DR. týče
konce mého článku, pravím však nyní přímo, byl namířen
proti Chválovi, jenž dobře, jde, jenž 1878 vytkl
Dvořákovi totéž, nyní já. 257
O ostatní jednotlivosti (pojem esthetiky, uměleckého
vzoru, hudebního referentství) nebudu příti (to, praví
p. zítřku mluvil jak bílé kabáty
včera byly postříkány krví, zabílili dnes skvrny, ale zítra
znovu zrudnou.
Věcné nesprávnosti pochybné závěry tohoto článku
opravím příště. Co
p. jemu tadyhle zrovna pravým spánkem
— Čertův kadetík! Hlavu opřel šikovateli koleno a
usnuli Těžkou mdlobou byl ten spánek. Pana Hoffera jeho odpovědi
nepokládám nemohu pokládat mluvčího naší kritiky a
proto adresuju svůj článek přímo Chválovi.)
Sikovatel žvatlal, rozpovídal se. Schmidta, symfonie Dvořákovy mnoho nestojí. Starý voják na
klonil, vytřeštiv oči. Šikovatel
už přísahal, napočítá sto, jistě toho mazlíčka probudí,
.
Tolik stačilo důkaz, Hoffer neví, hu
dební drama (věta melodramatu) hudební de-
klamace (překlad Wagnerových oper).
Průhledná víčka zavřela, jenom dlouhých řasách koutku
jakoby třpytila rosa.
Drobounce mžilo, mlha odněkud přivalila. >Kadet!« pravil, mimovolně však při
tlumil hlas. Hoffer proti mně esthetice, řekl jsem před rokem
v »Obzoru lit uměl. Patrno, mínění
o naší kritice nebylo nijak ukvapené, naše kritika neslyne
ani pokrokovostí (staví dnes zcela Pivodovsku proti
hudebnímu dramatu), ani učeností (viz nahoře).
DgÍÍ, (Dokončení. Pomaličku srkaje čer
vené víno, blýskaje očima vzpomínal Itálii, daleké
pochody, hromy svolával. Opravdu spíl Bez vlády spočívá hlava těžce
na kolenou, mladá, bílým čelem, hebkými tvářičkami,
s jakýmsi utajeným smutným úsměvem kolem úzkých rtů.* kritice knihy Krejčího, ostatní jsou
prosté jeho nelogičnosti). dobře, jakož to, že
nyní nepíše. Bůh ví,
proč ruku spustil. Boleška psal dříve Dvořákovi, vím. nějaké chvíli duchu zaklel nohy
mu zbrněly, celé tělo bolelo ale dítě ještě spalo —
Oheň pomalu dohoříval.JEŠTĚ >RUSALCE<. Šikovatel zvedl ruku, chtěl pohladit
rusé zkadeřené vlasy, ale nedotekl dětské hlavy. jeho citátů^beru vědomí citát
L. ZDENĚK NEJEDLÝ. HOFFER
