ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 274 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
000 km. ‘Hlavní důvod proti mně uvedený jest větě: >Poně- vadž posud množství pasivních podniků bylo investováno pouze zemích alpských Haliči, budtež jednou pasivní podniky investovány také zemích českých. vodních drah německých bylo dopraveno 1875 290.000 km.890 km., 1885 450., 1885 480. Ostatně jest bohužel větší potíž nabytím úhrady pro potřeby zemské, než pro potřeby státní, protože stát disposici celou klaviaturu berní, kdežto země dnes jen hraje několika klapkách, přímých daních, přirážkami ustavičně zatě­ žovaných., kdežto téže době vodní dráhy jen nepatrně se rozmnožily. tun, 1895 248 mil.000 tkm.* Nebudiž mi vytýkáno malichernost, opravím-li stylistické nedopatření: investujeme peníze jistých podniků neinvestujeme pod­ niky. Táž čísla pro železnice vy­ hlížejí takto: 1875 410. 1873 120 mil. staví, pokládám neodůvodněnou supposici. stati nemám mnoho říci, protože vod se obrátil spíše politickému raisonnování: státní právo ne­ bylo lze provésti, když dne června třetím čtení přijata byla předloha vodách, regulace učitelských platů ka­ nály regulacepii nesouvisí nijak leda nám jiné strany 4 dělaly počátku veliké obtíže projednáním vodního zá­ kona, protože prý nám udělaly vůli, vyřídivše daň lihovou, které nám tolik záleželo, proto záleželo, abychom dostali předu povýšením učitelských platů. Ale z toho zavírati, ostatních našich průplavních staveb se dostaví pomalu, nebo jak Dr. ♦ Ke II.261 km. tun, jest přírůstek jen 107 percent; při tom však železnice vzrostly 23., 1891 556. Konstatuji dále, asi také zří­ zení přístavu terstského lze počítati těm »povinnostem* státním, ostatní »pasivní investice* zemích mimo- českých, jež jsem uvedl, nejsou samy sebou pasivní, nýbrž ., 1891 534. km. kaizl: 1 tun dopravených železných drahách německých obnášel r. Než přes přese všechno nemyslil jsem nikdy, aktiv­ nost průplavu vltavskodunajského dostaví rychle. myslí, vůbec nedo- .000 km.000 tkm. na 45.000 tkm. Konstatuji, regulaci řek nebéře investice, nýbrž prosté splnění povinnosti státu*; toho jde, že větší polovice vodních drah, jež zemích českých upraví (kanalisace Labe Vltavy) uniká již námitce, jde ne­ přípustné pasivní investice.1 268 dr. Také relativná čísla jsou zajímavá. Vedle volného stoupání (nikoli klesání) dopravy železničné rychlý rapidní vzrůst při vodních drahách