deště „Rusalce“. Všechny citové
a myšlenkové dekorace grimasy strhalo básníka životní
neštěští jeho nitro zjevilo nahé, prosté, krvácející,
ale žal ten nesen silou, jejíž mohutnosti, jejímuž pevnému
lidskému základu třeba vzdáti nejplnější úctu. 255
falé tóny rozrývají nezapomenutelně mysl čtoucího.NOVÉ PRODUKCE POETICKÉ. Páně překladatelův pro
blém byl tím obtížnější, čím sevřenější, přesnější forma
básně. Nikdo neřekne, chybná dramatičnost
je zvláštní směr činohry. Nikdo neřekne, žeomezuju umělce,
žádám-li, aby jeho drama bylo dobré, dramatické. Tak velkých dramatiků
hudebních: Fibichova pohádka »Bouře« zrovna tak drama
tická jako tragedie »Nevěsta Messinská*. Kdo při poža
davku dramatičnosti mluvil omezování umění? Jistě jen
en, komu podstata hudebního dramatu naprostým tajem
stvím, př. Pan Hoffer dále vyčítá,
že omezuji umělce, když chci, aby drama bylo dramatické
(neboť dnes každý scénický kus je*drama podléhá zákonům
dramatiky). JIŘÍ KARÁSEK. Báseň
jest elegií vojínem královské jízdní stráže popraveným
v žaláři Readingu, ale cítíte, básní tou vyplakal nej
krvavějšími slzami Wilde sám nad zmařeným, ubitým svým
životem, cítíte, sám >mužem tím, jenž věc zabil,
kterou miloval proto smrti odsouzen«. přece
oboje tvrdí Hoffer. Hoffer, jenž cituje proti hudebnímu dramatu. Tím leckde stalo,
že překlad vyznívá drsně, nuceně, ale suggesce originálu ne
ztratila překladu nikde docela. jako dramatičnost nutný, žádných
podmínek nepřekročitelný zákon mluveného dramatu, tak
i hudebním dramatě.
v PRAZE, KVĚTNU 1901. Jemná, krásná podobizna Wildeova Ster-
nera zdobící knihu. Dokázal jsem »Rusalce< dramatické
chyby, Hoffer tvrdí, jiný směr dramatické hudby,
že Dvořák nalezl novou hudební formu uměleckou, ne
dramatické (tedy špatné) drama (pokud vím, existoval tento
>genre« dávno před Dvořákem). Pan Almar
věnoval péči nejpřesnějšímu překladu. Nemám právo žádat, aby ten, kdo chce malovat
obraz, byl malířem? Kdo chce psát drama (operu), aby byl
dramatikem? Kde omezování umění? mluveném dra
matu rozumí dramatičnost sama sebou proto pohádce
»Potopený zvon* není nic méně než realistickém dra
matu >Forman Henčl*.
Hudební drama liší mluveného dramatu jen umě
leckými prostředky
