Byl zahřát
a zapocen, takže několik minut trvalo, nežli osušil a
uklidnil. Pak
dal znamení sedění počal oltáře kázati thema
evandělia, jak pán Ježíš uzdravil hluchoněmého. Nyní zpíval
choř lid celé »Gloria«, při čemž kněz dvakráte smekl. Při tom neviděl jsem
. Zpěv této části nesl místy vroucně chrámem,
zvláště při slovech >Umučen< atd. Ministranti rovněž vyhledali
si příhodné posice. onen ubohý
rzák lezl domů. 213
biretu, poručil ministrantovi, aby jej přinesl. Jasný zvučný
hlas kazatelův nabýval znenáhla vroucnosti, plynně tekoucí
věty úst vždy živěji vlnily chrámovým prostorem, lid
naslouchal velmi pozorně. Chvílemi tak poddával jsem tomuto dojmu, že
jsem sledoval pouze formu obsah., při nichž lid poklekal. Pak odcházely. Tři
bo čtyry nabraly svěcené vody houby nebo rukou
nesly ven, kde vylily hrob.
Když kněz opakoval evandělium polohlasně, zpíval na
VAru recitativem jeden zpěváků sice celé. Je
to podobno našim pontifikalkám. Přiznávám se, jsem dobu
nikdy neslyšel lepšího kazatele stránce formové věcné,
nežli byl farář . Mezitím ministranti
konají úlohu svou nejpohodlněji. Klečeli jenom tam, kde toho nezbytně třeba
a ještě vždy svém místě.
Při evanděliu zpíval kněz způsob našich pašijí. Konečně
Tznělo: »Jdite misa jestl* lid odpověděv >Hvala Bogu<,
se zpívati závěrečnou píseň. Nikdy bych byl ne
věřil, tento muž prostřední subtilné postavy možnost
mluviti takovou neochablou silou dovede vzrušiti
k takové zanícenosti.
Pozdvihování děje jako nás, při přijímání však
nezvoní lid již před ním bije prsa.
Po půl hodině pokračováno mši. Jeden sedl stupních zády oltáři,
druhý stupátko před mou stolicí. chrámku zbylo jen ještě několik žen,
?ré tiše dokončovaly modlitbu. Avšak řeč byla tak
jasna čista, jsem rozuměl každé téměř slovo byl
bych dovedl většinu něm opakovati. místech, kde mluvil kněz
k srdci lidu, zvyšoval hlas exaltace, prudkou vehe
mencí dorážel zvuk jeho sluch, knězi lidu zaleskly se
oči pláčem, nýbrž zanícením, jehož snad schopen pouze
jižní kraj. Ukázal prvé
části zázračnou působnost Kristovu druhé široce vyložil,
jak nynější lid hluchý němý duševně skutkům kře
sťanským pro blaho vlastní duše bližního. Levý opřel zed a
velmi pohodlně díval pravého, dělá; pak zase
úlohu vyměnili.
Lid rázem jal vycházeti kostela.. Při >Credu« farář
odpočinul, neboť zase ministrant podal stolici.SPLŽTA VRBANICE SLOVANSKOU MŠI
