ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 259 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
« Čistě rasovní, slovanské pojetí problému, rozdíl od různých germánských Faustů, jímž myšlenkou fakturou také př. starcova elegie nenávisti >k národu, mrtvole živé<, nebo jakou závěrečná >Píseň ztracených*, smutné chase, mrtvé, bezkrevné, fádní písní na uvadlém retě, toulající jako zatracenci věčným ne­ klidem světě. Holého různiti hlasy kritik, jednu velikou přednost musí básníkovi, myslím, přiznati ten, kdo stojí absolutně od­ mítavém stanovisku: velikou, vřelou zaujatost, ten prudký, horečný relief, nímž traktuje autor látku. pana Vrchlického >Twardowski«, nejlépe viděti z partií, jakou př. ona, kdy ďáblové, vzkřísivše různými elixíry Vašíčka novému životu, ponechávají samotě. Panu Holému problém jeho práce není pouhým interesantním kuriosním filosofickým thematem, jako většiny faustovských pokusů, jehož se, abych mluvil Nietzschem, dotýkal pouze >ty­ kadly studené zvědavé myšlenky*.NOVÉ PRODUKCE POETICKÉ.< >Třeba tedy buď hroudou být, • buď nebe vášnivě hlavou bít, až hlava rozdrtí, ne však být hroudou chtít být smrti .< >Míšenec země dohadů mysli nikdy není nezávislý — ostatně, bůh vem, většině nemám rád, utone hlíně! Bohu-li stvořen, nu, proč vzpírá? Klid pouze nehybná vira. Cítíte >Vašíčkovi*, že básník jeho osobně zaujat svém problému, vidí . Nemluvím ani partiích, kde autor výslovně zabývá problémem, jako př. Hoře, zdánlivě bezdůvodné, ale tím zatvrzelejší hoře, jež činí otrávenými všechny požitky, prve než byly žity, první životní akcí Vašíčkovou, tou projevila něho jeho rasovní příslušnost. Příroda kol něho rozbujela nejsvěžejší zelení, vše jásá a zpívá, ale první myšlenkou Vašíčkovou pochybnost, prvním jeho životním projevem ragovní skepse, kdy všechno k němu praví, aby nenamáhal jiti dále, aby nevcházel k lidem, aby ničeho nepoznával, nebyl trpce sklamán. Synthesu této filo­ sofické tříště obstarává Lucifer: >V poznání lidské bídy pravé všechna velikost lidská plave. 253’ a celá řada podobných otázek záhad nadhozena je v aforisticky stručných, ale tím ostřeji pointovaných výrocích^ jimiž pekelné panstvo navzájem baví. Mohou tomto faustovském pokuse p