ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 263 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
257 O ostatní jednotlivosti (pojem esthetiky, uměleckého vzoru, hudebního referentství) nebudu příti (to, praví p. Starý voják na­ klonil, vytřeštiv oči. Drobounce mžilo, mlha odněkud přivalila. Pana Hoffera jeho odpovědi nepokládám nemohu pokládat mluvčího naší kritiky a proto adresuju svůj článek přímo Chválovi. Průhledná víčka zavřela, jenom dlouhých řasách koutku jakoby třpytila rosa. >Kadet!« pravil, mimovolně však při­ tlumil hlas. Hoffer proti mně esthetice, řekl jsem před rokem v »Obzoru lit uměl. DgÍÍ, (Dokončení. jemu tadyhle zrovna pravým spánkem — Čertův kadetík! Hlavu opřel šikovateli koleno a usnuli Těžkou mdlobou byl ten spánek. dobře, jakož to, že nyní nepíše. Věcné nesprávnosti pochybné závěry tohoto článku opravím příště.JEŠTĚ >RUSALCE<. Patrno, mínění o naší kritice nebylo nijak ukvapené, naše kritika neslyne ani pokrokovostí (staví dnes zcela Pivodovsku proti hudebnímu dramatu), ani učeností (viz nahoře). ZDENĚK NEJEDLÝ. jeho citátů^beru vědomí citát L. týče konce mého článku, pravím však nyní přímo, byl namířen proti Chválovi, jenž dobře, jde, jenž 1878 vytkl Dvořákovi totéž, nyní já. Pomaličku srkaje čer­ vené víno, blýskaje očima vzpomínal Itálii, daleké pochody, hromy svolával.* kritice knihy Krejčího, ostatní jsou prosté jeho nelogičnosti). Šikovatel už přísahal, napočítá sto, jistě toho mazlíčka probudí, . Opravdu spíl Bez vlády spočívá hlava těžce na kolenou, mladá, bílým čelem, hebkými tvářičkami, s jakýmsi utajeným smutným úsměvem kolem úzkých rtů. Boleška psal dříve Dvořákovi, vím. Schmidta, symfonie Dvořákovy mnoho nestojí. DR. nějaké chvíli duchu zaklel nohy mu zbrněly, celé tělo bolelo ale dítě ještě spalo — Oheň pomalu dohoříval. Šikovatel zvedl ruku, chtěl pohladit rusé zkadeřené vlasy, ale nedotekl dětské hlavy. Tolik stačilo důkaz, Hoffer neví, hu­ dební drama (věta melodramatu) hudební de- klamace (překlad Wagnerových oper). HOFFER. Bůh ví, proč ruku spustil.) Sikovatel žvatlal, rozpovídal se. Co p. zítřku mluvil jak bílé kabáty včera byly postříkány krví, zabílili dnes skvrny, ale zítra znovu zrudnou