Šikovatel
už přísahal, napočítá sto, jistě toho mazlíčka probudí,
.
DgÍÍ, (Dokončení.
Věcné nesprávnosti pochybné závěry tohoto článku
opravím příště. jemu tadyhle zrovna pravým spánkem
— Čertův kadetík! Hlavu opřel šikovateli koleno a
usnuli Těžkou mdlobou byl ten spánek. Hoffer proti mně esthetice, řekl jsem před rokem
v »Obzoru lit uměl.
Tolik stačilo důkaz, Hoffer neví, hu
dební drama (věta melodramatu) hudební de-
klamace (překlad Wagnerových oper). dobře, jakož to, že
nyní nepíše. týče
konce mého článku, pravím však nyní přímo, byl namířen
proti Chválovi, jenž dobře, jde, jenž 1878 vytkl
Dvořákovi totéž, nyní já.)
Sikovatel žvatlal, rozpovídal se.JEŠTĚ >RUSALCE<.
Drobounce mžilo, mlha odněkud přivalila. Boleška psal dříve Dvořákovi, vím. Opravdu spíl Bez vlády spočívá hlava těžce
na kolenou, mladá, bílým čelem, hebkými tvářičkami,
s jakýmsi utajeným smutným úsměvem kolem úzkých rtů. Šikovatel zvedl ruku, chtěl pohladit
rusé zkadeřené vlasy, ale nedotekl dětské hlavy.* kritice knihy Krejčího, ostatní jsou
prosté jeho nelogičnosti). Pomaličku srkaje čer
vené víno, blýskaje očima vzpomínal Itálii, daleké
pochody, hromy svolával.
DR. ZDENĚK NEJEDLÝ. >Kadet!« pravil, mimovolně však při
tlumil hlas. HOFFER. Starý voják na
klonil, vytřeštiv oči. nějaké chvíli duchu zaklel nohy
mu zbrněly, celé tělo bolelo ale dítě ještě spalo —
Oheň pomalu dohoříval. Schmidta, symfonie Dvořákovy mnoho nestojí.
Průhledná víčka zavřela, jenom dlouhých řasách koutku
jakoby třpytila rosa. Pana Hoffera jeho odpovědi
nepokládám nemohu pokládat mluvčího naší kritiky a
proto adresuju svůj článek přímo Chválovi. Co
p. Patrno, mínění
o naší kritice nebylo nijak ukvapené, naše kritika neslyne
ani pokrokovostí (staví dnes zcela Pivodovsku proti
hudebnímu dramatu), ani učeností (viz nahoře). zítřku mluvil jak bílé kabáty
včera byly postříkány krví, zabílili dnes skvrny, ale zítra
znovu zrudnou. 257
O ostatní jednotlivosti (pojem esthetiky, uměleckého
vzoru, hudebního referentství) nebudu příti (to, praví
p. jeho citátů^beru vědomí citát
L. Bůh ví,
proč ruku spustil