. Tento způsob kropení hrobu
upomíná římské zvyky. Když kněz při mši
modlí některé modlitby, říká zároveň ním lid polo
hlasně, př. 1857 učiněn úředně soupis slovanských
far kněží, jakož laiků. Konečně kompromisem zvolen předsedou
s jejich strany, místopředsedu klerikál.
Teprve papeže Pia IX. Konečně, když mluví Husovi, citují obě strany Palack
každá svůj prospěch obviňují jedna druhou falše. Pod za
čouzeným nízkým stropem hlava hlavě. První lidová schůze této vesnici.
Ještě některé zvláštnosti připomenu. Pohorská hospoda vých. Jejich rudé kara-
- fiáty Červenají jim kabátech jako kapky krve. Realisti sociální demokrati
stojí stolech Židlích kolem řečníkova stolku. Věřím j.
je ani dělati kříž ani modliti. >Lháři!« odpoví
mu.
Schůze svolaná klerikály.
OzVuky paběrky. S
vatel, místní kaplan, navrhuje jednoho svých. Realisti socialisti
bouřlivě odporují. Protivníci přerušují, překři
»Nechte nám naši víru!« volá mladý sedlák.
po konečném schválení kuriatním zvláště přičiněním biskupa
dra Strossmayera slavného Račkiho vytištěny Římě
nové missaly bohoslužebné knihy. Dnes bohoslužba tato
se šíří. Klerikální řečník, h
uměle nasládlým začíná mluvit. Jedná nejprve volbu předsedy.
Od pradávna udržela slovanská bohoslužba Chor-
vatů stále vedla boj svou existenci latinskou liturgií. Staroslověnštinu čte říká kněz
celkem chorvátsku, ozývá »evandželium< j,
nikde neslyŠeti rovněž nedbáno polohlásek atd. Ostatek místnosti
má lid, vyholení vesničané, ženy květovaných Šátcích, děti uT
nýma udivenýma očima.500 příslušníků a
110 kněží slovanské liturgie hlaholské dioecesi krcké
(ostr. Cechách. Pouze na
prospěch církve bude! x
r DUSKK. Lva XIII. Krk), zaderské, splětské Šibenické. Zdá se, počátek nové aery jiných slo
vanských zemích snad několik desítiletí ustoupí latina
alespoň polovice, ne-li ?cela domácímu jazyku. napočteno 80.
Dojem lidové schůze.214 OZVUKY PABERKY. Kdyby
zaveden byl tento jazyk naší bohoslužbě, myslím, by
mu lid málo více rozuměl nežli nynější latině, rád při
znávám, přivykl, zvláště kdyby měl modlitební
knihy latinkou tištěné, nichž půl straně byly mo
dlitby staroslověnské druhé půli jich překlad. Při tom vládne zřídka kostele úplné
ticho, asi jako pravoslavném chrámě, kde také stále slyšeti
slova >Gospodi pomiluj*. zachovány
i staré liturgické knihy missaly dle nich pap. zdálo se, kyne lepší čáka na
schválení kurie., takže lid ustavičné součin
nosti duchovním