ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 229 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Chci jen stručně uká- zati některá nedopatření, jež při tom rychlém, ale nikoli bystrém usuzování našemu kritiku přihodila myšlen­ kové struktuře jeho článku.DĚDICKÉ PRÁVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Jen důsledkem takové kritiky že býti, když chce při •Rusalce*, aby architektonika její 18* . 223 upraviti právo nápadnické statcích rolnických, mohou zá­ sadě souhlasiti ti, kteří zvláště posloupnosti dědické na statcích rolnických přisuzují plánu veliké budovy moderního práva agrárního důležitost prvého řádu. Autor navrhuje, aby cena statku určena byla dle hodnoty výnosové odhadem a se slušným zřetelem nápadníka, aby podíly spoludědické bylo lze vypláceti umořitelných rentách aby posléze bylo bráněno nápadníkovi mařiti účely instituce práva nápad- nického (na př. JUDR. Při této zvrácenosti nic mne nepřekvapilo, kdyby autor článku pokoušel důkaz, že libreto •Rusalky* dramatem jest: neboť někoho, kdo klidem může říci, vodníkovu monologu jednání á tragika láme, kdo tedy krisi dramatu klade reflexí d osoby, která pohádce pouhou vedlejší osobou, něř raisonujícím divákem, nikoli scénu mezi hlavními Dbami, které jsou Princ Rusalka, kdo takovým způsobem ^hřeŠuje hrubě proti nejzákladnější poučce esthetiky imatu lze čekati všecko. Dílo Fiedle- rovo nebude dozajista nás bez význačného vlivu re­ formní snahy zákonodárné. SCHUSTER. Ani při své kritičnosti nevzpomněl, hudební drama, které při •Ru­ salce* žádá Dvořákovi, nemůže býti dramatem již proto, že nemá svém libretu slovního podkladu, který byl dramatem obsahem formou. výdělkářským prodejem statku). V PRAZE. kritice „Rusalky". Ani nenapadá obhajovati zde >Dvořáka* jeho •Ru­ salku* proti autoru článku otištěnému minulém čísle •Roz­ hledů*, nebudu také ani sebe ani koho jiného odpo­ vídali útok, který stěží kvalifikovali při své veliké podrážděnosti poráží sám svou směšností, tak ani ne­ potřebuje odpovědi ani nezasluhuje. Do očí bijícím málo kritickou povahu autorovu nej­ lépe ilustrujícím dokladem jest, vychází sice pojmu hudebního dramatu, ale při tom docela uchází, před­ pokladem hudebního dramatu samého pojmu nutně se podávajícím technicky nezbytným nejen abstracto, nýbrž také concreto drama mluvené