ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 262 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
»tys má<, ale melodie těchto dvou slov bude zajisté zcela jiná než jednoho slova německého. K >nedopatření* scénickém melodramatu druží se >nedopatření* Hoíferovo, když proti deklamaci cituje — prof. Jinak zní melodie slova >přijd« při roz­ kazu než při prosbě atd. tvrzení Kono- páskovo 1874, čeština nemá přízvuk). Národní píseň může počeštit jednotlivou píseň opeře (árii, sbor), ne však operu jakožto operu. Zná patrně Hoffer velmi málo práci české hudební kritiky, sice pravé kritiky let sedmdesátých osmdesátých (Hostinský, Procházka, Novotný, Zelený, Teige, Dolanský, mladý Chvála). musí nám pomoci prvek stejně český jako národní píseň, ale dramatem homo­ genní, právě řeč. Čeština přece česká dramatická (viz činohru). Národní píseň zjev dramatu heterogenní. Deklamace podstatná součástka moderní zpěvo­ hry, nejen její příkrasa. ZDENĚK NEJEDLÝ: scénický melodram Fibichův, který právě vrcholem nej­ znamenitějším výkonem hudebního dramatu! Podobnou neznalost dokázal Hoffer odstavci de- klamaci. přece pan Hoffer ví, Wagnera překládají češtiny jen libreta orchestr. Pan Hoffer tvrdí, deklamace nezaručuje zpěvo­ hře českost, čeština není česká (srv. Kdo přeloží dle zásad deklamace prosté slovo »ver- liebt* Již prosodie nás nutí užít dvou slov, př. Vždy mluvím melodicky, výška tonu stále mění. Slovo básnické musí přijít plné platnosti, zachycením melodické rhytmické linie mlu­ veného slova původní jeho podobě mluvené. což teprve překládat melodii celé věty! Toť vůbec nemožno.256 DR. . To, praví Hoffer o překladu oper Wagnerových, ukazuje, neví, jest de­ klamace. Což může být — zvlášť jde-li akustický projev národního ducha češtěj- šího než naše řeč Každá řeč tak specifické útvary melo­ dické, deklamaci její nelze přeložit. Hostinského, nejzásadnějšího bojovníka deklamaci, jenž věci získal nesmrtelné zásluhy svým vlivem na deklamaci >Libuše* (článkem »Wagnerianismus česká ná­ rodní opera«) deklamaci »Nevěsty Messinské* (spisem >0 české deklamaci hudební*). tomu všemu mistrů deklamace melodie takové věty přechází orchestru zde polyfonicky proplétá tkanivem bohatého proudu hudebního. melodii řeči spočívá národnost zpěvohry. zachytit je úkolem deklamace. českosti operní árie českosti celé opery ještě tuze daleko. Odkazuju svůj spis »Zdenko Fibich, za­ kladatel scénického melodramatu*, jenž již blízké době vyjde kde čtenář nalezne obšírné kapitoly těchto zá­ kladních otázkách moderní dramatiky hudební