ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 263 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Šikovatel už přísahal, napočítá sto, jistě toho mazlíčka probudí, . DgÍÍ, (Dokončení. Věcné nesprávnosti pochybné závěry tohoto článku opravím příště. jemu tadyhle zrovna pravým spánkem — Čertův kadetík! Hlavu opřel šikovateli koleno a usnuli Těžkou mdlobou byl ten spánek. Hoffer proti mně esthetice, řekl jsem před rokem v »Obzoru lit uměl. Tolik stačilo důkaz, Hoffer neví, hu­ dební drama (věta melodramatu) hudební de- klamace (překlad Wagnerových oper). dobře, jakož to, že nyní nepíše. týče konce mého článku, pravím však nyní přímo, byl namířen proti Chválovi, jenž dobře, jde, jenž 1878 vytkl Dvořákovi totéž, nyní já.) Sikovatel žvatlal, rozpovídal se.JEŠTĚ >RUSALCE<. Drobounce mžilo, mlha odněkud přivalila. Boleška psal dříve Dvořákovi, vím. Opravdu spíl Bez vlády spočívá hlava těžce na kolenou, mladá, bílým čelem, hebkými tvářičkami, s jakýmsi utajeným smutným úsměvem kolem úzkých rtů. Šikovatel zvedl ruku, chtěl pohladit rusé zkadeřené vlasy, ale nedotekl dětské hlavy.* kritice knihy Krejčího, ostatní jsou prosté jeho nelogičnosti). Pomaličku srkaje čer­ vené víno, blýskaje očima vzpomínal Itálii, daleké pochody, hromy svolával. DR. ZDENĚK NEJEDLÝ. >Kadet!« pravil, mimovolně však při­ tlumil hlas. HOFFER. Starý voják na­ klonil, vytřeštiv oči. nějaké chvíli duchu zaklel nohy mu zbrněly, celé tělo bolelo ale dítě ještě spalo — Oheň pomalu dohoříval. Schmidta, symfonie Dvořákovy mnoho nestojí. Průhledná víčka zavřela, jenom dlouhých řasách koutku jakoby třpytila rosa. Pana Hoffera jeho odpovědi nepokládám nemohu pokládat mluvčího naší kritiky a proto adresuju svůj článek přímo Chválovi. Co p. Patrno, mínění o naší kritice nebylo nijak ukvapené, naše kritika neslyne ani pokrokovostí (staví dnes zcela Pivodovsku proti hudebnímu dramatu), ani učeností (viz nahoře). zítřku mluvil jak bílé kabáty včera byly postříkány krví, zabílili dnes skvrny, ale zítra znovu zrudnou. 257 O ostatní jednotlivosti (pojem esthetiky, uměleckého vzoru, hudebního referentství) nebudu příti (to, praví p. jeho citátů^beru vědomí citát L. Bůh ví, proč ruku spustil