 4
dělaly počátku veliké obtíže projednáním vodního zá
kona, protože prý nám udělaly vůli, vyřídivše daň
lihovou, které nám tolik záleželo, proto záleželo, abychom
dostali předu povýšením učitelských platů., 1885
480. kaizl: 1
tun dopravených železných drahách německých obnášel
r.1
268 dr.000 km.000 km.890 km. tun, 1895 248 mil. 1873 120 mil.
Také relativná čísla jsou zajímavá., kdežto téže době vodní dráhy jen nepatrně
se rozmnožily. Vedle volného stoupání (nikoli klesání) dopravy
železničné rychlý rapidní vzrůst při vodních drahách.
♦
Ke II.
staví, pokládám neodůvodněnou supposici., 1891 556.261 km. km. Konstatuji dále, asi také zří
zení přístavu terstského lze počítati těm »povinnostem*
státním, ostatní »pasivní investice* zemích mimo-
českých, jež jsem uvedl, nejsou samy sebou pasivní, nýbrž
.
Než přes přese všechno nemyslil jsem nikdy, aktiv
nost průplavu vltavskodunajského dostaví rychle
