Cítíte >Vašíčkovi*, že
básník jeho osobně zaujat svém problému, vidí
. pana Vrchlického >Twardowski«, nejlépe viděti
z partií, jakou př. Nemluvím ani partiích, kde autor výslovně
zabývá problémem, jako př.NOVÉ PRODUKCE POETICKÉ. starcova elegie nenávisti
>k národu, mrtvole živé<, nebo jakou závěrečná >Píseň
ztracených*, smutné chase, mrtvé, bezkrevné, fádní písní
na uvadlém retě, toulající jako zatracenci věčným ne
klidem světě.<
>Třeba tedy buď hroudou být, •
buď nebe vášnivě hlavou bít,
až hlava rozdrtí,
ne však být hroudou chtít
být smrti .«
Čistě rasovní, slovanské pojetí problému, rozdíl od
různých germánských Faustů, jímž myšlenkou fakturou
také př. Mohou tomto faustovském pokuse
p.<
>Míšenec země dohadů mysli
nikdy není nezávislý —
ostatně, bůh vem, většině
nemám rád, utone hlíně!
Bohu-li stvořen, nu, proč vzpírá?
Klid pouze nehybná vira.
Příroda kol něho rozbujela nejsvěžejší zelení, vše jásá a
zpívá, ale první myšlenkou Vašíčkovou pochybnost,
prvním jeho životním projevem ragovní skepse, kdy všechno
k němu praví, aby nenamáhal jiti dále, aby nevcházel
k lidem, aby ničeho nepoznával, nebyl trpce sklamán.
Hoře, zdánlivě bezdůvodné, ale tím zatvrzelejší hoře, jež činí
otrávenými všechny požitky, prve než byly žity, první
životní akcí Vašíčkovou, tou projevila něho jeho rasovní
příslušnost. Holého různiti hlasy kritik, jednu velikou přednost musí
básníkovi, myslím, přiznati ten, kdo stojí absolutně od
mítavém stanovisku: velikou, vřelou zaujatost, ten prudký,
horečný relief, nímž traktuje autor látku. Panu Holému
problém jeho práce není pouhým interesantním kuriosním
filosofickým thematem, jako většiny faustovských pokusů,
jehož se, abych mluvil Nietzschem, dotýkal pouze >ty
kadly studené zvědavé myšlenky*. Synthesu této filo
sofické tříště obstarává Lucifer:
>V poznání lidské bídy pravé
všechna velikost lidská plave. ona, kdy ďáblové, vzkřísivše různými
elixíry Vašíčka novému životu, ponechávají samotě. 253’
a celá řada podobných otázek záhad nadhozena je
v aforisticky stručných, ale tím ostřeji pointovaných výrocích^
jimiž pekelné panstvo navzájem baví
