«
Čistě rasovní, slovanské pojetí problému, rozdíl od
různých germánských Faustů, jímž myšlenkou fakturou
také př. starcova elegie nenávisti
>k národu, mrtvole živé<, nebo jakou závěrečná >Píseň
ztracených*, smutné chase, mrtvé, bezkrevné, fádní písní
na uvadlém retě, toulající jako zatracenci věčným ne
klidem světě. Holého různiti hlasy kritik, jednu velikou přednost musí
básníkovi, myslím, přiznati ten, kdo stojí absolutně od
mítavém stanovisku: velikou, vřelou zaujatost, ten prudký,
horečný relief, nímž traktuje autor látku. pana Vrchlického >Twardowski«, nejlépe viděti
z partií, jakou př. ona, kdy ďáblové, vzkřísivše různými
elixíry Vašíčka novému životu, ponechávají samotě. Panu Holému
problém jeho práce není pouhým interesantním kuriosním
filosofickým thematem, jako většiny faustovských pokusů,
jehož se, abych mluvil Nietzschem, dotýkal pouze >ty
kadly studené zvědavé myšlenky*.NOVÉ PRODUKCE POETICKÉ.<
>Třeba tedy buď hroudou být, •
buď nebe vášnivě hlavou bít,
až hlava rozdrtí,
ne však být hroudou chtít
být smrti .<
>Míšenec země dohadů mysli
nikdy není nezávislý —
ostatně, bůh vem, většině
nemám rád, utone hlíně!
Bohu-li stvořen, nu, proč vzpírá?
Klid pouze nehybná vira. Cítíte >Vašíčkovi*, že
básník jeho osobně zaujat svém problému, vidí
. Nemluvím ani partiích, kde autor výslovně
zabývá problémem, jako př.
Hoře, zdánlivě bezdůvodné, ale tím zatvrzelejší hoře, jež činí
otrávenými všechny požitky, prve než byly žity, první
životní akcí Vašíčkovou, tou projevila něho jeho rasovní
příslušnost.
Příroda kol něho rozbujela nejsvěžejší zelení, vše jásá a
zpívá, ale první myšlenkou Vašíčkovou pochybnost,
prvním jeho životním projevem ragovní skepse, kdy všechno
k němu praví, aby nenamáhal jiti dále, aby nevcházel
k lidem, aby ničeho nepoznával, nebyl trpce sklamán. Synthesu této filo
sofické tříště obstarává Lucifer:
>V poznání lidské bídy pravé
všechna velikost lidská plave. 253’
a celá řada podobných otázek záhad nadhozena je
v aforisticky stručných, ale tím ostřeji pointovaných výrocích^
jimiž pekelné panstvo navzájem baví. Mohou tomto faustovském pokuse
p
