Průhledná víčka zavřela, jenom dlouhých řasách koutku
jakoby třpytila rosa.
DR.
DgÍÍ, (Dokončení. zítřku mluvil jak bílé kabáty
včera byly postříkány krví, zabílili dnes skvrny, ale zítra
znovu zrudnou. Boleška psal dříve Dvořákovi, vím. Patrno, mínění
o naší kritice nebylo nijak ukvapené, naše kritika neslyne
ani pokrokovostí (staví dnes zcela Pivodovsku proti
hudebnímu dramatu), ani učeností (viz nahoře). nějaké chvíli duchu zaklel nohy
mu zbrněly, celé tělo bolelo ale dítě ještě spalo —
Oheň pomalu dohoříval. Starý voják na
klonil, vytřeštiv oči.
Drobounce mžilo, mlha odněkud přivalila.)
Sikovatel žvatlal, rozpovídal se. dobře, jakož to, že
nyní nepíše. Šikovatel zvedl ruku, chtěl pohladit
rusé zkadeřené vlasy, ale nedotekl dětské hlavy.JEŠTĚ >RUSALCE<. Hoffer proti mně esthetice, řekl jsem před rokem
v »Obzoru lit uměl. HOFFER. ZDENĚK NEJEDLÝ.
Tolik stačilo důkaz, Hoffer neví, hu
dební drama (věta melodramatu) hudební de-
klamace (překlad Wagnerových oper). jeho citátů^beru vědomí citát
L. Opravdu spíl Bez vlády spočívá hlava těžce
na kolenou, mladá, bílým čelem, hebkými tvářičkami,
s jakýmsi utajeným smutným úsměvem kolem úzkých rtů. Šikovatel
už přísahal, napočítá sto, jistě toho mazlíčka probudí,
.* kritice knihy Krejčího, ostatní jsou
prosté jeho nelogičnosti). Co
p. jemu tadyhle zrovna pravým spánkem
— Čertův kadetík! Hlavu opřel šikovateli koleno a
usnuli Těžkou mdlobou byl ten spánek. >Kadet!« pravil, mimovolně však při
tlumil hlas. Schmidta, symfonie Dvořákovy mnoho nestojí. Bůh ví,
proč ruku spustil.
Věcné nesprávnosti pochybné závěry tohoto článku
opravím příště. 257
O ostatní jednotlivosti (pojem esthetiky, uměleckého
vzoru, hudebního referentství) nebudu příti (to, praví
p. Pomaličku srkaje čer
vené víno, blýskaje očima vzpomínal Itálii, daleké
pochody, hromy svolával. Pana Hoffera jeho odpovědi
nepokládám nemohu pokládat mluvčího naší kritiky a
proto adresuju svůj článek přímo Chválovi. týče
konce mého článku, pravím však nyní přímo, byl namířen
proti Chválovi, jenž dobře, jde, jenž 1878 vytkl
Dvořákovi totéž, nyní já
