dílem své Zemědělské politiky, němž
pojednává výhradně dědickém právu zemědělství. Především přehledná soustavnost
v uspořádání látky lahodná jasnost slohu, jež činí knihu
snadno přístupnou širším kruhům čtenářstva.
V knize shledáváme opětně všemi vynikajícími vlast
nostmi Fiedlerových spisů. Pak náležité
oceňování zv. Odstranění tohoto nebezpečí stalo přední
snahou všech, kdož usilují vybudování agrárního práva,
přizpůsobeného povaze zemědělského majetku nemovitého. malých prostředků politice agrární, jichž
jest dovedným šťastným obhájcem. bylo zase poplatnictvo, které de
ficity musilo platiti které tedy vždy takové politiky finanční
a národohospodářské bude krváceti.
DR.
Dědické práVo zemědělství. Vždyť samy státní
dráhy jsou nás pasivní! státním drahám ubylo do
pravy následkem konkurence kanálové, staly ještě pa
sivnějšími. Fiedler II.
Tak stala zvláštní posloupnost dědická statcích sel
ských důležitým článkem programu moderní agrární re
formy. všestranném
učení čtenáře přispívá kompromisní stanovisko, které;
zaujímá vůči úsilí, čelícímu vybudování zvláštního pr
agrárního, snaže překlenouti propast rozvírající a
platnými řády liberálními zásadami reformními.
K ostatním vývodům odpovím příště. Tomuto po
žadavku platné rovnodílné právo dědické nevyhovuje, poně
vadž připouští nepřiměřeně značné zatížení rolníka podíly
spoludědiců, kteréž obyčejně váznou jako vypověditelné
dluhy kapitálové statku nejčastěji záhy bezohledné
cizí ruce přejdou. Má-li statek rol
nický setrvati vlastnictví rodiny celosti své, jest nutno,
aby smrti hospodářově přešel jediného dědice, aniž
však byl přes příliš zatížen podíly spoludědiců. Né
i kdybychom popírali záhodnost trvalého smíru protichůdn
těchto směrů, přece přiznati musíme, systému z^
. Fr. schuster:
(vůbec pak kdy více než úroky investice).
dr.
Do nedávna nestávalo literatuře české vědeckého díla,
jež speciálně bylo věnováno soustavnému pojednání
o otázce dědického práva selského; mezeru vyplnil prof.220 DR. JOKLÍK.
Jedním nevysýchajících zřídel selské předluženosti jest
rovnodílná posloupnost intestátní, jež zakládajíc příkře
individualistickém principu římskoprávním, pravidlem ohrozuje
hospodářskou existenci přejímatele statku
