ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 274 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Než přes přese všechno nemyslil jsem nikdy, aktiv­ nost průplavu vltavskodunajského dostaví rychle.000 km. Táž čísla pro železnice vy­ hlížejí takto: 1875 410. Ostatně jest bohužel větší potíž nabytím úhrady pro potřeby zemské, než pro potřeby státní, protože stát disposici celou klaviaturu berní, kdežto země dnes jen hraje několika klapkách, přímých daních, přirážkami ustavičně zatě­ žovaných. staví, pokládám neodůvodněnou supposici., 1885 450. stati nemám mnoho říci, protože vod se obrátil spíše politickému raisonnování: státní právo ne­ bylo lze provésti, když dne června třetím čtení přijata byla předloha vodách, regulace učitelských platů ka­ nály regulacepii nesouvisí nijak leda nám jiné strany 4 dělaly počátku veliké obtíže projednáním vodního zá­ kona, protože prý nám udělaly vůli, vyřídivše daň lihovou, které nám tolik záleželo, proto záleželo, abychom dostali předu povýšením učitelských platů.000 km. Také relativná čísla jsou zajímavá. tun, 1895 248 mil. vodních drah německých bylo dopraveno 1875 290. km. Vedle volného stoupání (nikoli klesání) dopravy železničné rychlý rapidní vzrůst při vodních drahách. ‘Hlavní důvod proti mně uvedený jest větě: >Poně- vadž posud množství pasivních podniků bylo investováno pouze zemích alpských Haliči, budtež jednou pasivní podniky investovány také zemích českých. na 45.* Nebudiž mi vytýkáno malichernost, opravím-li stylistické nedopatření: investujeme peníze jistých podniků neinvestujeme pod­ niky.000 tkm. 1873 120 mil.000 tkm., kdežto téže době vodní dráhy jen nepatrně se rozmnožily.890 km. tun, jest přírůstek jen 107 percent; při tom však železnice vzrostly 23. Konstatuji, regulaci řek nebéře investice, nýbrž prosté splnění povinnosti státu*; toho jde, že větší polovice vodních drah, jež zemích českých upraví (kanalisace Labe Vltavy) uniká již námitce, jde ne­ přípustné pasivní investice. myslí, vůbec nedo- . kaizl: 1 tun dopravených železných drahách německých obnášel r., 1885 480., 1891 556. Ale z toho zavírati, ostatních našich průplavních staveb se dostaví pomalu, nebo jak Dr. Konstatuji dále, asi také zří­ zení přístavu terstského lze počítati těm »povinnostem* státním, ostatní »pasivní investice* zemích mimo- českých, jež jsem uvedl, nejsou samy sebou pasivní, nýbrž .000 tkm.1 268 dr., 1891 534.000 km.261 km. ♦ Ke II