ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 232 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
pn •Seine Symphonien weisen keinen tieferen Gehalt c und sind deshalb trotz ihrer glänzenden Instrumentierung. scénický melodram moderní. Zapomínají, nikdy esthe- tikům, nýbrž tvůrčím duchům podařilo nalézti nové útvary, které esthetika interpretovala, podle pokroku umění své prin­ cipy poučky měníc. známkou předčasné ztmulosti od­ poruje vší logice nejen dějin esthetiky, nýbrž věcí, řekne-li se, jistý útvar jedině oprávněným (to jest: estheticky možným). Žádný útvar není jedině oprávněným, nýbrž jen dané době oprávněným vedle jiných, které nejsou proti němu přímou nebo nepřímou re­ akcí. Toho všeho není si autor patrně vědom, jinak nemohl hlásati takovou hudebně- esthetickou metafysiku, níž formy hudební jsou nějakými nedotknutelnými substancemi.* (Autor naráží na kritiku Dvořákova >Holoubka« >Bohemii« Dra Batky, což jen přehlednosti doplňuji. malé znalosti toho, nás hudební kritice napsalo, svědčí věta: >Nikdo nevaroval Dvořáka před nebezpečenstvím, jež hrozí, musil přijíti německý kritik a ukázat naší kritice, kam Dvořák spěje.226 hoffer: charakter své discipliny povyšují vědu, která rozhoduje o oprávněnosti hudebních forem (tedy theorie forma­ listická), kterou třeba stavětí nad tvoření umělecké jako soubor pravidel, jakýsi receptář pro ně. Rovněž nevím, čeho soudí na nádherný rozkvět hudební kritiky české letech sedmdesátých a osmdesátých. ledna 1897, jejichž feuilletonu •Nové skladby Antonína Dvořáka* právě symfonických básních Dvořákových napsal Boleška, »pokus od­ vážný, ne-li dokonce nebezpečný* vyložil dávno před Drem Batkou, naproti němuž ostatně mohu doložiti s jiného německého kritika, Schmidta, který výrov zprávě Petersovy bibliotéky rok 1900 před několika d vydané článku >Die wichtigsten Erscheinungen in Musik seit dem Tode Richard Wagners* str. Odporuje také nás pravdě, neboť máme útvar, který >znamená zásadní pokrok moderní hudby dramatické, poslední důsledek jejích nynějších tendencí* (O. Žádný esthetik nezabrání, aby tvůrčí duch nějaké nové formy nalezl pro své hudební projevy, nýbrž bude musit s nimi počítati jako skutečnostmi. 22. Nevím, po- dařil-li důkaz, kritika celá prohlásila •Rusalku* za nejlepší dílo Dvořákovo.) však mám před sebou •Národní Listy* dne 27. str. Autor rovněž rád generalisuje nesprávně. Hostinský, na uv. 10) kterým zašel Fibich >ještě daleko za metu, kterou sobě byl postavil Richard Wagner* (tamže, str. Oni zcela zapomněli, že nejdříve musilo býti umění, umělecká díla, aby mohla vzniknouti věda nich, esthetika