ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 263 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
>Kadet!« pravil, mimovolně však při­ tlumil hlas. Boleška psal dříve Dvořákovi, vím. Opravdu spíl Bez vlády spočívá hlava těžce na kolenou, mladá, bílým čelem, hebkými tvářičkami, s jakýmsi utajeným smutným úsměvem kolem úzkých rtů. Bůh ví, proč ruku spustil. Šikovatel už přísahal, napočítá sto, jistě toho mazlíčka probudí, . Pomaličku srkaje čer­ vené víno, blýskaje očima vzpomínal Itálii, daleké pochody, hromy svolával. Schmidta, symfonie Dvořákovy mnoho nestojí. jeho citátů^beru vědomí citát L. Hoffer proti mně esthetice, řekl jsem před rokem v »Obzoru lit uměl. HOFFER.* kritice knihy Krejčího, ostatní jsou prosté jeho nelogičnosti). nějaké chvíli duchu zaklel nohy mu zbrněly, celé tělo bolelo ale dítě ještě spalo — Oheň pomalu dohoříval. Co p. Věcné nesprávnosti pochybné závěry tohoto článku opravím příště. ZDENĚK NEJEDLÝ. DR. 257 O ostatní jednotlivosti (pojem esthetiky, uměleckého vzoru, hudebního referentství) nebudu příti (to, praví p. Tolik stačilo důkaz, Hoffer neví, hu­ dební drama (věta melodramatu) hudební de- klamace (překlad Wagnerových oper). zítřku mluvil jak bílé kabáty včera byly postříkány krví, zabílili dnes skvrny, ale zítra znovu zrudnou. Šikovatel zvedl ruku, chtěl pohladit rusé zkadeřené vlasy, ale nedotekl dětské hlavy. Starý voják na­ klonil, vytřeštiv oči. DgÍÍ, (Dokončení. dobře, jakož to, že nyní nepíše.) Sikovatel žvatlal, rozpovídal se. Patrno, mínění o naší kritice nebylo nijak ukvapené, naše kritika neslyne ani pokrokovostí (staví dnes zcela Pivodovsku proti hudebnímu dramatu), ani učeností (viz nahoře).JEŠTĚ >RUSALCE<. jemu tadyhle zrovna pravým spánkem — Čertův kadetík! Hlavu opřel šikovateli koleno a usnuli Těžkou mdlobou byl ten spánek. Průhledná víčka zavřela, jenom dlouhých řasách koutku jakoby třpytila rosa. týče konce mého článku, pravím však nyní přímo, byl namířen proti Chválovi, jenž dobře, jde, jenž 1878 vytkl Dvořákovi totéž, nyní já. Pana Hoffera jeho odpovědi nepokládám nemohu pokládat mluvčího naší kritiky a proto adresuju svůj článek přímo Chválovi. Drobounce mžilo, mlha odněkud přivalila