Ačkoli slovanský,
přece velmi podstatně liší pravoslavného. Nelze prý
říkati, dává Pán Bůh pro každého tedy každý
smí vžiti, neboť platí tu, nesmí člověk krásti nesmí
jinému činiti, čeho sám nepřeje.< počal mši (asperges etc. Onen (kato
lický) pohybuje vysokých kadencích tenorových a
ostatní hlasy vpadají něho jako průvod. Zpě
váci celý chrám povstav, zahlaholil něm tento zpěv,
v němž velmi hlučně vynikli zvláště tenorové hlasy. Tento nevzdělaný lid příliš primitivní není
divu, dává-li souhlas kostele jevo; také jsou po
vahy vznětlivé prudké. Dva ministranti bez komží kropěnkou
vyšli, nimi pan farář pouze albě štole. Nerušilo to, zdálo to, jakoby nějaký andílek
prováděl nevinné taškářství, skryt jsa obláčkem. Tento libuje
si sopránech basech, kterýmžto zvláště široká působnost
vyměřena, neboť všichni knězi zpívají basem. Byl ten
klouček opravdu hezounký, usměvavý.
Zavzněl zvonek. Zpěv nese chrámem tak
mohutně, záhy nervy tomu nezvyklé počínají pociťovati
sílu jeho nastává mimoděčné rozčilení. Ženské
hlasy mizely, nebo snad ženy nepěly.
»Sláva nebesi Bogu« zvonění všech zvonů
hlaholilo kostelem, při čemž všichni povstali. Zpěv sborový je
vždy čtyřhlasý, střední hlasy samy hledají potřebný inter
val; přes tuto neumělost přece soulad pěkný působivý.).
Na prostranném kůru zaujali místo zpěváci, nichž
mladší skupina pravé straně měla velký kancionál, něhož
po celou bohoslužbu zpívala.
Pak začala mše. Pak přii
ministrant rákosovou lenošku ohýbaného dřeva post,
ji stranu epištoly; divil jsem proč? Hned jsem vl
poznal. Postaviv kalich oltáři, obrátil pan
farář věřícím přečetl jim úřední vyhlášku, načež ústně
jal napomínati jménem představenstva církve, aby
nikdo, kdo nemá své vinice, noci vsi nevycházel, okolo
se netoulal dokonce škody sousedům nedělal. Pohled presbyteria
do kostela byl živě pestrý, ani barvách, jako sesku
pení osob výraznosti tváří. Brzy nastalo utišení zavzněla
vstupní modlitba »Gospodi pomiluj*, načež celý chrám roz
hlaholil hlučným zpěvem. Zapěv »Po-
kropi mene gospodi atd. Ostatně seděli jednotlivci na
schodech vedoucích kůr zvonům.212 dušek:
mužů. Když domluvil, nastal
v kostele polohlasý hukot, nevím zda protestní pouze
souhlas výklad slov duchovního, ale velmi mne pře
kvapilo. Farář usedl, poněvadž přišel oltáři.
Vždy začne tenor, vpadne bas ním baryton dr
tenor: tak při každé nové větě nebo sloce
